Bude více peněz pro armádu – utrácejme je s rozmyslem a hlavně doma.

Dlouhodobé podfinancování Armády ČR v minulých letech vedlo k tomu, že se naše armáda zmenšila do kapesního formátu schopného ubránit téměř jen jeden kraj střední velikosti po dobu několika týdnů, zato se slušným vybavením pro zahraniční operace.

Bohužel třeba předsunuté síly v Pobaltí bez mandátu Rady bezpečnosti OSN.

Je zřejmé, že pro zahraniční operace vedené státy NATO potřebujeme vybavení kompatibilní s jejich. A výzbroj, techniku a materiál vhodnou často do pouštních a jiných klimatických oblastí. Na druhou stranu pro, v posledních letech podceňovanou, obranu naší země potřebujeme vybavení odpovídající potřebám Armády ČR. Aktuálně není jasné, který možný konflikt dříve vzplane, zda hrozba z „Východu“ (i když to spíš bude reakce na provokace tzv. západní koalice, jichž se bohužel také ČR účastní) nebo hrozba z „Jihu“ – to by zřejmě nejvíce hrozily občanské nepokoje a riziko jejich přelití do blízkosti hranic ČR anebo následky migrace se všemi jejími neblahými důsledky. Prostě bezpečnostní situace se mění. Z logických důvodů vyplývá, že zásadní /nejlepší/ je odebírat výzbroj a výstroj od výrobců z České republiky (to je strategická zásada – beru z vlastního, protože cizí mi může kdykoliv odmítnout, nedat, pozdržet, nevyhovět mým požadavkům) a dalších potenciálně klidných států – tedy ze zemí V4, případně dalších sousedních zemí.

Je dobré, že Armáda ČR odebírá celou řadu střelných zbraní od České zbrojovky. Kromě pistolí jsou to například útočné pušky Bren 2 (u ní už byly odstraněné nedostatky, které měl první model této řady).

Dobrou zprávou také je, že by se po mnoha letech mohla obnovit výroba ručních granátů společností STV GROUP a.s. (vyhrála armádní zakázku spolu s firmou Rheinmettal Waffe Munition a plánuje se přesun výroby nových granátů na území ČR). Tato společnost se sídlem v Poličce také aktuálně rozšířila výrobu střeliva, včetně pěchotního střeliva.

Česká společnost Retia na výstavě IDEB v Bratislavě prezentovala přenosný radar ReTWis 5 umožňující detekci živých bytostí za zdmi. Na stejné výstavě bylo představeno i vozidlo rychlého nasazení NIMR RIV 4×4 s max. rychlostí 160 km/hod., které jde dopravovat i ve vrtulníku – podle toho jakém.

Za zmínku rovněž stojí autojeřáby s podvozkem Tatra od české firmy ČKD Mobilní Jeřáby a.s., které si nedávno pořídila slovenská armáda.

Zajímavé je také připomenout, že česká společnost Meopta bude dodávat klíčové komponenty pro systém Saab UTAAS  – pro bojová vozidla pěchoty.

Čeští dodavatelé dodávají i výstroj. Např. společnost Koutný, dodavatel uniforem, nebo Prabos, dodavatel bot pro ozbrojené síly. Je ale třeba, aby Armáda ČR dala přesné specifikace a výrobek se opravdu odzkoušel v praxi dříve, než se nakoupí větší množství. Varováním je třeba nedávná kauza z civilního sektoru ohledně obleků pro záchranáře, ve kterých se kvůli nevyhovujícímu materiálu „koupou ve stoje“.

To bylo jen několik příkladů toho, že v České republice je z čeho vybírat. Výrobky se zajímavými s požadovanými parametry lze získat i z jiných zemí.

Nedávno bylo například představeno vozidlo Gerlach-Woldog (vlčák) od firmy Zetor Engeneering Slovakia s pancéřovou kapslí, ve které jsou přepravováni vojáci. Toto vozidlo může být také jednou z alternativ pro případ potřeby obměny bojových obrněných vozidel, ale to by měli spíše specifikovat vojáci podle úkolů, které by podle upravené Obranné strategie ČR měla armáda podle článku 43 Ústavy plnit.

Rozpočet na rok 2018 počítá s výdaji v rozpočtové kapitole MO ve výši 58,9 miliardy korun, což je o 6,4 miliardy více, než kolik MO dostalo na rok 2017. Rozpočet pro rok 2019 schválila zatím vláda a  zanedlouho by se měl projednávat i v Parlamentu ČR, ale už nyní je jasné, že v něm pro obranu bude víc peněz než v minulosti (mimo jiné kvůli spojeneckým závazkům v NATO), tedy 66,7 miliard korun. Bude tedy z čeho nakupovat, ale o to důležitější je, aby to byly rozumné nákupy, které posílí schopnosti Armády ČR. Takže teď je jenom na ministerských úřednících připravit jednotlivá výběrová řízení tak, aby je armáda byla schopna účelně pojmout. Celkově jsou zpožděné akvizice již dnes asi za 90 miliard korun a pokud to takto bude pokračovat dále, tak potom je argument o navyšování tolik potřebných peněz pro armádu zbytečný, protože se tyto prostředky prostě neutratí. Je to škoda. Naše dlouhodobě zanedbaná a politiky opomíjená armáda si zaslouží více, než pouze neustále se zvyšující výdaje na zahraniční operace.

Není zde článek celý?