Potvrzeno. Na místa šéfů GIBS a policejní centrály nastupují Babišovi muži

Nový ředitel GIBS Radim Dragoun. | FOTO: ČTK

Premiér Andrej Babiš dosáhl další kýžené mety k ovládnutí bezpečnostních složek. Ředitelem GIBS se stane Roman Dragoun. Má blízko ke státním zástupcům, kteří premiérovi pomohli odstavit Michala Murína. Do čela policejní centrály nastoupí Jiří Mazánek, který stál za odložením několika starších Babišových kauz.

Ve stínu mediálně populárních letních příběhů zkrachovalé společnosti H-System a podezřelého obchodu s tygry, zviditelňujícího po delší době Roberta Šlachtu, probíhají důležité změny ve vedení policie. Jejich výsledkem je bezpečnostní posílení Babišova impéria nehledě na to, že vnitro drží v rukou ČSSD.

Žádné překvapení

Informace o změnách ve vedení klíčových policejních institucí, Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) a Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ), se objevily v jeden den. Potvrdily se tak spekulace, servírované zejména dobře informovanými deníky Agrofertu už několik týdnů.

Premiér na uvolněné místo ředitele GIBS navrhne Radima Dragouna, dosavadního šéfa Okresního státního zastupitelství v Lounech. Ze dvanácti uchazečů ho doporučila „nezávislá“ pětičlenná komise při Úřadu vlády, v níž ovšem měli převahu muži dosazení Andrejem Babišem: ředitel FAÚ Libor Kazda, ředitel Vojenského zpravodajství Jan Beroun a ředitel Celní správy Milan Poulíček.

Je tedy jisté, že výsledná nominace musí premiérovi, do jehož kompetence obsazení policejní inspekce spadá, maximálně vyhovovat. Už jen vzhledem k jeho paranoidnímu vidění světa spikleneců, který ho obklopuje. Proč by jinak za cenu vydírání, skandalizace ve spřízněných médiích a zinscenovaných finančních kontrol nevybíravě zlikvidoval bývalého ředitele GIBS Michala Murína? Aniž ČSSD hnula brvou.

GIBS: Soulad komise a premiéra

Soulad komise s Babišovými zájmy potvrzuje vyjádření mluvčí vlády Petry Doležalové. „Předseda vlády předmětné doporučení plně akceptuje,“ prohlásila.

Teď už nic nebrání projednání jména nového ředitele v bezpečnostním výboru a komisi pro kontrolu GIBS. V obou sněmovních orgánech má většinu hlasovací koalice ANO, ČSSD, KSČM a SPD, takže půjde jen o formalitu. Poté bude odsouhlasen vládou.

O Murínově nástupci Radimu Dragounovi se spekulovalo už koncem června. Zprávu o horkém kandidátovi na uvolněné křeslo ředitele GIBS přinesl jako první deník Právo. Podle jeho zjištění tento bývalý dlouholetý policista získal velkou podporu jak ze strany kolegů státních zástupců včetně jeho nadřízené, pražské vrchní žalobkyně Lenky Bradáčové, tak i mezi „politickými špičkami“. Kým konkrétně, deník neuvedl.

„Vím, že se na něj ptali vedoucích žalobců, i Lenky Bradáčové, a ta měla sdělit, že z řad státních zástupců je Dragoun jediný vhodný kandidát,“ prozradil tehdy Právu zdroj z justičních kruhů.

Spojenec Bradáčové

Horkou stopu potvrdily oslavné pajány dvorního Babišova novináře Ondřeje Koutníka v Lidových novinách (16. 7. 2018). Vychválil Dragouna jako „respektovaného státního zástupce“ a „lovce úplatných soudců, kteří se octli na scestí“. I Koutníkovy zdroje potvrdily, že se za lounským žalobcem „schází nejsilnější podpora a doporučení od vlivných hráčů tuzemské justice i z řad předních policistů – současných i bývalých“.

„Zdá se mi, že jde o kvalitního státního zástupce. Pro funkci, na kterou se mě ptáte, má všechny předpoklady,“ řekl Lidovým novinám prezident Unie státních zástupců Jan Lata, který Dragouna přivedl do jejího výkonného výboru. Unie má blízko k Bradáčové, takže jejich souznění v názoru na Dragouna není překvapivé.

Pohled na nového ředitele GIBS z justičního prostředí mimo okruh jeho podporovatelů je o poznání střízlivější. Vyzdvihovaná kauza „úplatných“ litoměřických soudců, kterou Dragoun dozoruje, nemá parametry heroizujících Koutníkových chórů. Padly v ní dosud nepravomocně jen podmíněné tresty, jinak je lounský žalobce téměř neznámý.

