Zeman ve volební kampani. Pochválil vládu, kterou nedávno kritizoval za plýtvání

Prezident Miloš Zeman jmenuje Alenu Schillerovou ministryní financí | FOTO: ČTK

Prezident Zeman vstoupil do volební kampaně. Pochválil Babišovu vládu a především ministryni financí Schillerovou, ačkoli ji ještě nedávno kritizoval za plýtvání a zadlužování. Je k prezidentově chvále skutečně důvod, zvláště když se mezitím nic zásadního nezměnilo?

Když přišel prezident v červenci do Poslanecké sněmovny podpořit „svoji“ vládu ANO a ČSSD jištěnou KSČM, do jejíhož vzniku investoval nemálo času a energie, vyjadřoval se hlavně k programovému prohlášení. Na jedné straně její program ocenil, ale věnoval se i tomu, co mu v něm chybělo.

Kde na to vezmeme peníze?

„Není tam jasná odpověď na otázku, kde na to vezmeme peníze. A to by tam samozřejmě být mělo. Objevují se názory, a já s nimi nesouhlasím, že takovým zdrojem by měl být deficitní rozpočet,“ prohlašoval prezident. „Jsem pro deficit v době krize. Nejsem pro deficit v době ekonomického růstu. Jsou obrovské zdroje v šetření v úsporách, v boji proti plýtvání,“ dodal.

„Další příklad jsou státní úředníci,“ pokračoval prezident. „Dnes je jich 150 tisíc, z toho 70 tisíc na centrální úrovni. Že si tito lidé, aby ospravedlnili svoji existenci, vymýšlejí práci, která je často zbytečná, to je jedna věc. Že k tomu bezmocně přihlížíme, je věc druhá. Nesnažme se tento počet dále zvyšovat, tím méně těmto úředníkům přidávat peníze v jejich mzdách.“

Tato slova zněla od levicově zaměřeného politika, který by u nás nejraději zavedl vysoké „švédské“ daně, rozumně a rozpočtově odpovědně. Nicméně se nedlouho poté ukazuje, že je nemyslel tak vážně a bylo nutné je už tehdy brát s velkou rezervou. Proč?

Dám vládě jedničku

S koncem letních prázdnin vystoupil prezident Zeman v pořadu Jaromíra Soukupa na TV Barrandov v obvyklé formě. Kromě toho, že si jako vždy vyřizoval účty se svými oponenty, si našel chvilku i na pochvalu.

Ještě před několika dny by podle svých slov odpověděl, že hodnocení vlády je předčasné. „Dám vládě jedničku“ otočil náhle a vyzdvihl v první řadě práci ministerstva financí pod vedením Aleny Schillerové. Ocenil snížení rozpočtového schodku na 40 miliard korun, o deset miliard proti původnímu plánu.

Tento účelový obrat nemá žádné racionální opodstatnění – kromě jediného důvodu: vyslat premiérovi signál, že je mu ochoten stále krýt záda, a to i před volbami. Jinak se mezi hlasováním o důvěře vládě a současnou situací nezměnilo téměř nic, naopak se paradoxně potvrdila tehdejší varovná slova hlavy státu.

Ministryně Schillerová sice kosmeticky upravila odhad rozpočtového schodku, nicméně v době, kdy je ekonomy a pravicovou opozicí kritizována, že nevyužívá ekonomického růstu k sestavování vyrovnaných rozpočtů. Vládní mandatorní výdaje přitom rekordně rostou o desítky miliard, aniž by vláda odpověděla na Zemanovu otázku, kde na to vezme. Toho si prezident při svém oslavném pajánu nevšiml?

Ekonomický růst zpomaluje

Takto rozpočtově nezodpovědně si vláda počíná v době, kdy poslední čísla ukazují, že česká ekonomika brzdí víc, než se očekávalo, a výhled do budoucna je nejasný. „Papírové“ předvolební snížení schodku je tak jen marketingovým trikem, který nemá žádnou vypovídací hodnotu.

