Ekonom: Za pomoci základního příjmu chtějí liberálové zrušit veškerou sociální podporu

Přednedávnem Kanada odmítla experiment s bezpodmínečným základním příjmem. Kanadská vláda uvedla, že projekt nevedl k požadovaným výsledkům. Ke stejnému závěru již dříve dospěli i ve Finsku. Proč se experiment nezdařil a proč nemá myšlenka bezpodmínečného příjmu žádnou budoucnost, vysvětlil v rozhovoru pro Sputnik ruský ekonom Michail Chazin.

Kanadská provincie Ontario se zřekla projektu výplaty tzv. základního nepodmíněného příjmu čtyřem tisícům občanům bez ohledu na to, zda byl člověk zaměstnaný či ne. Původním záměrem bylo podpořit lidi, aby se vrátili na trh práce. To se však nepodařilo.

Experiment základního příjmu vyzkoušeli i Finové. Na rozdíl od Kanady byla částka fixní a ničím nepodmíněná. Finská vláda oznámila, že experiment základního příjmu v lednu příštího roku skončí.

Co ve skutečnosti stojí za myšlenkou základního nepodmíněného příjmu a zdá má tato myšlenka budoucnost, o tom si Sputnik promluvil se slavným ruským ekonomem Michailem Chazinem.

Odkud vlastně pochází myšlenka bezpodmínečného základního příjmu?

Toto je liberální myšlenka, jejíž význam je následující: liberálové jsou skutečně přesvědčeni, že veškeré vládní výdaje jsou škodlivé a neúčinné a významnou část vládních výdajů tvoří výdaje na sociální politiku. A odtud pochází myšlenka, která se zdá liberálům být zdravá, tedy, že každá osoba by měla dostat určitou částku peněz a poté ji sama utrácet na zdravotnictví atd. Výsledkem bude úplná liberální obchodní struktura. A jelikož poptávka po soukromých službách roste, ceny klesají.

Proč podle vás experiment s nepodmíněným základním příjmem zkrachoval?

Problémem je, že tato myšlenka, stejně jako všechny ostatní liberální mantry, při bližším zkoumaní neodpovídá realitě. Finsko a Kanada jsou severní země. Z tohoto důvodu hraje významnou roli infrastruktura. To znamená, že pokud stát nezajistí infrastrukturu — školy, nemocnice a podobně — pak v tomto případě soukromá zdravotní péče bude obecně chybět nebo bude soustředěna v jednom z největších měst.

Teoreticky může myšlenka s bezpodmínečným příjmem být uskutečněna v zemích, které již mají silnou infrastrukturu, rovnoměrně rozptýlenou populaci, kde takové koncentrační centra neexistují. Mluvíme tedy o Švýcarsku, možná i o Německu. Dokonce ani Spojené státy nepřipadají v úvahu, protože v takovém případě se budou nemocnice nacházet pouze podél pobřeží a podél řeky Mississippi a na všech ostatních místech nebudou, protože se ukáže, že budou příliš drahé nebo neúčinné.

Ve Finsku se předpokládalo, že s garantovaným příjmem by nezaměstnaní byli ochotni přijmout neprestižní a nízko placenou práci. Byla to původně mylná představa?

To byly iluze. Liberálové vždy své myšlenky kompenzují nějakými iluzemi. Domnívají se, že pokud mají lidé peníze, budou se cítit úspěšní, a proto, není rozdíl v tom, kde zrovna budou pracovat. Znovu opakuji, že cíl byl jiný. A tento cíl nefunguje v podmínkách severních zemí nebo v zemích s velkými rozdíly v koncentraci obyvatelstva.

Má myšlenka bezpodmínečného základního příjmu budoucnost?

Jako globální myšlenka nemá bezpodmínečný základní příjem žádnou budoucnost. Nebo je pak nezbytné zrušit veškerou sociální podporu.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?