Dragounovým hlavním plusem tedy bude skutečnost, že je dlouhodobě považovaný za spojence Lenky Bradáčové. Proč je tento fakt podstatný? Nasvědčuje dohodě mezi špičkami státního zastupitelství a premiérem Babišem na obsazení tohoto postu, na kterém měly obě mocenské entity osobitý zájem.

GIBS pod kontrolou státních zástupců

Vedení státního zastupitelství tak získá faktickou kontrolu nad činností inspekce, a to i v rozpracovaných věcech před zahájením trestního řízení. Tyto informace žalobcům dosud chyběly, ačkoli na ně nemají zákonný nárok. To je ostatně jeden z hlavních důvodů jejich nevraživosti vůči GIBS. Inspekce se totiž nechovala jako bývalý ředitel ÚOOZ Robert Šlachta, který šel státním zástupcům ve vybraných kauzách na ruku.

V čele GIBS by však měl stát nejlépe erudovaný trestní právník, který by naopak čelil zasahování státních zástupců do činnosti inspekce, uměl by se postavit jejich nekvalifikovaným pokynům a byl by jejich rovnocenným partnerem. To v případě člověka dosazeného přímo žalobci nehrozí.

Vše spěje k tomu, že působení ze zákona nezávislé GIBS ovládne úzká skupina státního zastupitelství, která bude rozhodovat o tom, kdo, kde a jaké kauzy bude v inspekci vyšetřovat. Je jisté, že premiér Babiš bude na oplátku očekávat loajalitu, a to nejen GIBS, ale i státního zastupitelství dozorujícího jeho kauzy, přičemž Čapí hnízdo není jediné. A o to mu jde především.

Není Mazánek jako Mazánek

Obdobná situace je v Národní centrále proti organizovanému zločinu, která vznikla sloučením dvou speciálních útvarů po ostrém střetu mezi hnutím ANO, Robertem Šlachtou a čelnými žalobci na jedné straně, a na druhé straně ČSSD.

Odcházející policejní prezident Tomáš Tuhý oznámil, že nástupcem náhle rezignujícího ředitele centrály Michala Mazánka se stane jeho jmenovec Jiří Mazánek. Leccos signalizuje, že na uvolněné místo se přihlásili pouze dva uchazeči, a o novém řediteli spekulovala Mladá fronta DNES už před dvěma týdny.

Jiří Mazánek, který se funkce ujme 1. srpna, v NCOZ řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. Jeho nejznámější kauzou je sporná a už šest let se táhnoucí kauza bývalé ministryně obrany Vlasty Parkanové kvůli údajně předraženému nákupu armádních letounů CASA, dozorovaná pražským vrchním státním zastupitelstvím Lenky Bradáčové. Parkanová se brání tím, že smlouvu nepodepisovala a zákon nevyžaduje zadání znaleckého posudku, jak je jí vytýkáno.

Stíny kauzy Lovochemie

Podle zdrojů deníku FORUM 24 je Jiří Mazánek považovaný za člověka blízkého Babišovi. Jako bývalý vyšetřovatel protikorupční policie se v minulosti zabýval několika kauzami týkajícími se agresivního podnikání majitele Agrofertu, a vyřešil je odložením v jeho prospěch.

Patří mezi ně i známá starší kauza podezření z nezákonného převzetí Lovochemie, kterou zpočátku dozorovala tehdejší litoměřická státní zástupkyně Lenka Bradáčová. Odložený případ vrátila policii k došetření, jelikož podle ní byla „ta věc odložena nezákonně a nedůvodně“.

Kauza Lovochemie byla později za podivných okolností definitivně odložena poté, kdy byla odebrána Bradáčové, která se přesunula na post náměstkyně ústeckého krajského státního zastupitelství.

„Po převzetí Lovochemie byl Andrej Babiš podezřelý z pěti trestných činů. Vyšetřování vyšumělo do ztracena. Klíčový znalec policie David Hrazdíra, na základě jehož posudků byl případ Lovochemie odložen, dnes vypracovává posudky pro firmy z holdingu Agrofert,“ psal před rokem týdeník Euro.

Čas ukáže, jak se tyto akvizice projeví ve fungování bezpečnostních složek v nejbližší budoucnosti, a jakou roli v této šarádě hraje sociální demokracie.

Není zde článek celý?