Ondráčkovo lhaní o Horáčkovi poškodilo prezidentského kandidáta a tím i jiné občany

Sněmovna by neměla vydat k trestnímu stíhání poslance KSČM Zdeňka Ondráčka (KSČM), doporučil Sněmovně mandátový a imunitní výbor hlasy poslanců za hnutí ANO, SPD Tomia Okamury a KSČM a také Marka Bendy z ODS. Policie chce Ondráčka stíhat kvůli výrokům vůči někdejšímu prezidentskému kandidátovi Michalovi Horáčkovi. Sněmovní plénum rozhodne o Ondráčkově vydání na schůzi, která začne koncem října.

Horáček podal na Ondráčka trestní oznámení začátkem letošního roku kvůli tomu, že ho Ondráček na konci loňského roku v médiích obvinil ze spolupráce s bývalou komunistickou Státní bezpečností (StB). Horáček to popírá a známé dokumenty StB to dosvědčují.

Na sociálních sítích to shrnul třeba historik Petr Blažek: „Nerozumím postoji Marka Bendy (hlasování zástupců ANO, KSČM a SPD mne nepřekvapilo). Před deseti lety byly přece zveřejněny registry svazků StB na webových stránkách státem zřízeného Archivu bezpečnostních složek, ze kterých je jasné, že Michal Horáček nikdy nebyl veden StB v žádné kategorii tajných spolupracovníků. Pokud někdejší příslušník SNB Zdeněk Ondráček naopak o Michalu Horáčkovi prohlásil, že spolupracoval s komunistickou tajnou službou a přitom nepředložil žádné důkazy, pak je možné se domnívat, že jednoznačně lhal s evidentním cílem ho poškodit při prezidentských volbách. Je na soudu, aby posoudil, zda by měl za tento dehonestující výrok nést následky.“

Na Twitteru jeden uživatel Horáčkovi napsal: „Pane Horáčku při vší úctě k Vám a neúctě k p. Ondráčkovi se taky domnívám, že by občanská žaloba byla vhodnější než trestní podání.

Horáček odpověděl: „Myslíte? Státní zástupce si to nemyslí. Při vší úctě upřednostňuji jeho názor.“

V této věci to máme tři roviny: 1. Ondráček lhal. 2. Výbor vyjevil, že je tu „hodnotová koalice“ ANO, KSČM a SPD plus Mark Benda, který se snad přidal k nevábné společnosti z nějakého právního purismu. 3. Spor o to, jak by měl Horáček postupovat, když někdo špiní jeho pověst.

K tomu se dá jen dodat, že spojení autoritářských sil nepřekvapuje. Podpora lhaní a esenbáckých mlátiček se k nim tak nějak hodí. Může být, že věc patří k jiným typům sporu, ale pokud Ondráčkova lež není na trestní stíhání, mohl to pak zjistit soud. Horáčkův případ je ovšem závažný, protože tady šlo o manipulaci během prezidentské volby, kde úspěch kandidáta stojí a padá s důvěryhodností osoby. Horáčkův případ se tak dotýká nejen jeho, ale poškozeni byli i občané republiky.

Není zde článek celý?