Rebelie ANO kolem nemocenské a státních alimentů je jen trapné divadlo

Ve vládní koalici to několikrát zaskřípalo. Vedle evergreenu (ne)obsazení postu ministra zahraničí se objevily další třecí plochy: nejednota při jednání o změnách v nemocenské a o státních alimentech. Je to však jen trapné divadlo, poslanci ANO nemohou myslet svoji „rebelii“ vážně.

Některá média informovala o „rozkolu“ či „trhlině“ v koalici ANO a ČSSD při projednávání dvou zákonů ve sněmovních výborech, na kterých velmi záleží sociální demokracii: obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské (zrušení karenční doby) a zavedení nové „sociální dávky“, zálohovaného výživného (alimentů placených státem).

Pokles nemocnosti o polovinu

Někteří poslanci Babišova hnutí si zřejmě uvědomují kontroverznost a negativní dopady obou nápadů a dávají to najevo. V Hospodářském výboru neprošel návrh novely zákona, která by zrušila karenční dobu zavedenou vládou Mirka Topolánka.

Cílem tohoto opatření, používaného ve většině vyspělých evropských zemí, bylo omezit u nás poměrně rozšířenou spekulativní či fiktivní nemocnost. Byl to u mnohých oblíbený sport, protáhnout si neschopenkou víkend na chalupě, aniž k tomu byl skutečně závažný medicínský důvod. Míra nemocnosti v České republice byla podstatně vyšší než ve členských zemích EU, včetně Maďarska, Polska nebo Slovenska. Přitom podle mezinárodních srovnávacích studií byl celkový zdravotní stav našich lidí naopak lepší.

Reformní změny zafungovaly, a to téměř okamžitě. Od jejich zavedení výrazně poklesla zejména krátkodobá pracovní neschopnost na polovinu. Zatímco v roce 2007 bylo podle statistik evidováno téměř 2,9 milionu případů pracovní neschopnosti, o dva roky později už jen 1,5 milionu. Karenční doba přinesla každoročně miliardové úspory státu a oceňuje ji drtivá většina zaměstnavatelů.

Chráníte ty lemply

V Hospodářském výboru hlasovalo proti jejímu zrušení i pět zástupců klubu ANO: Jiří Bláha, Pavel Juříček, Martin Kolovratník, Patrik Nacher a Pavel Pustějovský.

„Dnes není pracovní síla. Koho si myslíte, že nejvíc postihne to, že ten nepoctivý nepřijde do práce? Postihne to toho, kdo je poctivý. Vy chráníte ty lemply, kteří toho chtějí zneužít,“ varoval majitel pekárny a nákupního střediska Jiří Bláha. „Nechme to na podnikatelích. Většina lidí to začne využívat. Třeba v úterý, když je svátek, tak se v pondělí hodí marod,“ myslí si poslanec ANO a má pravdu.

„Situace na trhu práce je čím dál napjatější a je opravdu tak dynamická, že bychom měli přehodnotit právě rušení karenční doby. Na trhu práce chybí 310 tisíc zaměstnanců a my už teď nestíháme existující zakázky,“ upozorňuje ředitel firmy Brano Pavel Juříček na nedostatek kvalifikovaných pracovníků. Také má pravdu.

Nové komplikace podnikatelům

Odmítnutí jednoho z klíčových programových bodů ČSSD, jimiž podmiňovala podporu vládě, kritizovali její představitelé a poukazovali na nedodržování koaliční smlouvy. „Hospodářský výbor slyšel pouze zaměstnavatele a jejich ekonomické argumenty,“ uvedla poslankyně Kateřina Valachová.

Ano. Mají k tomu zatracený důvod. Prvních čtrnáct dní nemoci (s výjimkou prvních tří dnů) platí náhrady mzdy zaměstnavatel, jemuž tak stoupnou náklady, protože navrhovaná „kompenzace“ v podobě drobného snížení odvodů na nemocenské pojištění téměř nic neřeší. Naopak jim hrozí nové komplikace při zajišťování zakázek a potřeba ještě většího využití levnějších zahraničních pracovníků.

Není divu, že oligarcha, zaměstnávající 35 tisíc lidí v 250 firmách, se dlouho rušení karenční doby bránil. V Sobotkově vládě tuto změnu zákona z dílny ČSSD nakonec hnutí ANO zametlo pod koberec. „To si skutečně nemůžeme dovolit,“ odmítal ji tehdejší ministr financí jako nesmyslnou.

Babiš: Dodržíme koaliční smlouvu

A dnes? „Rozhodnutí výboru není hlasování o zákonu. Budeme postupovat podle programového prohlášení vlády a koaliční smlouvy, kterou jsme všichni podepsali, i naši poslanci,“ ujistil premiér Babiš svého koaličního partnera, a je vymalováno. Jenže zrovna holding Agrofert je saturován stále rostoucími miliardovými dotacemi a úlevami, takže jej – na rozdíl od většiny ostatních zaměstnavatelů – tyto úpravy tolik nepálí.

Podobný „zádrhel“ nastal v Sociálním výboru při jednání o další prioritě ČSSD, zálohovaném výživném. Hnutí ANO chtělo tento návrh společně s pravicovou opozicí zamítnout, ale nakonec se dohodli na přerušení jeho projednávání.

Další dávka

Podle ČSSD by rodič, který má v péči dítě a jehož partner neplatí výživné, mohl po dvou měsících požádat o státní alimenty. Slabinou je rezignace státu na vymahatelnost práva bez snahy tento stav napravit a mizivá vymahatelnost výživného po dlužnících. Předpoklad ministerstva práce a sociálních věcí, že stát takto zpětně dostane pětinu zálohovaných alimentů, neodpovídá realitě. Podle expertů se tato pravděpodobnost pohybuje mezi 3 až 5 procenty. Poctivý plátce daní tak zaplatí výživné za nezodpovědné rodiče.

„ČSSD jen zavádí další dávku. Prokázat, že dotyčný dva měsíce neplní povinnost, může být problematické,“ argumentovala poslankyně ANO Andrea Babišová, a i ona má pravdu.

Jenže jí to nebude, stejně jako zbývajícím členům jejího poslaneckého klubu, s největší pravděpodobností nic platné. Na nějakou rebelii to skutečně nevypadá a vše nasvědčuje tomu, že oba zákony nakonec ve sněmovně projdou, protože je podporuje i KSČM.

Zbytečný vzdor

Dopadne to stejně jako vždycky. Naposledy letos v květnu při hlasování o zmírnění nesmyslně tvrdého protikuřáckého zákona, které původně svým podpisem podporovalo dvacet poslanců ANO. Na poslední chvíli však zavelel Babiš a všechno bylo jinak.

Ještě je příliš brzo na to, aby premiér roztrhal koaliční smlouvu. Pokud tak učiní, tak jedině v době, kdy to pro něj bude výhodné. V této chvíli by jeho hnutí působilo destruktivně, což by se nemuselo vyplatit. Vzdor některých poslanců ANO je tak jen pouhým plácnutím do vody, i když možná ve snaze, aby si aspoň trochu před některými voliči zachovali tvář.

Marně. Jako by chvílemi nebrali na vědomí, že dobrovolně podepsali závazek prosazovat levicový vládní program výměnou za to, že se jejich trestně stíhaný šéf udrží v křesle premiéra.

Není zde článek celý?