Proč Rusko vrací do provozu plovoucí tanky

Palebná síla tanků, ovladatelnost bojových vozidel a schopnost překonat vodní překážky jakékoliv hloubky. To vše čeká výsadkáře na unikátním samohybném protitankovém stroji Sprut-SDM1. Podle závěrečných testů se stroj stal natolik úspěšným, že se s ním vývojáři chtějí prosadit i na zahraničním trhu.

Téměř jako tank

První prototyp modernizovaného samohybného stroje byl představen široké veřejnosti na výstavě Armija 2015. V roce 2016 začaly v Pskovské oblasti vojenské testy Sprut-SDM1.

Stroj je vybaven výkonným motorem, pokročilým systémem řízení palby, moderními pozorovacími zařízeními a automatickým sledováním cílů. Navíc získal nový komplex řízených raketových zbraní, které ničí obrněné vozy v dosahu až pěti kilometrů.

Nepopulární předchůdce

Sprut není první ruský plovoucí tank. Počátkem padesátých let vyvinula sovětská armáda bojové vozidlo PT-76. Projekt obojživelného stroje byl zahájen koncem čtyřicátých let a bral v úvahu zkušenosti z Velké vlastenecké války. Předpokládalo se, že v případě rozsáhlého vojenského konfliktu se západními zeměmi se hlavní bitva odehraje ve střední Evropě a vojska budou muset překonat mnoho vodních překážek.

Posádky PT-76 se rychle naučily překonávat vodní plochy, spolu s motorizovanou pěchotou využít nástupního prostoru boje a poskytovat palebnou podporu hlavních sil. Avšak armádní kariéra PT-76 byla poměrně krátká, stroj byl hromadně vyráběn pouhých 15 let. Později zmizela také potřeba takového stroje. V podmínkách intenzivního vývoje jaderných zbraní se radikálně změnil koncept použití obrněných vozidel. Plovoucí tanky zůstaly nevyužité. Snažili se je tedy alespoň přizpůsobit průzkumným jednotkám pozemních sil a vzdušným silám.

Rovnocenní protivníci

Lehký, rychlý, obratný a silný Sprut-SDM1 bude dobrou pomůckou pro jednotky výsadkové a námořní pěchoty při plnění úkolů na území nepřítele nebo při proražení pobřežní obrany během vylodění na pobřeží. Protitanková zbraň je vynikající pro útočnou podporu pěchoty, boj s obrněnými vozidly, ničení opěrných bodů a obranných zařízení nepřítele.

„V současné době se při vylodění přechází do tzv. horizontálního vylodění,“ řekl Sputniku vojenský analytik Alexej Leonkov. „Vzhledem ke zdokonalování pobřežních obranných systémů se vojska nevyloďují stejně jako dříve. Techniku zanechávají daleko v moři, takže o plovoucí tanky bude velký zájem. Kromě toho je užitečné, když v doprovodu pěchoty Sprut nepotřebuje mosty a bude překonávat vodní překážky sám.“

Samozřejmě, že Sprut ztrácí ve srovnání s hlavními bojovými tanky v obraně, a v přímém střetu s těžšími stroji to nebude mít snadné, i když konstrukce samohybného stroje umožňuje, aby byla vybavena dalšími dynamickými ochrannými systémy.

„V boji hrají důležitou roli dovednosti posádky. Například iráčtí tankisté se docela dobře vypořádali s americkými Abramsy, se staršími T-62 a dokonce i T-54. V době Velké vlastenecké války T-34 zničily těžké německé Tigery a Panthery, i když za nimi zaostávaly ve výzbroji i obraně. Díky rychlosti stroje a vysoké odborné přípravě se tankové posádky dokázaly dostat na dostatečnou vzdálenost k výstřelu,“ řekl expert.

Co se týče exportu, Sprut je zvláště atraktivní pro ozbrojené síly ostrovních zemí, například v Indonésii. „Anti-vládní síly zde efektivně využívají terén, rychle se pohybují z jednoho ostrova na druhý motorovými čluny. Boj s nimi je velmi obtížný. Vrtulníky a lodě si zbytečně hrají na honěnou s kriminálníky. Sprut může fungovat samostatně, je schopen tajně přistát na ostrově a likvidovat nepřítele,“ shrnul Leonkov.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?