Byrokracie stále roste. Malé firmy stráví papírováním už pět týdnů ročně

Liberální institut spočítal, že průměrná malá firma u nás stráví papírováním 233 hodin ročně. Časová náročnost byrokracie spojené s podnikáním stále roste a úměrně tomu i odpovídající náklady. Prostředí pro malé podnikatele se tak navzdory proklamacím vlády dále zhoršuje.

Když Andrej Babiš před volbami v roce 2013 při návštěvě Jihomoravského inovačního centra pomáhajícího začínajícím společnostem prohlásil, že „malé a střední podniky – to jsou klišé a kecy, my potřebujeme podporovat velký průmysl“, nemluvil jen do větru, myslel to smrtelně vážně. Malé a střední firmy se přitom podílejí zhruba polovinou na dlouhodobé zaměstnanosti.

Přísný metr

Pohledu velkopodnikatele s celkovým ročním obratem jeho impéria ve výši 155 miliard korun sice lze částečně rozumět, horší však je, pokud ho současně uvádí v život jako politik.

Majitel obřího holdingu svoje prorocká slova naplnil už v roli ministra financí a pokračuje v nich i dnes jako premiér menšinové vlády. Zatímco za podporu velkého průmyslu (a tedy i za sebe) bojuje jako lev i na evropské půdě, malý podnikatel je pro něj jen obtížný hmyz, na kterého musí být přísný metr.

To se v praxi projevuje nejen bujícími represemi, novými regulacemi, drakonickými sankcemi a stoupajícím počtem kontrol, ale i rostoucími administrativními povinnostmi podnikatelů vůči státu. Tento trend prokazuje aktuálně zveřejněné šetření Liberálního institutu, tzv. indexu byrokracie.

Liberální institut zjišťuje, kolik stojí byrokracie průměrnou malou českou firmu se čtyřmi zaměstnanci. Zaměřuje se na všechny známé povinnosti, které má typická malá firma během jednoho roku provozu. Započítávány jsou pouze náklady spojené s byrokracií, nikoli na další povinné odvody.

75 hlášení a úkonů za rok

„V České republice stráví průměrná malá firma papírováním 233 hodin ročně,“ uvádí analytik Centra ekonomických a tržních analýz Pavel Peterka, který na tomto projektu spolupracuje. „To je ve vyjádření průměrnou mzdou více než 44 tisíc korun. To je o 5 tisíc korun více než loni,“ dodává, jelikož časová náročnost povinné byrokracie meziročně stoupla o 33 hodin.

Během prvního roku podnikání musí malá firma provést kolem 75 nejrůznějších hlášení a úkonů, což ji přijde na zhruba 50 tisíc korun. Podnikatelé a živnostníci ve všech oborech přitom mají v celkovém součtu neuvěřitelných 1.490 informačních povinností.

„Je děsivé, že v malé firmě musí jeden člověk pět týdnů na hlavní pracovní poměr pracovat jenom na papírování pro stát,“ komentuje výsledky ředitel Liberálního institutu Martin Pánek. Situace se podle něj může výrazně zhoršit v těžších ekonomických časech, kdy firmy obracejí každou korunu. „Dokud je čas, měla by vláda přijmout odvážnou agendu odbyrokratizování naší ekonomiky,“ prohlašuje.

Nezájem vlády

Při pohledu na složení současné vlády je ovšem velmi obtížné si představit, že by se čas, který musí malé firmy strávit povinným papírováním, snižoval. Pravý opak je pravdou. Premiér Babiš vede vládu, do které vybral vyslance vlivných zájmových korporací, které problémy živnostníků a malých podnikatelů příliš nezajímají.

Ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, jež má problematiku podnikání ve své gesci, dříve zastupovala nadnárodní obchodní řetězce, a jistě i z toho důvodu vždy prosazovala nejtvrdší verzi EET pro všechny podnikatele bez výjimek a s okamžitou platností.

Nechuť Babišovy vlády snižovat byrokracii malým podnikatelům je patrná z každodenního parlamentního provozu. To se projevuje především v agendě ministryně financí Aleny Schillerové, mimo jiné v její úporné snaze protlačit třetí a čtvrtou vlnu EET pro dalších 300 tisíc malých podnikatelů a živnostníků poté, co jejich spuštění zastavil Ústavní soud. Dosavadní přínos EET je přitom vzhledem k vynaloženým nákladům, energii, zvýšenému počtu úředníků a tomu odpovídající míře státní represe zanedbatelný.

Totéž platí pro neochotu Schillerové podpořit opoziční návrh ve sněmovně na vrácení možnosti využívat výdajové paušály pro živnostníky do úrovně dvou milionů korun ročního příjmu. Předchozí vláda tuto hranici snížila na milion korun. Hlavní výhoda výdajových paušálů spočívá právě ve výrazném zjednodušení administrativy malým podnikatelům, kteří tak nemusejí vést kompletní daňovou evidenci svých nákladů.

V praxi by přijetí tohoto návrhu znamenalo, že by zhruba 160 tisíc živnostníků nemuselo často ponocovat jako účetní. Místo papírování by mohli využít svůj čas a energii daleko účelněji, například na rozvoj svého podnikání. Na to ovšem vládní koalice neslyší.

Volební účet

Podle údajů Světového ekonomického fóra má Česká republika nejvyšší byrokratickou zátěž v Evropě. O zhoršujících se podmínkách pro podnikání svědčí i jiné signály. Z průzkumu Asociace malých a středních podniků vyplývá snižující se chuť mladé generace podnikat. Zatímco v roce 2013 vnímalo jistotu zaměstnaneckého vztahu 66 procent studentů, dnes je to už 82 procent. Posiluje tak názor, že být zaměstnán je pohodlnější než podnikat.

Stále ovšem platí, že ne každý chce být zaměstnaný například za 15 tisíc korun hrubého v nepříliš kultivovaných potravinářských provozech obřích holdingů a raději se chce postarat sám o sebe. Od státu nic nechce, jen aby mu co nejméně komplikoval život zbytečným házením klacků pod nohy. Jak ukazuje měření Liberálního institutu, děje se bohužel pravý opak.

Nadcházející volby vystaví symbolický účet vládě za její počínání. Senát přitom může brzdit a korigovat i její snahu zvyšovat byrokratickou zátěž v podnikání. Od současných stran vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM v tomto směru nelze očekávat vůbec nic.

Není zde článek celý?