V Íránu našli způsob, jak se zachránit před americkými sankcemi

Íránský viceprezident Eshaq Jahangiri prohlásil, že íránská vláda začala uskutečňovat strategii Agilní ekonomická rezistence, jejímž cílem je překonání následků amerických sankcí.

V interview pro Sputnik Seyed Hossein Naghavi-Hosseini, předseda zvláštní komise pro Společný celkový plán činnosti a oficiální mluvčí Komise pro národní bezpečnost a zahraniční politiku Shromáždění islámské rady (parlamentu) Íránu a nezávislý ekonomický odborník, ředitel finačního odboru íránské pobočky Kanadského institutu ekonomických výzkumů Finapath Hoshayr Rostami vysvětlili, v čem může spočívat novátorství a „agilnost“ této strategie ve srovnání s jinými plány IRI.

Seyed Hossein Naghavi prohlásil, že jedním z bodů strategie agilní ekonomické rezistence bude uzavření Hormuzského průlivu pro americké ropné tankery:

„Írán má přístup k Perskému zálivu, Hormuzskému zálivu a Ománskému moři. To odporuje logice, aby jiné země z této oblasti prodávaly ropu a Írán ne. Strategie Íránu je zde taková, že buď všichni prodají ropu nebo nikdo! Američané jsou si vědomi toho, že je toho Írán schopen.“

Řekl také, že Írán má nejbohatší zásoby plynu a ropy a je „silným hráčem“, a proto může rozvíjet partnerství s velkými světovými ekonomikami. Podle jeho slov je na světě mnoho jiných regionálních ekonomických partnerů, jako je Jihovýchodní Asie, Latinská Amerika, Indie a Afrika, s nimiž může „Írán snadno spolupracovat“.

Hoshayr Rostami se domnívá, že geostrategická poloha Íránu je jeho předností, která mu umožní klást odpor USA. Odborník vidí dvě možné cesty realizace strategie Agilní ekonomické rezistence. V první řadě musí vedení země vsadit na ropný zisk, a to na zisk z daní, jelikož těch se sankce netýkají:

„Musíme klást důraz na zisk z daní, jelikož sankce se jich netýkají. Nejdříve je třeba najít nový zdroj příjmů, abychom uskutečnili program agilní ekonomické rezistence, vždyť nyní ekonomika země závisí na ropných příjmech.“

Kromě toho uvedl, že za poslední rok příjem z daní převýšil zisk z ropy.

Za druhé je nutné zjednodušit státní výdaje, říká ekonom.

„Současné náklady a státní výdaje jsou velmi vysoké. Tyto výdaje je třeba strukturovat,“ vysvětluje odborník.

Jako odvetné opatření na prohlášení Trumpa o vynulování íránského ropného vývozu může Írán zatlačit na velké společnosti pracující v USA, říká ekonom. Podle jeho názoru se Trump svými prohlášeními snaží vytvořit v Íránu ekonomický zmatek, ale nepodaří se mu zrušit vývoz íránské ropy:

„Trump se pomocí takových prohlášení snaží vytvořit psychologický nátlak a ekonomický zmatek. V minulosti se už vyskytly takové situace, kdy jsme měnili ropu za jídlo v Iráku. To se dělo v souladu s rezolucemi OSN. A to, že USA chtějí jednostranně zrušit export íránské ropy, je velmi složitá a neproveditelná věc. Je třeba také brát v úvahu geopolitickou situaci Íránu. Například slova prezidenta o tom, že jestliže nebudeme moci dodávat ropu, narazí i další země na problémy, a připomněl Hormuzský průliv. V případě Íránu je to technicky složité. Ale jestliže sankce USA povedou ke snížení našich příjmů, musíme s použitím ekonomických znalostí kompenzovat škodu způsobenou sankcemi.“


Není zde článek celý?