Šéf Babišových novin přináší rozhovor s Babišem. Téma: Babiš jako zachránce Evropy

V Česku jsme si už do značné míry navykli na ten neotřelý model žurnalistiky v žoldu premiéra Andreje Babiše. V pondělní Mf DNES si můžeme tento styl opět připomenout. Je to čistá krása. Posuďte sami:

Zaměstnanec premiéra Babiše pan Plesl připravil v novinách premiéra Babiše rozhovor s premiérem Babišem na téma „Ó jak jste úžasný, pane premiére!“ Gratulujeme redakci Mf DNES k tomuto výkonu.

Jak asi takový rozhovor s premiérem vznikl, je celkem jasné. Andrej Babiš v posledních dnech čelil hned dvakrát ostrým protestům, přičemž jeho projev k uctění památky Čechů, kteří 21. srpna 1968 bránili Československý rozhlas, vzbudil oprávněné znechucení značné části veřejnosti. Babiš totiž patří díky své temné minulosti k opačné straně tehdejšího sporu, neboť je zosoběným symbolem normalizační kariéry.

Pietní projev pak Babiš korunoval vzteklým rýpnutím, že mu protestující lidé stejně prý jen pomahají zvedat jeho volební preference.

Takový lapsus musel vrtat hlavami celého marketingového týmu hnutí ANO. Proto se propagační oddělení, které se jmenuje Mf DNES, rozhodlo překrýt tuto ostudu jiným tématem, které by mohlo obrátit pozornost k populární stránce Babišovy osobnosti. A tou je přece jeho zásadový postoj k nelegální migraci. To je celý smysl tohoto rozhovoru pana zaměstnance s jeho zaměstnavatelem.

Propagační pracovník pan Plesl má ale dar podlézat opravdu mistrně. Dokladem této schopnosti je grandiozní prezentace rozhovoru. Na první straně Mf DNES je obrovský, palcový titulek: „Babišův plán pro Evropu“. Čtenář si má tedy odnést z četby Mf DNES zjištění, že premiér má v kapse recept, který nemocnou Evropu vyléčí a zachrání.

Když v rozhovoru hledáte ten zázračný plán, tak se dočtete zhruba toto: Nepřijmeme ani jednoho jediného imigranta proto, aby ostatní imigranti věděli, že nikoho nepřijímáme. A tak by to měl udělat každý stát EU. Všechno se musí řešit v zemích, odkud imigranti připlouvají, a musíme zařídit, aby ani jeden migrant nevstoupil na loď, která by ho mohla odvézt do Evropy.

Tak to je opravdu skvělé a celá Evropa je teď v šoku, jak je český premiér geniální.

Tato absurdní snůška nesmyslů je korunovaná obdivem pana Plesla k panu premiérovi Babišovi, že zná podrobně situaci v Maroku (obchodoval tam za komunismu s fosfáty), a tudíž by mohl Maročanům poradit, jak přistoupit k migraci. A pan Babiš moudře poradí Maročanům, aby si lépe zabezpečili svoji jižní hranici. Sází na to, že čtenář netuší, že se Maroko snaží tuto hranici nejen zabezpečit, ale vůbec jasně definovat již od roku 1976 a že na sporném území Západní Sahary probíhá už 40 let partyzánská válka.

Kdyby byl Babišův plán pro Evropu tak triviální, jak je popsán v Mf DNES, měla by Evropa již dávno po problému. Celý zádrhel ale spočívá v tom, jak to přesně udělat, aby migranti na lodě nenastoupili (asi bychom museli anektovat severoafrické přístavy), a nebo jak to zařídit, aby nikde v Evropě migranti nevystoupili z lodí (prostě by se měli utopit). A pan šéfredaktor se svého pana vydavatele shodou okolností právě na tento bod, na tento malilinký detail jeho geniálního plánu, zapomene zeptat. Věčná škoda.

Celý „Babišův plán pro Evropu“ je prázdná bublina. Když se Evropa rozhodne, že okamžitě přestane kohokoli přijímat, tak budou lidé umírat ve Středozemním moři. Zatím se ale daří udržet názor, že lidé – dokonce i zřejmí nelegální migranti – nemají zbytečně umírat. A i přes tento elementární humánní přístup (pro některé Čechy těžko pochopitelný) se daří celkovou imigraci snižovat, což je přirozeně dobře.

Dokud bude Evropa opravdovou Evropou, bude vedle ochrany svých hranic, v čemž je jistě třeba ji podporovat, také dbát na základní pravidla slušného přístupu k lidským bytostem. Jinak by se v podstatě vrátila k temné éře nacismu. Pan Babiš by při své návštěvě Itálie udělal mnohem lepší image České republice, kdyby přistoupil na princip solidarity s touto těžce zkoušenou spojeneckou zemí. Na to ale nemá. Potřebuje totiž co možná nejvyšší volební preference.

Co se týče absurdního rozhovoru pana Plesla s jeho zaměstnavatelem, člověk má už pokušení nad tím mávnout rukou. Jenže to by znamenalo, že si tuto absurditu necháme líbit a akceptovali jsme něco, co se v médiích akceptovat nikdy nesmí. Proto je nutné, aby povahu takové žurnalistiky někdo jasně pojmenoval.

Platí jednoduchá rovnice:

100 % A + 100 % S = JP 

Písmeno „A“ znamená míru amorálnosti a písmeno B je mírou stupidity. Obojí v součtu a ve stoprocentní dávce pak znamená „šéfredaktor novin Andreje Babiše“. Kdo chcete pracovat pro Babiše na vysokém redakčním postu v jeho novinách, tak musíte splňovat toto kritérium. Vše ostatní už jde samo.

Pavel Safr Twitter Banner

Není zde článek celý?