Zdanit církevní restituce? Zrušme tedy i daňové úlevy pro Agrofert

Andrej Babiš a Vojtěch Filip při pietním aktu k výročí úmrtí prezidenta Edvarda Beneše | FOTO: ČTK

„Když dostanu nějaké peníze, musím je zdanit,“ argumentoval poslanec ANO Miloslav Janulík, podporující návrh KSČM na dodatečně zdanění církevních restitucí. Podle této logiky by neměly být ze zdanění vyjmuty žádné dotace a nemravné jsou i daňové úlevy pro obří kolosy typu Agrofert.

Klíčový ústavně právní výbor podpořil návrh KSČM na zdanění finančních náhrad církevních restitucí. Nevraživost této nereformované strany k církvím, jejíž početné křídlo stále velebí Klementa Gottwalda, je srozumitelná. Okradli církve jednou, chtějí je okrást podruhé.

Návrat k fiasku minulé vlády

V minulém volebním období se o totéž pokoušela sociální demokracie, ale narazila na limity právního státu, postaveného na dodržování uzavřených smluv, a z toho vyplývající hrozby soudů a arbitráží. Změnu pracně uzavřené kompromisní dohody se šestnácti církvemi a náboženskými společnostmi by totiž musely odsouhlasit obě strany, což je po více než dvaceti letech dohadování naprosto nereálná představa. Celá akce proto tiše spadla pod stůl.

Dnes se k ní koalice ANO, ČSSD a KSČM, jištěná SPD a částí Pirátů, znovu vrací. Komunisté chtějí dosáhnout toho, aby byly finanční náhrady vyplácené církvím v průběhu třiceti let v rozporu s uzavřenými smlouvami zdaněny, což by dodatečně vyneslo 11 miliard korun. Podle jejich představ by stát nadále náhrady vyplácel, ale církve by je musely zahrnout mezi zdanitelné příjmy.

Princip právní jistoty

Oponenti tvrdí, že nejde o příjmy, ale o náhrady, které zdanění nepodléhají, a věří tomu, že tento názor podpoří případná žaloba u Ústavního soudu. Poškozeny by byly zejména malé církve a náboženské společnosti, včetně Federace židovských obcí. To si zřejmě uvědomují i někteří zástupci vládní koalice, například exministryně spravedlnosti Helena Válková (ANO), která pro tento návrh ve výboru nehlasovala. „Jednou z hodnot, které je potřeba ve společnosti posilovat, je princip právní jistoty,“ tvrdí.

Z opačného břehu jsou postoje Piráta Jakuba Michálka, který návrh KSČM podpořil s dovětkem, že „nelze vyloučit právo budoucích generací, aby aspoň částečně revidovaly rozhodnutí těch předchozích.“

Člověk s právním vzděláním tak předvedl právní nihilismus první kategorie.  Právě na Michálkovi se postupem času ukázkově projevuje, že pirátské heslo „Pusťte nás na ně“ zahrnuje i anarchokomunistický atak na pilíře demokratického státu.

Ani Michálka nezajímá, že v případě narovnání vztahů státu s církvemi, směřujícímu k jejich postupné odluce, existují závazky státu, potvrzené i Ústavním soudem. Piráti chtějí revolučním přístupem bořit téměř vše, co se jim nelíbí a stále častěji přitom šlápnou vedle. Někteří z nich připomínají rudé komisaře z padesátých let, kteří skutečně věřili tomu, že páchat nespravedlnost je správné a potřebné. Třetina z pirátského klubu chce tento návrh podpořit.

Marketingová akce

Těžiště této aktivity však leží v postojích vládní koalice. Nelze přitom jednoduše tvrdit, že shoda ANO, ČSSD a KSČM je pouze daní za podporu vlády antiklerikální frontou Vojtěcha Filipa, a premiér Andrej Babiš se nemůže vymlouvat na ostatní. Výhrady projevoval už v minulém volebním období a potvrdil je v loňském listopadovém rozhovoru pro Právo, kde odmítl, že by se tím chtěl komunistům zavděčit.

Zpochybnil výši finančních náhrad, i když jde o kompromis, jelikož jiné analýzy prokazovaly, že tržní ceny za nevydané majetky by byly vyšší. Jde prý jen o „předražený kšeft“ a církve dostávají zbytečně moc. „Říkáme, že pokud je to příjem, tak má být zdaněn. Nikde jsme se tím v hnutí do detailu nezabývali, nikdy jsme to neprověřovali, ale pokud budu ve vládě, tak to prověříme. A pořádně,“ prohlásil tehdy Babiš.

Zároveň napadl přístup ČSSD v předchozí vládě. „Ani se do toho nepokusila zakousnout. To byla typická marketingová akce pana Sobotky, aby se vlk nažral a koza zůstala celá. To lze ilustrovat na příkladu, kdy vláda hlasovala o návrhu pana Zimoly v červenci 2016, který jsem podpořil já a další tři ministři za ANO.“

Narážel tak na iniciativu hejtmana Jiřího Zimoly, která v rozporu se strategií vedení ČSSD navrhoval totéž, co komunisté. Dnes nejde v první řadě o marketing?

Daňové úlevy v pořádku?

Pokud má ovšem hnutí ANO v čele s jejím předsedou takové starosti, zda jsou finanční náhrady církvím oprávněné, lze pořádně prověřit i jiné výdaje státu, zda nejde o „předražené kšefty“, vyhovující jen některým zájmovým skupinám.

Typickým příkladem jsou státní dotace pro velké podniky. Proč mají ročně dostávat miliardové sumy, když se tak jen pokřivuje tržní prostředí v jejich prospěch? Jak je možné, že řadu těchto zejména investičních dotací nelze zahrnout mezi zdanitelné příjmy? Za dobu Babišova působení ve vládě Agrofert obdržel celkem téměř sedm miliard korun na dotacích. Jak k tomu přijdou malí podnikatelé, kteří jsou jen trestáni zvýšenou byrokracií a státním dohledem?

Ze stejného soudku jsou u i daňové úlevy pro investující velké podniky, z nichž má rovněž největší profit Agrofert. Za minulé volební období mu vzrostly proti předchozímu čtyřicetinásobně na celkový objem dvou miliard. Opravdu mají daňoví poplatníci takto masivně přispívat na jeho byznys?

Zrušme státní podporu pro biopaliva

Není poněkud licoměrné, že pečlivý účetní Andrej Babiš propočítává, kolik peněz mají dostat církve za ukradený majetek, když si současně ve sněmovně prolobboval daňové zvýhodnění biopaliv, na jejichž obchody se státem si zajistil téměř monopol?

Někdo by mohl zpochybňovat, že je tato státní podpora neperspektivního oboru biopaliv na řepkové bázi zbytečná a požadovat její zrušení. Učiní to na premiérovi mocensky závislí komunisté, nebo aspoň Pirát Michálek?

Neučiní. Je jednodušší zaměřit pozornost na církve, od kterých nic nehrozí, ale lze se do nich lacině a populárně trefovat. A to přesto, že tuto iniciativu, pokud vstoupí v platnost, s největší pravděpodobností shodí ze stolu Ústavní soud.

Není zde článek celý?