Dobrá práce. Jedna fotka a Kremlu zamotáte hlavu. Jak pracuje Bellingcat

Z jedné jediné fotografie se dá nasbírat tolik informací, že se z toho i mocným v Kremlu zatočí hlava. Dokazuje to práce sdružení Bellingcat, které z otevřených zdrojů přineslo řadu důležitých zjištění – ať už v případu sestřelení letu MH17 nad Ukrajinou, o civilních obětech války v Sýrii či naposledy o údajných ruských turistech, agentech, kteří otrávili v Salisbury Sergeje Skripala.
Před časem svou práci Bellingcat prezentoval i v Česku. Právě v kauze Skripal se důsledná práce „sdružení občanských vyšetřovatelů“ ukázala zatím naposledy.

Turista, ruský hrdina

Z veřejných zdrojů, fotografií, ročenek vojenských absolventů i dostupných ruských databází nakonec dokázali identifikovat jednoho z údajných turistů jako plukovníka ruské vojenské rozvědky Anatolije Vladimiroviče Čepigu, který do Británie přicestoval v březnu pod falešným jménem Ruslan Boširov.
Čepiga bojoval v konfliktech v Čečensku a na Ukrajině a honosí se vysokým ruským vyznamenáním Hrdina Ruské federace. Na Čepigu i druhého údajného turistu cestujícího pod jménem Alexander Petrov byl už dříve vydán evropský zatykač.
Ruská ambasáda v Londýně reagovala dotazem, zda je web Bellingcat projektem britské vlády.
Bellingcat založil v roce 2014 britský novinář Eliot Higgins. Začínal jako blogger, ale projekt se postupně rozrůstal a získal peníze na další rozšíření díky crowdfundingu. Provoz financuje například i díky seminářům o práci s otevřenými daty. I když většinu sdružení nadále tvoří dobrovolníci, má nyní již deset zaměstnanců.
V nedávném rozhovoru pro BBC Higgins řekl, že i díky kauze Skripal se zvýšil počet lidí, kteří projekt finančně podporují.

Trpělivost, pečlivost a praxe

Jeden ze seminářů Bellingcat se na jaře konal i v Praze. Vedl jej Christiaan Triebert, analytik Bellingcatu, nizozemský novinář, který se zaměřuje na válečné konflikty. Podílel se na některých průlomových odhaleních posledních let spojených s válečnými zločiny. Za svou práci obdržel v roce 2017 Evropskou novinářskou cenu.
Triebert na praktickém semináři ukazoval, jak Bellingcat při své práci postupuje a s jakými zdroji pracuje.
Vesměs jde o zdroje přístupné prakticky komukoli, unikátní je hlavně know-how, trpělivost, pečlivost a praxe, která i ve zdánlivě nepodstatných záběrech ze satelitních map či fotografií na sociálních sítích dokáže křížením informací z různých zdrojů nacházet důležité stopy a důkazy.
Užitečná je kupříkladu nenápadná funkce v Google Maps – kdy lze v módu street view přepínat několik let zpět do historie, či vyhledávání původů fotografií (reverse image search).
Díky tomu se snadno podařilo vyvrátit třeba loňské tvrzení ruského ministerstvo obrany o tom, že Spojené státy kryjí ústup Islámského státu ze syrského města Abú Kamal.
Jako důkaz předložili Rusové letecké snímky, jejich rychlou analýzou se ale ukázalo, že část pochází z videohry AC-130 Gunship Simulator, jiné vznikly již o rok dříve v Iráku.

Spoléháme i na moudrost davů

„Je to nová věc, investigace z otevřených zdrojů. Falešné zprávy jsou stále sofistikovanější, ověřování je proto stále důležitější. Vždy také vysvětlujeme, jak přesně jsme postupovali. Možná tím upozorňujeme pachatele, na co si mají dát do budoucna pozor, ale je to důležité kvůli důvěryhodnosti,“ říká Triebert.
„Spoléháme i na „moudrost davů“ – ptáme se lidí na síti, žádáme je o pomoc při pátrání. Podobně pracuje například Europol při potírání dětské pornografie: z obrázků a videí se snaží identifikovat, kde se natáčelo. Odstraní onu pornografickou část a vypreparují ze záběrů třeba kus okna, dveří, pohled ven na ulici či protější dům a na základě toho se snaží najít místo – i s pomocí veřejnosti,“ vysvětluje.
Bellingcat využívá toho, že lidé rádi a hojně sdílejí své informace a fotky na sociálních sítích a to – bez ohledu na zákazy – včetně vojáků ve válečných oblastech.
„Včetně lidí, co třeba v Iráku a Libyi mučí lidi, uřezávají hlavy – sami to pak dávají na sítě… Dokonce obvinění z válečných zločinů v Libyi proti jednomu generálovi bylo vzneseno jen na základě důkazů nashromážděných z Facebooku a YouTube,“ říká Triebert.
„Z veřejných zdrojů a Google Earth jsme určili přesné místo popravy, na satelitních snímcích byly dokonce vidět i skvrny od krve po popravených lidech. Našli jsme i přesné datum i čas, kdy se to stalo,“ dodává.
Bellingcat se snaží postupovat stylem padni komu padni. Příkladem je vybombardování mešity v syrském Allepu, k němuž se USA nehlásily s tím, že neútočily na mešitu, ale na jinou budovu.
„Dokázali jsme, že vybombardovaná budova byla skutečně mešita. Poté Pentagon rozjel interní vyšetřování a s odstupem času na tiskovce připustili chybu a to, že šlo o mešitu. Na světových webech lze sice pořád možné najít titulky, že mešitu, kde umřelo 42 lidí, vybombardovali Rusové. To je rozdíl v přístupu Ruska a USA – přiznat chybu,“ říká Triebert.

Převzato z Hlidacipes.org

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?