Soudruh Skála nám vysvětlil, jak dnes s chartisty táhne za jeden provaz

Dříve neuvěřitelné se stává skutkem. Komunisté jsou spojenci asociálních kapitalistických režimů v Rusku a Číně a kamarádí se s komunisty z KLDR, kteří to dotáhli až k občasnému hladomoru. Teď už pookřáli, citují Orwella a Kryla a vysvětlují nám, že invaze Varšavské smlouvy byla dobrá a zachránila nás od nejhoršího.

A perzekuce statisíců lidí po potlačení Pražského jara? I to už umí vysvětlil. Komunista Josef Skála se do toho pustil v Haló novinách: „Bránil snad Dubček tisíce členů své strany, vystavené ‚honům na čarodějnice‘ už od prahu roku 1968? Uměl se postavit nahlas aspoň za ty, kdo pod tím tlakem spáchali sebevraždu? Osobní dramata a ztráty měly dvě fáze. Prověrky od poloviny roku 1969 byly až druhou v pořadí. Klíčovou lekci, kterou to vše vysílá dnešku, probíráme přátelsky i s kolegy, kteří později podepsali Chartu 77, kdežto teď spolu táhneme za jeden provaz v ‚disentu‘ proti agresím USA a NATO, prolhaným ‚obrazům nepřítele‘ a jiným špinavostem ‚strany války‘. Lidé, kteří se v politice neženou za kariérou a penězi, by si už nikdy neměli vjet do vlasů tak nesmiřitelně, jako v letech 1968 či 1989.“

Copak, že s. Skála najednou tak prozřel? Byl celou normalizaci členem KSČ, tak proč se nepustil do debaty s chartisty tenkrát? A jaký je to disent, když komunisté sedí ve vedení Sněmovny, vedou si volební kampaně, mají svoje noviny, nikým nerušená shromáždění a zvou je do televize? O disidentech se za starého režimu nesmělo ani říct, že existují, natož aby směli veřejně na svou obranu pípnout jedinou větu.

Najde se ale dost jednodušších lidí, co komunistům na tyhle řeči skočí, zvlášť když se mohou na chvíli sami cítit jako disidenti a nic je to nestojí.

Není zde článek celý?