Další ročník zbytečného festivalu Prague Pride aneb Jak být hrdý na to, co dělám v posteli

Již osmý ročník karnevalového průvodu Prague Pride projde Prahou. A stejně jako v tom prvním je tu jedno jasné sdělení: Že hrdost na vlastní sexuální preference je něčím, co vůbec nedává smysl, protože se jedná o čistě soukromou věc, která na veřejnost nepatří. A v zemi, kde s (pokud se někdo nesetká s naprostým buranem) rovnoprávností nejsou problémy, je ta bizarnost ještě větší.

Když chce někdo kritizovat „průvod hrdosti“ – pokud zrovna není nějakým obdivovatelem Vladimira Putina, Slušných lidí a rádobykonzervativec, kteří se v České republice poněkud přemnožili – musí nejprve omluvně sdělit, že „má mezi homosexuály mnoho přátel, ale…“, zastydět se a pak zašeptat nějakou tu maličkou kritiku.

Autorka tohoto textu otevřeně přiznává, že jí pochod, v němž se lacině zdůrazňují věci, které v normálním světě patří domů, prostě a jednoduše vadí. Není důvod mu nějak bránit, není nutné ho ale oslavovat, jako by se jednalo o nějakou občanskou statečnost. Lascivně se obléknout a procházet tak bezpečným městem, jakým Praha bezpochyby je, s duhovou vlajkou, to tedy žádná statečnost není.

Stejně jako každý rok také platí paradox: My se budeme chovat extravagantně, ale vy to musíte vnímat jako projev rovnosti. Znamená to, že je nově mojí povinností chodit po ulici, napsat si na tričko, co mám ráda v posteli, a zdůrazňovat to všem?

Na stránkách festivalu se můžete dočíst o tom, kdo na něj chodí. A hned prvním bodem je „genderová identita“. Pokud je pro někoho právě toto spojení určující k tomu, aby hodnotil ostatní, pak je problém spíš v jeho nastavení než v jakékoli orientaci.

A ještě něco: Není veřejně známo, zda se mezi sexuálními menšinami konaly nějaké volby, které aktivisty z Prague Pride zvolily za jejich zástupce, kteří mají prosazovat nějaké legislativní změny a další požadavky. Do tohoto průvodu ale rozhodně nechodí všichni homosexuálnové a existují i tací, kteří doopravdy chtějí být vnímáni bez nálepky jiné sexuální orientace, a proto nechápou, proč by ji měli dávat světu na odiv. Protože civilizovaní lidé nehodnotí ostatní podle preferencí tohoto typu, ale třeba podle charakteru, podle schopností nebo jiných, mnohem důležitějších vlastností.

Prosazovatelé rovnosti za každou cenu sami vytvářejí nerovnost. A za osm let konání festivalu Prague Pride se na tom nezměnilo vůbec nic.

Není zde článek celý?