Channel 4 News: Šokující rasismus v severních Čechách

 

Channel 4 News  ve své reportáži tento billboard pro názornost přeložil do angličtiny:

V České republice žije čtvrt milionu Romů. A Most má docela vysoké množství Romů na jednoho obyvatele. Takže, co je to za politické strany?

Jméno strany, která zveřejnila rasistický billlboard o jedu na krysy, se jmenuje „Lidé z Mostu pro Most“. Má sídlo v tomto městě. Je to politická odnož bytové asociace, která spravuje tisíce nemovitostí po celém regionu. Ve volbách tento víkend očekávají, že získají  na místní radnici většinu. Tato strana nemá vlastní ideologii. Zaměřuje se na místní bytový fond a asociální chování. Rasistické billboardy jsou nové.

Strana s billboardem o lůze se před námi skrývala, když jsme ji přišli interviewovat. Tak jsme se rozhodli vejít dovnitř s běžící kamerou.

Mluvčí strany Petr Prokeš nakonec souhlasil s rozhovorem. Ale – v Chánově. V romské cikánské čtvrti, která je předměstím Mostu. Tady žije asi 1500 lidí. My jsme tam už předtím strávili den, k čemuž se vrátíme. Avšak Prokeš nám chtěl ukázat to nejhorší.

Petr Prokeš mluví česky: Původní koncepce byla taková, že cikáni a sociálně nepřizpůsobiví umějí žít, nebo naučí se žít jako normální lidé. Čili byly jim postaveny panelové domy. Toto byly dříve byty první kategorie. A oni je za několik málo let dostali do tohoto stavu. Ty byty jsou naprosto zničené a neobyvatelné.

Reportér: Dva skoro polorozbořené paneláky zničily romské rodiny v devadesátých letech. A v částech této komunity jsou vážné problémy s antisociálním chováním. Prokešova strana nabízí jednoduché řešení těchto složitých problémů:

Prokeš: A máme v programu napsáno, že chceme vybudovat takzvanou vesnici pro lůzu. Byly by to domy, které způsobu cikánů vyhovují.

Reportér: Pokud tato strana vyhraje volby, chce vystěhovat všechny z této čtvrti do gheta přízemních betonových kůlen bez jakéhokoliv zařízení. Prokeš nás nepřivedl do nedalekého komunitního střediska, ani do základní školy, ani do paneláků, které jsou v dobrém stavu.

Mezitím se venku šíří informace, že je tu Prokeš přítomen.

Rom: Já se chci zeptat tady toho pána. Vy jste pan Prokeš, že jo.

Jsem pan Prokeš, no.

Rom: Měli byste odjet, protože já ty lidi nezastavím. Radši jeďte pryč.

Prokeš: No tak, co, co já můžu dělat, ale?

Rom: Radši se seberte a jeďte. (Celé sídliště na Prokeše křičí)

Reportér. Potom Prokeš tento incident vysvětlil tak, že Romové jsou agresivní lidé, kteří ve své čtvrti nechtějí novináře.  

Prokeš: To, co jste viděl v tom Chánově, to je těch 90 procent naprosto nepřizpůsobivých Romů…

Reportér: Podívejte se. My jsme tam byli včera. A strávili jsme tam filmováním celé odpoledne a večer. A byli jsme přijati s otevřenou náručí. Protože jsme k lidem přistupovali slušně. Takže argumentuji, že jsme vyvolali tuto reakci jedině proto, že oni vědí, kdo vy jste, a oni takto reagovali na vás, protože vás považují za rasistu.

Prokeš: Ne, to v žádném případě. Nejsem rasista. Je to možná tím, že jste na ně zapůsobili jako přitažliví lidé. Od kterých by něco mohli chtít. Jinak si to nedokážu vysvětlit.

Reportér: Totéž místo, jiná prohlídka.

Reportér: Dobrý den. Jak se máte?

Reportér: Tentokrát nás provádí Peter Bažo. Žije v Chánově třicet let. Je to hrdý muž. A jako romský cikán se vidí jako součást řešení problémů ve své komunitě. A proto, jak říká, rasismus tolik bolí.

Peter Bažo: Ale teď už se tak necítím. Cítím se jako nějaký zvíře, protože nás tak popisujou. Že jsme infekce a nevím, co všechno.

Reportér: Říkáte, že začínáte věřit nějakým podivným způsobem jejich rétorice?

Peter Bažo: Nevěřím tomu, ale já se cejtím bejt takhle malinkej. Opravdu takhle malinkej, protože vždycky jsem pro tuhletu společnost se snažil dělat všechno možný.

Reportér: Když jsou lidé, jako je on, považováni za podlidi, říká, místní politické strany prohlubují problémy, o nichž říkají, že je chtějí vyřešit.

Peter Bažo: Páťo! Zavolej bábu!

Reportér: Poslední zastávka na cestě. Marii Pulkové je osmdesát let. Vzpomíná na vlastní příběhy o tom, jaké to bylo být Romkou těsně před druhou světovou válkou. Více než 200 000 romských cikánů bylo usmrceno během holocaustu. Pro ni jsou tyto billboardy návratem do téže doby.

Marie Pulková: Úplně mně to mačkalo srdce. Protože já už vím, co bylo. A já se bojím. Ale pro mě ne. Jako kvůli mně ne. Ale ty děti.

Reportér: Takže ty se  jmenuješ Robert. A ty?

Chlapec: Lukas.

Reportér: A jak se jmenuješ ty?

Muž: Ivanka.

Reportér: A jak se jmenuješ ty?

Dívka. Bianca.

Reportér: Pro Marii je to další případ toho, kdy lidé, kteří mají jména, jsou zredukováni na problémy, které se mají řešit.

Není zde článek celý?