Ameriku čekají volby. Demokraté půjdou volit proti Trumpovi, budou to mít těžké

Ve Spojených státech se blíží volby do obou komor kongresu v poločase mandátu současného prezidenta. To ví asi každý, kdo se alespoň trochu o americkou politiku zajímá. Tyto volby často bývají indikátorem spokojenosti voličů s administrativou. Zároveň se dá říci, že v nich mají často výhodu republikáni, kteří mají motivovanější voličské jádro, které je v při obvyklé nižší účasti výhodou. Zatímco první předpoklad se asi potvrdí, ten druhý podle průzkumů spíše ne. Vyhraněná politika a především rétorika úřadujícího prezidenta k volebním urnám zřejmě přitáhne poměrně velké množství demokratických voličů. 

Zároveň se zdá, že určitá podstatná část umírněných republikánů by mohla zůstat doma. Agregátory volebních průzkumů zatím hlásí, že demokraté mají ve volbách do sněmovny reprezentantů náskok zhruba osmi procentních bodů. To se samozřejmě může ještě změnit. Do voleb zbývají více než dva měsíce, ale takový náskok přeci jenom vypadá pro demokraty nadějně. Argument, že v roce 2016 se průzkumy šeredně spletly, platí jen napůl. Celkový výsledek hlasů se od agregovaných odhadů lišil v rámci statistické chyby. Selhaly průzkumy v některých konkrétních státech. 

V senátu to budou mít ale demokraté daleko těžší, protože obhajují celých 25 mandátů, kdežto republikáni jen 9. Další dva nezávislí senátoři navíc, kteří hlasují s demokraty, o svá místa budou muset bojovat také. Byť potřebují jediné křeslo navíc, rovnalo by se ovládnutí senátu demokraty zázraku. Ta hlavní potíž letošních voleb ale je v tom, že ani ve sněmovně to nebudou mít vůbec lehké a to ani v případě, že jim současná dobrá čísla vydrží. 

Fivethirtyeight.com odhaduje, že pokud demokraté vyhrají nad republikány v listopadu na počet hlasů o méně, než 5,5 procentního bodu, existuje stále nadpoloviční pravděpodobnost, že si GOP svou většinu ve Sněmovně reprezentantů udrží. Pokud hledáte důvod, podívejte se na Pensylvánii. Ta po přepočítávání křesel po sčítání z roku 2010 vysílá do Sněmovny 18 zástupců. Po překreslení okresů republikány vedenou komisípřed volbami v roce 2012 získali republikáni vždy 13 z 18 křesel (tedy skoro tři čtvrtiny mandátů), přestože v jednom případě je demokraté na hlasy ve státě porazili a jejich nejlepší výsledek v roce 2014 byl jen něco přes 55 % hlasů.

Po podzimních volbách tak může dojít k tomu, že Spojené státy povede prezident zvolený menšinou voličů a většinu křesel v obou komorách bude mít strana, která dostala méně hlasů. Rozdíl je, že v případě prezidentských voleb jde o výsledek nemotorného volebního systému, který ale cíleně nenadržuje ani jedné ze stran, a v případě voleb do Senátu pak o úmyslné posílení role malých států, které bylo výsledkem kompromisu už při tvorbě Ústavy USA, v případě voleb do Sněmovny reprezentantů jde o cílenou snahu republikánských představitel v jednotlivých státech o potlačení hlasu voličů.  

Volební systém a jeho nastavení má na výsledek ohromný vliv. To konec konců známe i z našich končin, kde rozdělení na 14 volebních obvodů zvýhodnilo velké strany. Jednalo se o pokoutný pokus přeměnit náš v Ústavě definovaný poměrný volební systém na většinový. Ústavní soud naštěstí zarazil původně plánovaných 35 obvodů, které si ODS a ČSSD dohodly v naději, že tím vyřadí malé strany, ale i snížený počet stačil na to, aby v roce 2006 došlo k volebnímu patu, byť koalice ODS, KDU-ČSL a SZ dostala dohromady o 4 procentní body více, než dvojblok Paroubkem vedené ČSSD a KSČM. 

Obdobně to pak v loňských volbách přihrálo ANO s asi 29 % procenty hlasů 78 mandátů a čtyřem menším stranám sdruženém v demokratickém bloku, které dohromady získali asi 27 % hlasů pouhých 48 mandátů. Volební systém je znám dopředu a nemá cenu brečet zpětně. Navíc je jasné, že bude vždy kompromisem mezi přísně spravedlivým rozdělením mandátů a funkčností. Nicméně zároveň platí, že jakékoliv, byť drobné změny, mohou mít dalekosáhlé následky. Andrej Babiš má jen malou šanci prosadit svou vizi sta jednomandátových obvodů, která by z ANO udělala takového hegemona, že by mohl Viktor Orbán závidět, ale menší reformu s velkými důsledky by mohl protlačit i bez změny Ústavy. 

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?