Historik Blažek pod tlakem ÚSTR za kritiku Babišem posvěcených čistek

Historik Petr Blažek na demonstraci konané 5. června na Václavském náměstí. | FOTO: ČTK

Historik Petr Blažek na červnové demonstraci kritizoval čistku v Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR), kterou posvětil Andrej Babiš. Dotkla se i Radka Schovánka, svědka u soudu kvůli Babišově spolupráci s StB. Vedení ústavu se ohradilo a chce po Blažkovi omluvu, ten k ní nevidí důvod.

Tento spor má jistou symbolickou rovinu. Odehrává se v době, kdy se mocensky etabluje vlivná oligarchická skupina v čele s evidovaným agentem StB, podporovaná Husákovými pohrobky. Stále častěji dochází k otevřené relativizaci předlistopadových poměrů. Komunisté se silným gottwaldovským křídlem, stále vzývajícím socialismus a třídní boj, jsou prezidentem a premiérem považováni za demokratickou stranu.

ÚSTR, který byl založený za účelem odhalování praktik totalitní minulosti a jeho klíčovým úkolem je otevření archivů Státní bezpečnosti, v této situaci selhává a odklání se od původního zadání.

Babiš porušil slib

Spor o soukromé vystoupení čelného historika Petra Blažka na demonstraci na Václavském náměstí je tak jen špičkou ledovce. Blažek se na ní vyjádřil k soudnímu sporu Andreje Babiše se slovenským Ústavem paměti národa o vědomou spolupráci s tajnou komunistickou policí.

„Dva měsíce poté, co badatel Radek Schovánek svědčil proti Andreji Babišovi a dokládal, že byl aktivním spolupracovníkem Státní bezpečnosti, se odehrála schůzka na ministerstvu financí, které tehdy řídil Andrej Babiš. Andrej Babiš tehdy dal dvacet milionů vedení Ústavu pro studium totalitních režimů do rozpočtu, aby udělali velkou čistku, v jejímž rámci byl vyhozen Radek Schovánek z práce,“ řekl doslova.

Dále uvedl, že z pozice zástupce zaměstnanců osobně upozorňoval tehdejšího ministra financí na to, že vedením ÚSTR požadované peníze na reorganizaci budou sloužit k vyhazovu nepohodlných lidí. Konkrétně se jednalo o zrušení zhruba dvaceti tabulkových míst.

„Andrej Babiš slíbil, že to prověří a pokud by mělo něco takového následovat, peníze nepřidá. Nedodržel slovo, naopak pro navýšení rozpočtu ve sněmovně sám hlasoval,“ řekl Petr Blažek deníku FORUM 24. „Radek Schovánek, náš největší znalec dokumentace Státní bezpečnosti, byl následně vyhozen údajně pro nadbytečnost,“ dodal.

Upozornění na nevhodné chování

Sice to zní absurdně, ale v logice uvažování vedení Zdeňka Hazdry má pojem „nadbytečnost“ jiný význam. Nechce si to rozházet se současnou vrchností, která mu na oplátku posloužila k vyřizování osobních účtů na pracovišti. Proto se z jeho pohledu příliš nehodí, aby na svém místě setrvával badatel, jehož seriózní poznatky později přispěly ke zrušení rozsudků nižších soudů slovenským Ústavním soudem.

Andrej Babiš je tak po několikaletých soudních sporech stále evidován jako spolupracovník StB, agent Bureš, přičemž v nich dále pokračuje nestoudnou žalobou na Slovenskou republiku.

Vedení ÚSTR se vůči Blažkovým slovům na demonstraci vzápětí vymezilo. „Považujeme za vhodné a nutné se vůči nim veřejně ohradit. Vedení ÚSTR chce tímto krokem bránit dobré jméno instituce, které Petr Blažek svými výroky ohrozil,“ stálo v tiskovém prohlášení. Není to prý poprvé, co musí Blažka „důrazně upozorňovat“ na nevhodné chování. Jaké „nevhodné chování“, to už nezaznělo.

