Gándhí byl pro emancipaci žen, ale chtěl aby ženy vzdorovaly mužské „zvířecí vášni“

Mahátma Gándhí (1869-1948) je jednou z ikonických postav moderního světa, ale některé jeho postoje by i jeho obdivovatelům dnes asi připadaly docela nemoderní. Narazila na to v roce 1935 i americká aktivistka v oblasti kontroly porodnosti a feministka Margaret Sangerová, která indického vůdce navštívila.

Na své cestě po Indii mluvila s lékaři a aktivisty o kontrole porodnosti a osvobození žen a nakonec dorazila i do Gándhího ášramu v západním státě Maháráštra. Co se tehdy dělo, se dozvídáme po letech z Gándhího biografie historika Ramačandry Guhy a referuje se o tom v přehledu na stránkách BBC. Životopis také poskytuje informace o Gándhího názorech na práva žen, sex a celibát.

Jeho tajemník si tehdy poznamenal, že se zdá, že „obě strany souhlasí s tím, že ženy by měly být osvobozeny a že žena by měla rozhodovat o svém osudu“.

Jenže pak došlo na značné rozdíly. Margaret Sangerová, která v roce 1916 v New Yorku otevřela první americké centrum pro plánování rodiny, věřila, že zábrana početí (tehdy šlo o mechanické prostředky) je nejbezpečnější cestou k emancipaci.

To se ale Gándhímu nezdálo. Podle něj by měly ženy odolávat svým manželům a muži by se měli snažit omezit svou „zvířecí vášeň“. Řekl svému návštěvnici, že sex by tu měl být jen pro plodnost.

To poněkud narazil a aktivistka mu namítla, že „ženy mají stejně hluboké a láskyplné city jako muži a existují chvíle, kdy ženy chtějí fyzické spojení stejně jako jejich manželé“.

„Myslíte si, že je možné, aby dva lidé, kteří se milují,“ řekla, „a kteří jsou spolu šťastní, měli sex jen jednou za dva roky, a jen tehdy, když chtějí dítě?“ Podle ní tady je na místě použít zabránění početí a pomoci ženám předejít nežádoucím těhotenstvím a získat kontrolu nad svým tělem.

Jenže Gándhí tvrdohlavě trval na svém Podle něj je každý sex „chtíč“. Vyprávěl jí o svém manželství a prohlásil, že se svou ženou Kasturbou má „duchovní“ vztah poté, co se „rozloučil s životem tělesného potěšení“.

Gandhi se oženil ve věku 13 let a přijal slib celibátu, když mu bylo 38 let a byl už otcem čtyř dětí. Při tom byl inspirován svým džinistickým učitelem Rájčandrou a Lvem Tolstým.

Ke konci rozhovoru se Sangerovou se Gándhí trochu uklidnil a připustil, že by mu nevadila „dobrovolná sterilizace u muže, který by byl agresivní“ a že místo použití antikoncepčních prostředků mohou páry využívat „bezpečné doby“ ženského cyklu.

Sangerová opustila ášram, aniž by ji přesvědčil a byla zklamána, že nechce popořit její kampaň. Jeho názorem ale bylo, že svobodu ženy nezískají užíváním prostředků bránících početí, ale tak, že budou odolávat svým mužům. Antikoncepce by podle něj vedla k měknutí mozku a stanou se z nich duševní a morální trosky. Sex byl podle něj nutný jen pro plodnost a moderní způsoby antikoncepce pouze legitimují chtíč. Ženy my měly prostě odolávat svým mužům a muži krotit své zvířecí vášně. To, že v Indii nastal vzestup náboženského násilí, dokonce připisoval tomu, že jako vůdce selhal v tom, že nebyl dokonalým mužem žijícím v celibátu.

Gándhí byl nejen člověkem indické duchovní tradice, ale také puritán pozdní viktoriánské éry. Nelíbilo se mu, když ženy sledují módu a také neměl rád zahalování muslimských žen, protože to zase považoval za zdraví škodlivé. Byl stoupencem emancipace žen a jejich rovných práv s muži v práci i politice. Kombinoval tak vlastně z hlediska konzervativní i progresivní postoje. Proto se po nezávislosti Indie mohly ženy tak prosadit v politice i akademické sféře.

Velké postavy historie prostě mají někdy stejné ideje, jako jejich následníci, ale neshodly by se nimi vždycky ve všech cestách a metodách.

(Za použití materiálu z bbc.com.)

Není zde článek celý?