Babiš odkazuje na Havlův projev o nenávisti a Ovčáček to posílá dál

Doba pokračuje ve svých absurditách. Teď jsme se dočkali toho, že Andrej Babiš z nějakého vnitřního puzení dal na Twitter odkaz na projev Václava Havla o nenávisti. Havel ho pronesl  28. srpna 1990 v Oslu. V zápětí to retweetoval Jiří Ovčáček.

Děkujeme panu trestně stíhanému premiérovi zanesenému v seznamech agentů Státní bezpečnosti za připomínku dob, kdy nebylo ještě ostudou, když český politk otevřel na veřejnosti ústa. Rádi z tehdejšího projevu ocitujeme:

„Nenávidějící člověk nezná úsměv, ale jen škleb. Není schopen vesele žertovat, ale jen se nakysle posmívat. Není schopen skutečné ironie, protože není schopen sebeironie; autenticky se totiž dokáže smát jen ten, kdo se umí smát sám sobě. Pro nenávidějícího je příznačná vážná tvář, velká urážlivost, silná slova, křik, naprostý nedostatek schopnosti odstoupit sám od sebe a nazřít vlastní směšnost…

Všiml jsem si, že všichni nenávidějící obviňují své bližní – a skrze ně celý svět – z toho, že jsou zlí. Motorem jejich zloby je pocit, že jim zlí lidé a zlý svět upírají to, co jim zcela přirozeně náleží. Svou vlastní zlobu tedy promítají do jiných. I v tom jsou podobni rozmazleným dětem: nechápou, že si občas musí něco sami zasloužit a že nemají-li automaticky vše, co si zamanou mít, není to proto, že by byl někdo na ně zlý…

Nenávidějící člověk je v podstatě nešťastný a nikdy nemůže být úplně šťastný. Protože ať udělá cokoli k tomu aby byl konečně plně doceněn a aby byli konečně zničeni ti, kdo za jeho nedocenění domněle mohou, nikdy nemůže dosáhnout toho úspěchu, po němž touží, totiž úspěchu absolutního: vždycky na něho nakonec odněkud – například z veselého, smířlivého a odpouštějícího úsměvu jeho oběti – vyhřezne celá hrůza jeho bezmoci, respektive jeho neschopnosti být Bohem.

Nenávist je jen jedna; není tedy rozdílu mezi nenávistí individuální a skupinovou; kdo nenávidí jednotlivce, je téměř vždy schopen podléhat nenávisti skupinové nebo ji i šířit. Řekl bych dokonce, že nenávist skupinová – ať už religiózní, ideologicko – doktrinální, sociální, nacionální či jakákoliv jiná – je jakýmsi trychtýřem, který do sebe posléze vsaje všechny, kdo jsou disponováni k nenávisti individuální. Čili: nejvlastnějším zázemím a jakýmsi lidským potenciálem všech nenávistí skupinových je onen soubor lidí, kteří jsou schopni nenávisti k jednotlivcům.“

Jsme rádi, že pan premiér se pustil do studia myšlenek Václava Havla. Ještě na nahrávce skupiny Šuman říkal: „Znáte toho známého režiséra Svobodu? Komouš je stále. Tak ten byl monolit takovej…“ „V březnu 1989 tam bol boj s komunistama. Oni bojovali, chtěli odjebat Husáka. Kdo to převezme tu transformaci. On šel do Moskvy. Tam se potkal s nějakým šíleným kápem. A říkal, že Štrougal, lobboval za Štrougala,. A ten Rusák mu říkal: Václav Havel. A on říká: Ste ho nakoupili? To je dobrý, dobrý. To mu řekl Rusák půl roku před… A řekl to té Kleslové, která byla v rozvědce, kterou cvičili, aby byla žena-špión. Nejlepší špión na světě. Blondýna.“ „Tam byl ten deal, oni byli zavřený ve sklepech, oni nechceli vylezt a celý ten deal byl o tom, že Ústavu, tu komunistickou, tam nezrušili, nezrušíte komunistickou stranu, tak my zvolíme Havla. Nech dou do píči. Pravda a láska.“

Vidíte? Mění se to k lepšímu! Babiš a Hrad docenili Havla.

Není zde článek celý?