Jak je to s prezidentem kritizovaným vládním plýtváním? ANO a ČSSD se trumfují v předvolebním populismu, přičemž kampaň jim platí daňový poplatník. Měsíc před volbami začala platit sedmdesátiprocentní sleva jízdného ve vlacích a autobusech pro studenty a seniory. Ze šesti miliard korun budou mít profit hlavně dopravci, a to včetně Babišova dvorního podporovatele Radima Jančury a jeho firmy Regiojet.

Vyslyšena nebyla ani Zemanova slova, aby vláda nezvyšovala platy úředníkům. Naopak došlo ke kompromisní dohodě mezi ANO, ČSSD a Středulovými odbory. Výsledkem je další skokový růst platů státních zaměstnanců o 8 procent, což významně předbíhá zvyšování platů v soukromé sféře, která státní správu financuje a je tahounem ekonomiky. Současně příští rok stoupne počet státních zaměstnanců na rekordních 463 tisíc, o 47 tisíc víc než v roce 2013.

Jelikož k prudkému navyšování platů státních zaměstnanců, včetně úředníků, docházelo už za Sobotkovy vlády s přispěním exministra financí Andreje Babiše, jen letos v průměru o 13 procent, dochází k nezdravému jevu neustálého rozevírání nůžek mezi platy státního a nestátního sektoru.

Posiluje státní byrokracie

Výsledek v podobě pružněji a efektivněji fungující správy se však nedostavil. Posiluje jen státní byrokracie, atmosféra strachu a fízlování, a až likvidační tlaky na malé podnikatele zejména na venkově. V tomto směru dominuje především Zemanem vychvalované ministerstvo financí.

Státní šikana dosahuje takových rozměrů, že drobní podnikatelé jsou pokutováni 15 tisíci korunami za nevydání účtenky za zboží v ceně deseti korun. Nebo že finanční úřad vyzve novomanžele, aby mu do patnácti dnů zaslali podrobné informace o svatební hostině kvůli kontrole, zda byla řádně zdaněna a zaregistrována v systému EET.

Obecně přitom stále platí, že pozitivní přínos EET nikdo věrohodně nedoložil, protože resort financí dnes často spíše působí jako marketingový nástroj ANO k šíření nevěrohodných dat a dezinformací.

Nic na tom nezměnila ani klamavá reklamní kampaň velebící EET za 30 milionů korun a neúspěšná státní loterie Účtenkovka, stojící daňové poplatníky ročně téměř 100 milionů, o kterou setrvale klesá zájem.

Daňové řízení neslouží k trestání

Tyto abnormality jsou však jen špičkou ledovce. Ministerstvo financí a jím vedená Finanční správa v čele Martinem Janečkem se neblaze proslavily nadužíváním zajišťovacích příkazů, které nezákonně zničily desítky firem, a další soudní řízení stále probíhají.

Posledním příkladem debaklu Janečkových úředníků je nedávné rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, který zrušil zajišťovací příkazy nezákonně vydané na stavební firmu Naryner Construction. Soud nezvykle ostře zdůraznil, že „daňové řízení neslouží k trestání podnikatelů“ a odmítl přístup, že je zajišťovací příkaz vydáván bez širší ekonomické rozvahy.

Právě daňový džihád v podobě zajišťovacích příkazů, jejichž počet stoupl proti předchozí době čtyřnásobně, se už loni na jaře stal předmětem vážného sporu i uvnitř vládní koalice. Premiér Sobotka tehdy odmítl nominaci Aleny Schillerové na místo odvolaného exministra financí Andreje Babiše, protože byla příliš spojena s nepřijatelně bující státní represí vůči podnikatelům.

Krátce před parlamentními volbami vyzval k odvolání Schillerové a Janečka kvůli zneužívání zajišťovacích příkazů i tehdejší lídr ČSSD Lubomír Zaorálek. Činnost Finanční správy tehdy přirovnal k insolvenční mafii. A dnes?

Prezident Zeman ve zmíněném rozhovoru pochválil i Jana Hamáčka, že není jako Bohuslav Sobotka. Přinejmenším i část programových Sobotkových oponentů musí konstatovat – bohužel.

Není zde článek celý?