Anatomie "Anobudelíp", aneb politická pornografie

ČR je vážně ohrožena nezodpovědnou izolacionistickou tendencí, kterou si osvojila česká politická scéna

Když znáte kontext, víte zhruba, proč Andrej Babiš koncipoval svou „analýzu“ vzdělávací politiky v ČR právě takto. Je důležité nazančit voličům, že disciplína a nezpochybnitelná autorita školy v totalitní společnosti byl právě ten správný prvek, který zformoval tak pevný charakter a vytvořil vzor úspěšnosti českého člověka pro první čtvrtinu 21. století. Zamotáme do toho nějaké to „bla“ o učitelích a nedostatku, nějaké to „bla“ o tom, že máme vzory a know how a hlavně je potřeba dokola iterovat klíčové zaklínadlo sentimentu v daných souvislostech. Proto se tam naprosto nesmyslně objevuje slovo inkluze, stejně jako je třeba v jiných kontextech české politiky opakovaně užívat slovo imigrace, které okamžitě dá ty správné kontury výpovědi všem, kdo nejsou dostatečně zasvěceni. 

Že jde o naprostý blud, o to komičtější, když se mluvčí odvolává k jednomu nejinkluzivnějších systémů světa (Finsko), samozřejmě nehraje roli. Propaganda 21. století jede na poměry, ne na potřebu obsáhnout celé univerzuum. Je třeba ovládnout dostatečnou většinu a nechat disent zkomírat v malých procentech odporu, která vyvolávají dojem demokratické diskuse a zároveň neohrožují reálný výkon moci.

Navíc se podařilo v reálných situacích ověřit, že při úrovni celospolečenské politické gramotnosti a (ne)schopnosti kritického odstupu je možné neskutečně žvanit, aniž by to mělo za následek diskreditaci. Projev, jaký v mnoha ohledech předvádí premiér této země a další politici, je ostudný čistě z hlediska míry neschopnosti pochopit a tedy neschopnosti řešit.

Rovnice s chybným zadáním vede k chybnému výsledku, natož pokud porušujete základní pravidla výpočtu. Že vždy docházelo a dochází k manipulace v oblasti „vysoké matematiky“, to je vcelku nasnadě. Česká politika se ale dostala do fáze, kdy je na hlavu stavěna základní aritmetika. 

Nedávno jsem se ptal dvou předsedů českých politických stran, zda si nemyslí, že se z imigrace stal toxin, jenž ohrožuje jakýkoliv rozumný politický vývoj v ČR. Neboť ten musí být postaven na tom, že nejprve identifikujete reálné problémy a pak hledáte jejich možná řešení. Dali mi za pravdu.

Jeden z nich mi navíc bezelstně potvrdil to, na co v BL dlouhodobě upozorňuju: česká politika je naprosto prázdná, jde z drtivé většiny o pouhý politický marketing. A marketing je manipulace, od manipulace těžko odvíjet jakoukoliv smysluplnou snahu cokoliv zlepšovat.

Úkolem marketingu je naopak zastírat skutečnost v její složitosti a komplexitě. Je krajně nebezpečné, a politické „programy“ to ilustrují, pokud se stalo normou, že politika není politika, ale jen předstírání. To není politika, ale politická pornografie.

Lze poukazovat na to, že populisté dělají z politiky porno, ale těžko vyvinit ty, kteří se za populisty nepovažují. Evidentně, jak je řečeno v dialogu generací, vyhovuje vlastně všem, že není třeba řešit reálné problémy a místo toho se vedou prázdné, impotentní hádky o vymyšlených narativech. Žel ve věci takové imigrace či inkluze lze najít jen málo těch, kdo si zachovali důstojnost. Na normalizaci politické pornografie, v současnosti považované zhusta za samotnou politiku, se podíleli takřka všichni.
Když se ještě vrátím k projevu premiéra ČR a myšlenkovým pochodům, které za ním stojí, vyplývá z toho jako jednotící princip v jejich pozadí hra na strnulost české společenské diskuse, hrubě ovlivněné izolovaností od reálného diskursu jinde. Babiš si tak může dovolit během svých projevů na domácí půdě, obklopen loajálními nohsledy, konstatovat, že společnost Tesla krachuje (seriózní média jako Washington Post to vyvracejí) a odvozovat, že elektromoblita je naprostý nesmysl, který je politicky prosazován z Bruselu.

Miliardy dolarů investic firem jako Toyota, BMW, Volvo a mnoha dalších velkých automobilek Babišovo publikum prostě ignoruje, protože „tu v Čechách a na Slovensku vyrábíme pro spalovací motory“. Argument ad absurdum. Tristní politické selhání, které místo hledání variantních scénářů ekonomické budoucnosti prostě zavře prostřednictvím ozvěny nohsledů oči velké části společnosti a nechá ji klidně spát, protože Babiš zařídí, že ta továrna na komponenty pro dieselové vstřikovací systémy, kterou provozuje Bosch v Jihlavě, bude dál fungovat. A podobně subdodavatelské podniky zaměstnávající statisíce lidí po celé ČR.

Tato scestná, vůči budoucnosti slepá a impotentní rétorika, která okupuje český politický prostor, izolovaný dostatečně od globální reality (v níž se velká část české ekonomiky rozprostírá), je zhoubná. Nejviditelnější projevy, jako je imigrace, pod sebou skrývají celou škálu podobně z reality vychýlených postojů, které vytvářejí z celé veřejné diskuse na politická témata dost bezcennou, dezorientovanou změť výkřiků a následných interakcí bez podstaty a k ničemu. Míra tolerance české společnosti vůči tomu je, zdá se, bezedná. Co s tím?

Není zde článek celý?