Liga proti hanobení jako cenzor internetu

Jestliže stále ještě máte možnost tyhle řádky číst, pak aktivity kritizující Ligu proti hanobení neprošly dosud nadřízeným procesem jejich automatického vymazávání, a zatím tedy ještě žijí.

Zatím…

S tušenými znameními, že svobodné vyjadřování na internetu je příliš velkou hrozbou pro mocnou elitu naší společnosti, vede Liga proti hanobení útok, který má její vlastní subjektivní názor na tzv. nenávistné projevy povýšit až do podoby internetového zákona.

Jak se v těchto dnech oznamuje, připojují se k Lize proti hanobení vedle dalších společností též Facebook, Twitter, Google a Microsoft a společně se chystají utvořit tzv Laboratoř, řešící problém kybernetické nenávisti. Tyto společnosti si mezi sebou budou vyměňovat názory a rozvíjet strategie s cílem omezit nenávistné projevy a zneužívání (myslí se zneužívání svobody – pozn. překl.) v celé oblasti internetu.

„Tyto společnosti mají novou zodpovědnost za to, aby v rámci svých pravomocí zastavily růst nenávisti ve všech oblastech, kde ji zpozorují,“ prohlásil za Ligu proti nenávisti Jonathan Greenblatt. „Těšíme se na to, že se s touto naléhavou výzvou společně s úspěchem vypořádáme.“

Hurá, do toho! Laboratoř řešící problém kybernetické nenávisti. Jací to hrdinové nezištného boje za věc humanity!

Jako Monika Bickertová, hlava globální politiky Facebooku, která prohlásila, že „některé z nejlepších mozků strojírenského průmyslu budou spolupracovat s Ligou proti hanobení, aby nám pomohly znásobit síly ke zvládnutí našeho úkolu.“

Ke zvládnutí jakého úkolu? Stvoření hrozby mocných, která ukončí možnost dosavadního svobodného vyjadřování lidí, kteří na internetu jako na poslední výspě svobodného vyjadřování stále ještě bojují za pravdu a spravedlnost?

Znepokojuje mě, že se pohybujeme k času, v němž internet, kdysi svobodný a neutrální, se stále víc dostává do rukou mocných diktátorských sil. Ano, diktátorských. Liga proti hanobení mašíruje totiž do takového kybernetického společenství, které bude diktovat, co by se mělo nebo nemělo nám, žijícím mimo tento elitní klub, říkat.

Cožpak vám to nepřipomíná režim jistého diktátora z někdejších časů? Zejména tím, že organizace, které už brzy zaujmou svá místa v Laboratoři řešící problém kybernetické nenávisti, se budou málo zaobírat otázkou, jaký vliv má např. kyberšikana na lidské bytosti, ale zaměří svou pozornost na to, jak dál a úspěšně pokračovat ve skrývání a zatemňování zločinů proti lidskosti, kterých se globální elita dopouští už od časů masových podvodů, otroctví, pedofilie, mučení a vražd.

A proč že by měly být tyto organizace zejména k zakrývání těchto zločinů motivovány?

Odpověď je jednoduchá: Protože jsou řízeny právě tou globální elitou, která je nejpřednostněji páchá.

Celá idea téhle vyprávěnky o skupině, která sama sebe obdařila oprávněním „omezit a krotit tzv. nenávistné projevy a zneužívání svobody“ na internetu, jde proti zdravému rozumu a je navíc i pokrytecká. Zapojuje-li totiž do svého snažení stejnou taktiku, jakou používá např. probíhající válka proti teroru, pak ony nenávistné projevy a zneužívání svobody nikoli potlačuje, ale rozmnožuje je a rozšiřuje do všech světových stran.

Vývoj lidské bytosti se totiž neděje tím, že ji dusíme, ničíme nebo z ní tzv. vymycujeme temnotu. Jak jsem vyjádřil ve svém starším článku, zavrhněme naše „právo“ cítit se být uražen svobodným projevem kohosi jiného. Nevyvíjíme se tím, že zakážeme lidem vyjadřovat nenávist či jiné negativní emoce, které jsou uloženy hluboko v jejích nitrech, ale vyvíjíme se tím, že těm lidem dovolíme vyjadřovat se svobodně. A vůči jejich „útočným poznámkám“ se staneme imunní tak, že se odnaučíme je brát osobně. Vždyť nenávistný projev by neměl být ziskem pro nenávist a výhru nenávisti další. Je to přece on, a jedině on, který neléčeným emocím dává šanci uniknout z těl a hlav lidí nespokojených. A čím více šancí pro ty úniky lidem poskytneme, tím méně nenávisti na světě zbude.

Z tohoto pohledu jsou pokusy vykonat cosi pozitivního prostřednictvím cenzury naivní, a nejeví se být ničím jiným, než prostředkem k získání nadvlády hrstky lidí nad všemi lidmi ostatními. K tomu, aby jen tato hrstka měla kontrolu nad informacemi a tím i nad myšlením skupiny, národa atd..

Liga proti nenávisti a internetové korporace jako Facebook, jež se stále hlouběji noří do cenzury, hrají hru, která začíná být i riskantní. Možná mnohé z nich mají za to, že jsou pro životy lidí příliš důležité na to, aby mohly být náhle a masově zavrženy, což je pro současnost úvaha jistě opodstatněná. Ale nejsem si jist tím, měly-li i nadále mást probouzející se komunity, které mohutní každým dnem a každým úderem našich srdcí.

Z webu LewRockwell.com vybral a přeložil Lubomír Man

Není zde článek celý?