Politici přemýšlí o české suverenitě. Je v ohrožení?

České politiky trápí problém suverenity. Důsledně to ukázalo hlasování v Evropském parlamentu týkající se trestu pro Maďarsko. Další na řadě bude Polsko. A pak – Česko?

Evropská unie zahájila protiútok. V unijním parlamentu si posvítili na Maďarsko. To totiž údajně vážně porušuje hodnoty EU. Pokud bude celý proces dotažen do konce, hrozí Budapešti v krajním případě až odebrání hlasovacích práv. Evropská komise pohrozila sankcemi také Polsku. Přijde na řadu také Česká republika, která se vzpouzí některým rozhodnutím Bruselu?

V reakci na sílící unijní represe vytvořili čeští politici Deklaraci nezávislosti České republiky. Autorem dokumentu je Michal Malý, prvními signatáři jsou Petr Mach, Benjamin Kuras a kandidát na českého prezidenta — Jiří Hynek. Deklarace odmítá posilování evropských struktur, pokud jsou na úkor naší suverenity. „Jde o vážné ohrožení svobody nás všech. Vyzýváme proto všechny politické představitele, aby nepřijímali žádné smlouvy, dohody a úmluvy, jež vedou či mohou vést k oslabování pravomocí českých státních a samosprávných orgánů i institucí,“ píše se v dokumentu.

Dokument odmítá veškeré omezování naší svobody a našeho práva. Zejména pak svobody slova, svobody podnikání, práva držet zbraň a práva na ochranu života, zdraví a majetku. „Žádáme, aby byl náš stát připraven nekompromisně zasáhnout v případě narušení svrchovanosti území ČR. Podporujeme účast ČR v takových aliancích, které jsou a budou schopny zajistit dostatečnou bezpečnost občanů České republiky bez ztráty vlastní svobody a suverenity,“ zdůrazňuje deklarace.

O české suverenitě a Deklaraci nezávislosti České republiky si Sputnik pohovořil se známým konzultantem a publicistou Rudolfem Mládkem.

Co si myslíte o Deklaraci nezávislosti České republiky?

Už samotný název evokující Deklaraci nezávislosti Spojených států z roku 1776 říká, že autoři ohlašují, že cítí útlak, nesvobodu a nerovné jednání od institucí Evropské unie. Jakkoliv se to může zdát být přehnané, racionální jádro to zjevně má. Podpis s právním dopadem by odvisel od poznání samotných autorů, zda je jimi Deklarace míněna vážně, zda autoři se blíží lidem typu Thomase Jeffersona ap. a zda nejde jen o politickou provokaci či šarádu na své vlastní zviditelnění.

Opravdu Česká republika sto let od svého vzniku opět přichází o svou suverenitu?

Podpisem a ratifikací tak zvané Lisabonské smlouvy již o ni přišla. Jde o částečné omezení, ale významného rozsahu.

Máte pocit, že má omezování suverenity souvislost s nedávným hlasováním v Evropském parlamentu proti Maďarsku? Na internetu se objevil dokonce takový vtip, v němž se pojednává o tom, že kdyby EU měla armádu, už by do Maďarska poslala tanky…

Hlasování Evropského parlamentu, jak se ukazuje podle žaloby Maďarska k Soudnímu dvoru EU, má právní vady a jeví se do rozhodnutí soudu jako neplatné. Samotný průběh pak postrádal legitimitu předkladu, kdy zpráva je dílem jedné členky Evropského parlamentu, která svá poznání v Maďarsku vůbec neověřovala a k její zprávě v tak vážné věci nikdo neudělal odbornou oponenturu.

Článek č. 2 Smlouvy o Evropské unii je vágní a obecný. Prokázat jeho porušení musí mít více důvodů, než dílčí vymezení se proti americkému podnikateli Sorosovi, jemuž mimochodem zákony USA zakazují podílet se na politických krocích vůči zemím, se kterými jsou USA v míru a zde jsou to dokonce vojenští partneři v NATO.

V deklaraci stojí, že náš stát by měl „nekompromisně zasáhnout v případě narušení svrchovanosti území ČR“. Co si pod tím můžeme představit? Snad ne okupaci Těšínska…

Je na autorech vysvětlení. Ale lze dovozovat, že to míří jak na vojenskou agresi, tak na agresi v podobě vnucovaného osídlení jinými obyvateli. Připomínám, že platný ústavní pořádek, respektive tedy Ústava ČR nezbavila vládu ČR povinnosti ochrany hranic České republiky.

Může si Česká republika navrátit suverenitu, když jsme členy mezinárodních organizací, které předpokládají sdílení či omezení suverenity?

To množné číslo je poněkud zavádějící. Účast v mezinárodních organizacích v drtivé většině suverenitu České republiky neomezuje. Jiná je situace v rámci Evropské unie. Ale od každé smlouvy je možné odstoupit. Samozřejmě s následky, které to vyvolá.

Například Spojené království Velké Británie odchází z EU úplně. Česká republika by mohla odstoupit jenom od již výše uvedené tak zvané Lisabonské smlouvy. I to by bylo pro návrat suverénního rozhodování podstatné. A je otázkou, zda zůstat mezi zeměmi Schengenské dohody za současného stavu, kdy EU korzuje cca 900 tisíc příchozích, kteří nemají šanci získat azyl. Představují tedy pro všechny členské země EU nemalé bezpečnostní riziko.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?