Kluse čeká těžší soupeř, než je Babiš. Arogance, nepochopení a rychlé soudy

Od chvíle, kdy Tomáš Klus na svém facebookovém profilu oznámil, že se nadále nehodlá ukazovat v médiích vlastněných Andrejem Babišem a stejně tak trvá i jeho bojkot akcí sponzorovaných premiérovými firmami, uplynuly tři týdny. Tato doba zatím nestačila na to, aby už začala populárním zpěvákem zmiňovaná diskuze o tom, zda si chceme nechat líbit, co zde Babiš provádí. Bohatě už však ukázala, jak povrchně dokáže část lidí brát vzkaz, který si zaslouží velkou pozornost.

Je to možná jakýmsi sklonem k pohodlnosti, že jasně napsaná slova někteří z lidí, kteří ani nechtějí a priori nadávat jejich autorovi, nepochopí tak, jak byla myšlena, ale jaksi po svém. Tím pádem začínají dělat závěry, které nijak nereagují na základní myšlenku, vyslovenou v tomto případě Tomášem Klusem na sociální síti.

Když si odmyslíme všechny nenávistné komentáře, které si zpěvák musel přečíst třeba v komentářích na Facebooku nebo pod články, které o jeho iniciativě referovaly, našla se spousta dalších nepochopení. Někdo vypráví o tom, že se to Klusovi vypráví, když má miliony a na celý život vystaráno, jiní mu vyčítají, že stále jeho písničky slyšívají na Rádiu Impuls nebo jeho klipy vídají na Óčku. Tedy že stále využívá média, která vlastní Andrej Babiš.

Přitom se vůbec neobtěžují si uvědomit, že vůbec nezáleží na Klusovi, kde se hrají jeho songy. Nadávat mu tedy za to, že ho někdo viděl nebo slyšel tam či onde je pouze nezájem o to se informovat. Je to totiž práce si něco zjišťovat, daleko jednodušší je přece udělat rychlý soud a být s problém hotov raz dva.

Další jedinci se zase chytají něčeho, co Klus vůbec nezmiňoval. A to nejen ve svém statusu, ale ani v žádném rozhovoru, kterých po své „revoltě“ poskytl nepočítaně. Písničkář totiž nikdy nevyhlašoval bojkot výrobků Andreje Babiše. Využívat ho tedy i v této souvislosti je laciné a naznačuje to jasnou nepozornost při čtení jeho facebookového „poselství“.

Klus se najednou dostal do situace, kterou možná ani nečekal. Nejen, že musí neustále dokola vysvětlovat, že nikoho nenaváděl ani nediktoval, jak se má kdo chovat, ale také musí obhajovat to, o čem nepsal a nemluvil.

Stal se prostě obětí zkratky. „Dovolil“ si kritizovat premiéra a jen ti, kteří chtějí poslouchat, slyšeli, co Klus skutečně říkal. Nebylo tam nic o tom, že si nemáte kupovat chleba z Penamu, nebo že je nutné odmítat kostelecký párek. O takovýchto prkotinách skutečně zpěvák nemluví. Právě to, na co upozorňuje, tedy špatná komunikace mezi lidmi, však dokazuje, jak složitých k porozumění může být pár vět, které se přitom zdají jasné a pochopitelné.

Tomáš Klus není zkrátka prvoplánový. A to nejen ve svých textech, ale především v tom, co dělá. Možná je však jeho nevýhodou, že své myšlenky nedokáže prezentovat s takovou primitivností jako jiní, nad jejichž slovy se nikdo ani nepozastaví, neb není důvod.

Bude to boj a nejen proti Babišovi. Ten se totiž dá částečně porazit i tím, že odmítnete pracovat za jeho peníze a nenecháte jeho média vydělávat na vaší slávě. Těžší však bude souboj s lidmi, kteří nepochopili, proč se tak chováte, popřípadě vás za to budou odsuzovat. Tady se ukáže, jak moc dokáže diskuze, o niž Klus tolik stojí.

Není zde článek celý?