Hnutí ANO v regionech zdrojem nestability. Rozpadlo se mu nejvíc koalic

Andrej Babiš a kandidáti ANO do pražského zastupitelstva ve volbách 2014 | FOTO: ČTK

Favoritem komunálních voleb zůstává ANO, obhajující úspěch hlavně ve velkých městech. Svědčí mu i průzkumy. Zároveň však platí, že nejsilnější vládní hnutí bylo v regionech v uplynulých čtyřech letech hlavním zdrojem nestability a rozpadl se mu největší počet koalic.

V posledních volbách do městských a obecních zastupitelstev v roce 2014 navázalo nově se profilující hnutí ANO na neočekávaný úspěch v předčasných volbách do sněmovny. Vyhrálo ve většině velkých krajských měst a získalo největší počet odevzdaných hlasů (14,6 procenta) před ČSSD (12,6 procenta) a ODS (9 procent).

Na počty zastupitelských mandátů byla situace odlišná, protože se do ní promítla velikost obcí. Když odhlédneme od nejrůznějších nezávislých sdružení, z parlamentních stran jich získala nejvíce KDU-ČSL se silnou moravskou základnou (3.795) před ČSSD (3.763), KSČM (2.502), ODS (2.212) a hnutím ANO (1.596), které doplácí na nepočetnou strukturu v regionech.

Jak dopadne vládní koalice?

Jedním z kritérií, jak se budou poměřovat výsledky nadcházejících voleb, bude celkový zisk vládní koalice ANO, ČSSD a KSČM, který posledně dosáhl v součtu 7.861 mandátů. Ukáže se, komu a jak uplynulé období vrcholící podivným vládním hybridem, nejvíce uškodilo, protože jen stěží bude tento zisk vyšší, než před čtyřmi lety. Minimálně se dá očekávat propad decimované sociální demokracie a slábnoucích komunistů, jejichž voliče v té době do značné míry vyluxovalo právě hnutí ANO.

Andrej Babiš si uvědomuje, že potřebuje potvrdit trend vítězného hnutí, stále se vezoucího na vlně bojovníků proti starým pořádkům a místnímu „zkorumpovanému“ establishmentu. Také tuší, že mu mesaliance s KSČM, kterou označil za demokratickou stranu, může částečně uškodit ve velkých městech.

Proto ANO do kampaně vráží 150 milionů korun, násobně více než všechny ostatní strany, a billboardy s komunálními loutkami na premiérově telefonu zaplavily celou republiku. Předseda hnutí nešetří megalomanskými sliby toho, co dříve nesplnil, překrucuje realitu a vymýšlí si domnělé „úspěchy“.

Největší zdroj nestability

To vše nemůže zakrýt skutečnost, že nevyhraněné a nesourodé hnutí ANO, plné přeběhlíků, kariéristů a politických ochotníků, bylo v uplynulých letech největším zdrojem nestability městských radnic. Koalice s jeho účastí se rozpadaly nejvíce, a nejčastěji na tom měly vinu vnitřní spory a boje o moc.

Kritická situace v regionálních buňkách ANO se projevovala už v průběhu prvního roku po volbách. V té době se rozpadaly koalice ve velkých městech v čele s Prahou, kde celou dobu probíhal ostrý střet mezi Babišem shora dosazenou skupinkou primátorky Adriany Krnáčové a bývalou komunistickou rozvědčicí Radmilou Kleslovou, ovládající většinu zastupitelského klubu.

Válka v pražské organizaci ANO paralyzovala chod hlavního města, padla kvůli ní koalice s následným půlročním bezvládím, a Praha se z ní nevzpamatovala dodnes. Dnes premiér Babiš ve snaze uspět v Praze za každou cenu opakuje stejnou chybu, když do pražské buňky znovu dosadil shora cizorodý prvek samolibého podnikatele Petra Stuchlíka, jehož působení může skončit stejným fiaskem.

Vyřizování osobních účtů

Praha však zdaleka nebyla jediným zdrojem varu uvnitř čerstvého hnutí, které v řadě případů nezvládlo svoji náhle nabytou odpovědnost. Brzy se rozpadly radniční koalice v Ústí nad Labem, Českých Budějovicích, Mostě, Opavě, Frýdku-Místku, Karlových Varech, Hodoníně…

Důvodem těchto turbulencí bylo vyřizování osobních účtů, jež se následně přeneslo i do dalších měst. Rozpadaly se i další regionální buňky, mimo jiné ve Faltýnkově Prostějově, na Prachaticku, Strakonicku, Písecku či v Českém Krumlově.

Z velkých měst brzy následoval Liberec, kde vnitřní spory skončily, podobně jako ve Frýdku-Místku, zrušením místní organizace ANO. Odešel z něho i primátor Tibor Batthyány, který následně kritizoval, že se Babišovo hnutí odklonilo od původních ideálů, a rozložil ho boj o moc.

„Řadu věcí jsem vyjadřoval ještě jako člen ANO, a i to byl důvod pro mou nepopularitu u Andreje Babiše. Nebál jsem se své názory prezentovat veřejně, nebo panu Babišovi přímo do očí. To ale bohužel nesnáší moc dobře,“ komentoval Batthyány vývoj v hnutí, nikoli ojedinělý.

Vážné problémy postihly i brněnskou radu vedenou místopředsedou ANO Petrem Vokřálem.  Jeho lidé odvolali vlastního radního Tomáše Kratochvíla, což málem vedlo k pádu koalice. Nakonec zvítězila klika primátora Vokřála a rebelující Kratochvíl byl vyhozen i z hnutí.

Pád každé druhé koalice s ANO

Dvouletá bilance působení zastupitelů ANO v regionech byla tristní. Pokud se vezmou v úvahu bývalá „okresní“ města, rozpadla se koalice ve čtrnácti z nich s účastí hnutí ANO. V sedmi navíc přišlo o podíl na místní „vládě“.

„Není to náhoda. Zvláště když se podíváme do statutárních měst, tak se nikdy v minulosti během pouhého roku nerozpadlo tolik koalic,“ upozorňoval tehdy politolog Stanislav Balík. „Je to jasný důsledek toho, jaký konglomerát hnutí ANO v regionech je. Nedrží vůbec pohromadě. Před volbami bylo málo času a museli brát téměř kohokoliv, kdo měl alespoň nějakou šanci uspět. Teď se ukazuje, že je to účelová koalice různých lidí.“

„Při těch rozpadech jde vždy o zakázky, o kontrolu nad městskými podniky a podobně. Příčina není politická. Hnutí ANO do sebe narychlo natáhlo ohromnou spoustu různých lidí, které teď nemá pod kontrolou. Oni tam vstupovali s tím, že se rychle dostanou ke kořisti. Jiná společná idea tam nebyla,“ dodal politolog Josef Mlejnek.

A jaký je konečný účet působení ANO v komunální sféře? Ve velkých obcích nad 20 tisíc obyvatel drží nelichotivý rekord. Na radnici mělo zástupce ve 38 městech a hned ve dvaceti z nich se musela skládat nová koalice. Rozpadla se mu tak každá druhá, přišlo i o největší počet primátorů a starostů.

V plné šíři se ukázaly problémy rychlokvašeného společenství, jež se vymezovalo proti tradičním stranám a slibovalo svěží vítr. Mezitím se samo stalo součástí establishmentu se všemi neduhy, projevujícími se v ještě syrovější a destruktivnější podobě. Proč by mělo být po tolika vnitřních excesech zrovna nyní lepší a stabilnější?

Není zde článek celý?