Opencard, Vokál, „teroristé“, Komárek… Tristní bilance Šlachtova útvaru

Není to tak dávno, co současný náměstek ředitele Celní správy Robert Šlachta „zazářil“ bulvární kauzou pašování tygrů.  V poslední době se však nahromadily kauzy a lapsy jeho bývalého protimafiánského útvaru, tolik vychvalovaného jeho ochráncem Andrejem Babišem.

Někdejší ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) Robert Šlachta se opakovaně postavil po bok hnutí ANO v politických sporech s ČSSD a v kauzách, které rozehrál proti Babišově konkurenci s organizovanou výpomocí „hlídacích psů“ Lidových novin a Mladé fronty DNES.

Babišův spojenec

Důkazů se nahromadilo dost, včetně Šumanových nahrávek. Zhmotnily se v kauzách policejní reorganizace, dehonestace policejního prezidenta, Vidkun, Beretta, Oleo Chemical… A na samém počátku dosud nevyjasněného spektakulárního policejního puče bez výsledků avizované obří korupce, který svrhl pravicovou vládu a uvolnil prostor babišistánu.

Není proto divu, že Andrej Babiš svého spojence tolikrát obhajoval a chválil, že jeho útvar je jediný poctivý a schopný v jinak „prohnilých“ policejních složkách. Skutečné výsledky práce bývalého ÚOOZ, sloučeného dnes s protikorupční policií do jedné Národní centrály proti organizovanému zločinu, tomu ovšem nenasvědčují. A zdaleka nejde jen o „zamrzlé“ výše uvedené kauzy. O jaké další případy z poslední doby se jedná?

Opencard

Vrchní soud v Praze nedávno zrušil v odvolacím řízení podmíněné tresty bývalých čtyř radních pražského magistrátu, mezi nimiž byli i exprimátoři Bohuslav Svoboda (ODS) a Tomáš Hudeček (TOP 09). Důvodem tohoto zásadního obratu v celé kauze byly vážné chyby v rozsudku Městského soudu v Praze, který se jí musí zabývat znovu.

Případ z roku 2012 souvisí s elektronickou kartou Opencard a hlasováním pražské rady o prodloužení smluv se servisní společností Haguess. Radní Eva Vorlíčková (TOP 09) tehdy nechala připravit nové smlouvy podložené dvěma právními posudky a předložila je ke schválení radě pražského magistrátu.

Prvoinstanční soud sice konstatoval, že obžalovaní nechtěli Praze způsobit újmu, ale současně je vinil z porušení pravidel zadávacího řízení a dal za pravdu vyšetřovatelům, kteří na základě svých posudků vyčíslili údajnou škodu na 17,7 milionu korun. Radní se bránili tím, že jim dříve schválené smluvní podmínky neumožňovaly jiný postup.

Pozoruhodné je, že hlavní vyšetřovatel kauzy Ondřej Hluško odešel v roce 2014 z řad ÚOOZ a neúspěšně kandidoval za hnutí ANO v komunálních volbách na starostu Českého Krumlova. Jeho spolupracovník, detektiv Ludvík Bína, zase v té době na rok zakotvil jako vedoucí regionálního auditu na Ministerstvu financí, vedeném tehdy Andrejem Babišem.

Rozhodnutí vrchního soudu signalizuje blamáž Šlachtových detektivů, kteří se rozhodli kriminalizovat politické rozhodování. Podle jejich absurdní logiky by musela být například obviněna celá vláda Stanislava Grosse, která hlasovala o dodnes propírané privatizaci OKD.

Úniky ze spisů detektiva Vokála

V srpnu podal státní zástupce obžalobu na blízkého Šlachtova spolupracovníka, detektiva Luďka Vokála. GIBS jej viní ze zneužití pravomoci v souvislosti s vyzrazením razie v kauze Vidkun, týkající se údajného propojení olomouckých policistů, podnikatelů a hejtmana Jiřího Rozbořila (ČSSD). Před třemi lety ji bombasticky s využitím mediálních agentů typu Jiřího Hynka z České televize rozehrál ÚOOZ.

