KLDR slaví 70 let své existence. S překvapením pro svět

Nejdéle existující komunistická diktatura na světě slaví 70. výročí založení Korejské lidově demokratické republiky, obecně známé pod názvem Severní Korea. Vrcholem měla být dnešní vojenská přehlídka v Pchjongjangu. 

Byla, ale ne až takovým, jak se očekávalo. To je možné považovat za pozitivní poselství. Pár pozvaných zahraničních novinářů mělo zákaz používat mobilní telefony a muselo se tedy několik hodin počkat na oficiální snímky z agentury KCNA. Je možné, že sami pořadatelé do posledního okamžiku nevěděli, co vlastně se na přehlídce objeví. 

Nakonec se na ní neobjevily opatrně očekávané mezikontinentální balistické rakety (armáda ukázala jen standardní taktické střely krátkého doletu). Oproti tradici Nejvyšší vůdce KLDR Kim Čong-un nepronesl žádnou řeč. I to bylo překvapivé. Místo něj se museli všichni spokojit s vystoupením oficiální hlavy státu Kim Jong-nama. Ten se v poněkud „perestrojkovém“ duchu věnoval především ekonomickým otázkám a povzbuzování k dalším hospodářským úspěchům.

Na tribuně se objevilo jen několik zahraničních hostů. Z lidové Číny přijel muž číslo 3 tamější hierarchie, soudruh Li Žan-šu. Čínský prezident zaslal upřímnou zdravici a přislíbil trvání „nezlomné spolupráce“ mezi oběma zeměmi. Ze Sovětského svazu, pardon, z Ruska došel Putinův pozdravný dopis a na tribuně se objevila Valentina Matvijenko, blízká Vladimiru Putinovi (byla starostkou Petrohradu, dnes je předsedkyní Rady federace, horní komory ruského parlamentu). O případné zdravici od našich komunistů se korejské sdělovací prostředky nezmiňují.

Tím by v podstatě byly zprávy o dnešním dění v Pchjongjangu vyčerpány. Předpokládá se, že se ještě uskuteční tzv. Sportovní hry, které se nekonaly už pět let. Ty spočívají v masových vystoupeních na Olympijském stadionu, a v pracných, dokonale provedených obrazech, jimž se vzdáleně blíží takzvaná chorea slávistických fanoušků. 

Umírněný rozsah vojenské přehlídky je považován za mimořádně důležitý signál pro USA i pro Jižní Koreu. Nepřítomnost čínského prezidenta je vysvětlována jako jeho snaha nezaplést se negativně do americko-severokorejského dialogu příliš okatou podporou KLDR. To by se mohlo stát, pokud by KLDR bývala předvedla své balistické střely. Patrně ani v Pekingu nevěděli jistě, jaká dnešní přehlídka vlastně bude, a tak raději volili delegaci na nižší úrovni.

Zdá se, že Peking ještě stále nemá dokonalý přehled o myšlení a záměrech nejen Nejvyššího vůdce, ale hlavně lidí kolem něj. Zdá se být jisté, že se během několika let, kdy je Kim Čong-un u moci, výrazně proměnilo jeho okolí ve prospěch mladších lidí. Někteří veteráni zemřeli, jiní odešli „na odpočinek“ a nedá se vyloučit, že jich pár skončilo i hůř. Vypadá to, že se Kim Čong-unovi podařilo skutečně se zmocnit opratí a – aniž bych ho podezíral z neopatrnosti a uspěchanosti – vede svou k zemi ke stavu, který umožní její přežití, i přežití dynastie Kimů, v radikálně změněném mezinárodním prostředí.

Asi za deset dnů, 18.-20. září, se má konat návštěva jihokorejského prezidenta v Pchjongjangu. Během přípravy na korejsko-korejský summit se Nejvyšší vůdce poprvé vyjádřil poměrně konkrétně k budoucnosti procesu denuklearizace KLDR.

Ve čtvrtek 6. září při setkání s jihokorejskými vyjednavači údajně řekl, že jeho důvěra vůči D. Trumpovi se „nezměnila“ a že by rád dosáhl úplné denuklearizace celého poloostrova do konce prvního mandátu prezidenta Trumpa. To by znamenalo, že za prvé, nechce riskovat krach jednání pro případ, že by D. Trump nedosáhl na druhý mandát, a za druhé, že by mírová dohoda mezi oběma zeměmi mohla být uzavřena do ledna 2021.

Skoro se chce říci „kéž by“! Druhý den po těchto údajných výrocích se v anglické verzi oficiálního deníku Rodong Sinmun objevil komentář nazvaný „Dialog a nátlak nikdy nejdou dohromady“. Dá se z toho usuzovat, že Kimova slova byla předem uvážena, komentář pro tisk byl připraven a v pátek bylo vše zveřejněno. Informace „ze zákulisí“ a komentář z nejvyššího místa opakují známé výroky: Američané „jednostranně trvají na gangsterskému principu ´nejdřív denuklearizace´“, zatímco KLDR činí vstřícné kroky. KLDR chce všechno řešit dialogem a vyjednáváním, ale ty „nejdou dohromady se sankcemi a nátlakem“.

Americký prezident už tweetoval do světa, že to s Kimem „společně dají dohromady“ a vyjádřil spokojenost s pochvalou za trvající důvěru. State Department také potvrdil, že ministr M. Pompeo „obdržel dopis“ od Kim Čong-una, na který čekal prezident Trump. 

Vypadá to nadějně, ale všichni jsou si vědomi, že přes vzájemnou chválu a přes ochotu pokračovat v jednáních si Severní Korea ponechává svůj jaderný arzenál a s největší pravděpodobností pokračuje v jeho vývoji. Pro americkou stranu tak využíváním své nejsilnější, ne-li jediné karty, vytváří poněkud nekomfortní prostředí nejistoty. Do budoucnosti je to – zdánlivě paradoxně – silná záruka pokračování ve vyjednávání, které je v zájmu obou.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?