Pomluva jako přestupek ublížení na cti aneb jak se bránit šikaně na internetu

Může se to stát kdekoli na sociálních sítích, že vás někdo vážně poškodí na cti před třetími osobami. Jak se bránit takovému jednání nejen v prostředí blogů a na jejich diskuzích, když míra nactiutrhání překročí únosnou mez?

Nad tím mne donutila zamyslet se moje nedávná zkušenost z prostoru blogu iDnes, kde jsem byla vážně verbálně poškozena jiným blogerem. Je jedno, kde se dehonestace nebo cenzura vašich názorů v on-line prostředí odehrává. Ochrana vaší osoby je platná pro všechny typy sociálních sítí, webů, blogů, diskuzí.

Blog, konkrétně na iDnes, je platforma pro všechny typy politických, společenských i osobních názorů pro všechny typy článků a pro různé styly písemného projevu a také blog v českém internetovém prostředí nejčtenější a nejsledovanější. Verbální útoky v prostředí autorů blogu a diskutérů jsou čím dále tím častější a zákeřnější. Stačí, že symbolizujete jiný názorový proud a můžete se stát snadným terčem jiných osob. Pokud takové chování překročí únosnou mez, nemáte moc na vybranou, jak se tomu bránit. Pojďme se ale podívat na to, jaké jsou možnosti v takovém případě bránit se občansko právní cestou.

Pomluva jako přestupek

„Přestupek spočívající v pomluvě, tedy ve sdělení či šíření nepravdivého údaje, který je způsobilý znevážit dotčenou osobu v osobním, pracovním či veřejném životě (slovy trestního práva jde o sdělení nepravdivého údaje, který je způsobilý ohrozit vážnost dotyčného u spoluobčanů, zejména poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo způsobit mu jinou vážnou újmu). “

Ublížení na cti

„Objektem přestupku je především občanská čest, lidská důstojnost, dobré jméno a pověst fyzické osoby.

Lidská důstojnost však může být dotčena zejména v případech ponižujícího jednání (např. šikana, mobbing, bossing, domácí násilí). Mezi přestupky spadají typicky jen verbální delikty případně i jiné skutky, jejichž cílem je sdělení či šíření informace, a to i gestem, písmem, tiskem, obrazem apod., kdy objektem, který je přestupkem porušen, je především občanská čest, pověst a dobré jméno osoby postižené přestupkem.

K narušení objektu dojde typicky urážkami vyřčenými formou vulgarismů, ponižujících či zesměšňujících označení druhé osoby, ale i šířením nepravdivých, zkreslených, nebo dobrou pověst fyzické osoby jinak poškozujících informací, jako je tomu i v případě pomluvy.

Účelem je ublížit jinému na cti, resp. dotknout se jeho cti, a to buď přímým adresným sdělením (většinou urážka na cti). Nebo poškozením (narušením, ohrožením, snížením) jeho cti u třetích osob (vydáním v posměch, též typicky v případě pomluvy). Což nevylučuje, že se o takových sděleních, nebo pomluvách, dozví i ten, o němž jsou šířeny.“

Vybrané části textu z blogu JUDr. Jana Potměšila

O ublížení na cti rozhoduje poškozený

Ne každý člověk vnímá ublížení na cti stejně. Záleží vždy na míře a rozsahu pomluvy, na celkových následcích, míře ostarkizace, zesměšnění, zostuzení, fyzické nebo majetkové újmy. Subjektivní vnímání rozhoduje o tom, jak dalece je ochoten člověk si pomluvu nechat nebo nenechat líbit. Vyšší míra čili hranice únosnosti se očekává u osob veřejně známých, jako u politiků, kteří musí snést četnou a vyšší hranici kritiky, ale taky u zpěváků, herců a jiných veřejně známých celebrit. Expresivní, nikoli vulgární, kritika veřejných osob, je možná, jak dokládají nálezy Ústavního soudu ČR.