Do této doby nejsou v této kauze známy hmatatelné výsledky – s jedinou paradoxní výjimkou: podezření z vynášení informací Šlachtova detektiva Vokála, kterému hrozí pět let vězení. Doplatil na to, že z mobilního telefonu jeho manželky odešla textová zpráva partnerce kontroverzního brněnského podnikatele Albina Arifoviče se sdělením, koho se razie v kauze Vidkun týká.

Vokál byl v kontaktu s Arifovičem dlouhodobě, přičemž oba figurují i v dalším případu, kdy měl vynášet lidem z podsvětí informace z policejního vyšetřování. Vokál byl letos v dubnu zadržen na Ukrajině. Celu opustil po složení kauce, musí ale zůstat v zemi, kde je obviněn z nezákonného prodeje zařízení použitelného k odposlechům. Za to může jít za mříže na čtyři až sedm let.

Úniky ze živých spisů jsou velkým nešvarem, na který se Šlachtův ÚOOZ v rozporu s jeho kompetencemi okázale zaměřoval, aby nakonec vyšlo najevo, že (nejen) v této trestné činnosti figurují jeho lidé.

„Teroristický útok“

Naprostým fiaskem skončila akce ÚOOZ v kauze údajného teroristického spiknutí. Vrchní soud v Praze pravomocně očistil aktéry případu „prvních českých teroristů“, jak psala některá média v roce 2015 o aktivitách několika anarchistů. Podle vyšetřovatelů měli připravovat teroristický útok pomocí Molotovových koktejlů na vlak s vojenským materiálem.

Problém spočíval v tom, že do skupiny byli nasazeni dva policejní agenti provokatéři, kteří si podle rozhodnutí soudu počínali až příliš aktivně a de facto se stali spoluorganizátory přípravy trestného činu. Soud dal za pravdu obhajobě, že se obžalovaní stali obětí policejní provokace.

A jak vyšlo nedávno najevo, nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman nereagoval na podnět dozorového Vrchního státního zastupitelství v Praze, aby podal dovolání. Tím další ostudná kauza Šlachtových detektivů definitivně končí.

Komárek podruhé

Server Ekonomický deník přinesl informaci (17. 9. 2018), že GIBS prověřuje bývalého detektiva ostravské expozitury ÚOOZ a blízkého Šlachtova spolupracovníka Jiřího Komárka, zda neohrozil utajované informace.

Komárek byl osvobozen v kauze „brutálního úniku“, kdy ve spolupráci s Robertem Šlachtou bez důkazů očernil policejního prezidenta Tuhého z vynášení informací do podnikatelské sféry. Soud současně konstatoval porušení předpisů a skutečnost, že osobní práva policejního prezidenta byla narušena.

Nyní je Komárek v hledáčku GIBS podruhé v souvislosti s kauzou lihového gangu vedeného Radkem Březinou. V této tragické aféře, jež si vyžádala padesát obětí, ÚOOZ zaspal, jelikož měl podle některých svědectví v předstihu informace o podezřelých aktivitách distributorů pančovaného alkoholu. GIBS se začala zajímat o to, jestli Komárek Březinovi v letech 2012 a 2013 při návštěvách vazební věznice nevyzradil utajované informace.

V Březinových zápiscích mimo jiné stojí, že mu měl Komárek ukázat v rámci snahy po získání důkazů několik policejních spisů, které byly vedeny v utajovaném režimu a velmi úzce se dotýkaly trestné činnosti, kterou Komárek v souvislosti s lihovým gangem vyšetřoval. Březina naopak odmítl Komárkovu verzi, že mu nabízel úplatek deset milionů korun.

Bude zajímavé sledovat, jak tato kauza skončí. Bude prubířským kamenem nejen nového vedení GIBS, ale i dozorového státního zastupitelství. Pokud jím zůstanou Ištvanovi olomoučtí vrchní žalobci, dá se s úspěchem pochybovat o tom, že se kauza posune dál.

Tyto kauzy z poslední doby dokládají tristní bilanci bývalého Šlachtova útvaru, který byl současným premiérem Andrejem Babišem dáván všem ostatním za příklad.

Není zde článek celý?