Omluvte se, jinak…

Vedení ÚSTR poslalo Petru Blažkovi výhrůžný vytýkací dopis, aby se do konce července omluvil. Jinak učiní další, blíže nespecifikované kroky. „Omluva není na místě. Mé vystoupení je plně v souladu s listinou základních práv a svobod. Moje kritika ani nemířila na vedení ústavu, ale na Andreje Babiše,“ reagoval historik s tím, že má dostatek zdrojů, aby svoje vyjádření dosvědčil.

Arogantní reakce vedení ÚSTR je zarážející už jen z toho důvodu, že toto téma bylo poprvé zvednuto před několika lety v době schvalování státního rozpočtu.

„Vedení ÚSTR chce zneužít navýšení rozpočtu, které projednalo s ministrem financí Andrejem Babišem, aby se zbavilo kvalifikovaných dlouholetých zaměstnanců ÚSTR. Andrej Babiš si tak za 20 milionů korun kupuje loajalitu Archivu bezpečnostních složek,“ reagovala ve svém prohlášení poslankyně Miroslava Němcová (ODS) v listopadu 2014.

Vyjádřila tehdy obavu, že vedení ÚSTR a vládní koalice nemají zájem na důkladném vyrovnání s totalitní minulostí, a po nezákonném odvolání vedení ústavu chtějí zkomplikovat přístup k archivům Státní bezpečnosti.

Dohra levicového puče

V podstatě šlo o dohru puče na jaře 2013, kdy byl levicovou Radou ÚSTR v čele s Petrem Uhlem, Janem Burešem a Lukášem Jelínkem nezákonně odvolán tehdejší ředitel Daniel Herman. Spolu s ním musela odejít řada lidí v čele s Pavlem Žáčkem, kteří ústav zakládali a měli jiný názor na jeho fungování, než nově dosazené vedení v čele s ředitelem Zdeňkem Hazdrou.

Paralýza Ústavu pro studium totalitních režimů šla tak daleko, že začal mimo jiné zkoumat, jestli vůbec u nás vládla totalita. Nikoli s velkou nadsázkou se začal měnit spíše v Ústav pro rehabilitaci totalitních režimů, zejména období komunistické normalizace.

Nositelkou relativizace doby komunismu, sahající až do zločineckých padesátých let minulého století, se stala vedle dnes už bývalých členů Rady ÚSTR francouzská salónní historička Muriel Blaive, poradkyně ředitele Hazdry pro metodologii. Zpochybnila samotný princip otevření archivů Státní bezpečnosti.

„Čím širší výzkumy proběhly, tím více archivy zdokumentovaly absenci odporu, a naopak rozsah spolupráce. Namísto aby přinášely důkazy o zlém totalitním režimu, ukazují, že mezi vládci a ovládanými probíhal neustálý proces vyjednávání,“ prohlásila před rokem, k čemuž asi není co dodat.

Kdo poškozuje dobré jméno ÚSTR?

Snad jen tolik, že paní Blaive je podle zjištění deníku FORUM 24 na pražském pracovišti téměř neviditelná, ačkoli pobírá dvojnásobný plat než souměřitelní zaměstnanci ÚSTR. Za co? Za nekompetentní rozumy, že to u nás ani v padesátých letech nebylo tak zlé? Nebo za to, že musela vrátit grant kvůli neodvedené práci?

V takové atmosféře se ani nelze divit, že jsou pod průhlednými záminkami šikanováni ti, kteří lpějí na tom, aby se ÚSTR vrátil do původních zákonem stanovených kolejí. To už od současného vedení nelze očekávat a na místě je otázka jeho výměny.

„Dobré jméno instituce“ totiž spíše poškozují mimo jiné excentrické výroky poradkyně Muriel Blaive, nebo samotné vedení ÚSTR. Policie začala vyšetřovat podivnou rekonstrukci budovy ústavu, jejíž cena stoupla z původně projektovaných 115 milionů korun na trojnásobek, a termín dokončení se posouvá zatím o tři roky. Už nyní je škoda vyčíslena na 150 milionů korun, což může mít závažné dopady v trestně právní rovině.

Místo toho se Zdeněk Hazdra zabývá výroky historika Petra Blažka, který sám za sebe ve svém volném čase nastavuje zrcadlo současným poměrům.

Není zde článek celý?