Ochrana osobnosti na internetu v on-line prostředí

„V případě, že je nepravdivý nebo dehonestující údaj uveden na webové stránce, blogu, či jiném serveru, můžeme provozovatele upozornit a požádat o odstranění diskuze nebo konkrétního příspěvku. Je nutné specifikovat, pokud to není zcela zřejmé, v čem tato diskuze, příspěvek, článek zasahuje do vašich osobnostních práv. V případě, že diskuze nebo příspěvek obsahuje závažné obvinění nebo citelně poškozující lež, je možné podat trestní oznámení pro pomluvu. Pokud server neodstraní do přiměřené doby závadné příspěvky, je možné podat žalobu na ochranu osobnosti proti provozovateli právě proto, že diskuzi (příspěvek, článek) neodsranil včas. Je možné požadovat smazání, omluvu, ale i peněžité zadostiučinění“

Vybraná část z textu JUDr. Evy Ondřejové, video https://www.youtube.com/watch?v=e-nuMq9X4XM&feature=share

Samozvaní žalobci a soudci na sociálních sítích

„Zdá se, že s pomocí Facebooku (doplňuji: a jiných sociálních sítí) nám v České republice vznikla samozvaná skupina žalobců a soudců. Ti rozhodují, koho příspěvek je nenávistný, ti rozhodují nebo se o to pokoušejí, kdo má být z diskuze na sociálních sítích vyloučen. To je ale stejné, jako kdyby ulice prováděla lynč.

Podsouvání spáchání trestných činů uživatelům sociálních sítí od některých udavačů z řad občanů nebo dokonce novinářů a následná dehonestace dotčených osob je nepřijatelná. Soustavné, právně ničím nepodložené udávání sleduje cíl, kterým je vylučování osob a spolků ze sociálních sítí. Jde de facto o snahu nahrazovat orgány činné v trestním řízení. Je to jednání nejen odsouzení hodné a nemorální, ale jde především o svévolný lynč osob a organizací zastávajících jiné politické názory a postoje. Jde o povyšování se nad druhé a o to stát se samosoudcem ve věci samé při ignorování platných zákonů České republiky. Je to svévolná štvanice na lidi s jiným politickým a společenským názorem. To samo o sobě je nesporně protiprávní.“

Z článku Mgr.Ing.Rudolfa Mládka http://www.ceska-justice.cz/blog/samozvani-zalobci-soudci-facebooku/

___________________________________________________________________

Diskuzi ponechávám nadále uzavřenou, protože zdejší prostor se během posledního půl roku změnil na nebezpečnou arénu, kde není pod články některých autorů diskutováno o článku a k věci, ale slouží pouze k dehonestaci a invektivám osobního charakteru pro rozdílné politické názory.

Závěrem sdílím úryvky z článků zdejšího blogera, které mne hodně zaujaly. Snad si své myšlenky pozná. Dnes dělá druhým to, co se mu tenkrát nelíbilo.

„Nevadí mi člověk, vystupující pod svou pravou identitou, který použije sprostá slova, kritizuje politiky ať nalevo či napravo, nebo takový, co v diskuzi neudrží nervy na uzdě. Na názor má každý právo, stejně jako na jeho prezentaci, a má jistě i právo svůj názor hájit. Mělo by však být ctí a nepsanou povinností, se pod své názory umět podepsat vlastním jménem. Obzvláště tehdy, napadají-li či jen nestoudně pomlouvají ostatní. To je totiž to podstatné. Ti, co tak nečiní, jistě dobře vědí proč, žádnou čest totiž nemají a nemusí to být zjevné na první pohled. A mnohdy se opravdu není ani čemu divit. S údajnou sprostotou to může být ovšem jinak, mnohdy i tak, že přímí lidé, často vyjádří věci jasně a bez servítků; naproti tomu mnozí jiní, ačkoli zde hovoří rádoby „slušně“, evidentně sprostě a nenávistně uvažují a nejen v duchu, což zjistíte v jejich diskuzích, tedy „zde“. A tam, už lze pak celkem jednoduše rozeznat, kdo je vlastně kdo.“

Z článku „Fake“ identita.16. 07. 2013 15:30:14

„Je-li „slovo“ nejmocnější zbraň, je snad na čase zavést psychotesty pro blogery! Trvám na tom! Obzvláště v dnešní době, kdy jsou lidé velmi labilní a nedůtklivý. Nevíte, co to může s jedním udělat, když se nedočká reflexe a pochopení svého díla!“

Z článku Psychotesty pro blogery! 2. 08. 2010 18:25:41

„Nepatřím mezi ty, kteří se domnívají, že mají právo rozhodovat o tom co je správně a co nikoliv. To ale neznaméná, že nemůžeme mít různé názory, a že je nemáme právo vyjadřovat. Vytváření jakési rady moudrých, je jistým protekcionismem, její rozhodování pak, bude jakousi cenzurou. Volám bravo! Kdo chce kam, pomožme mu tam. Je návštěvník idiot, který se neumí rozhodnout co ho má a co nemá zajímat, který nechápe jisté souvislosti?“

Z článku Bonzo, aneb člověk člověku vlkem. 21. 02. 2009 16:00:46

Není zde článek celý?