Senát není komunál, mysleme na to u voleb

Tím, že u nás v posledních létech probíhá volba do 1/3 Senátu Parlamentu ČR společně s volbami do Zastupitelstev obcí vzniká dojem, že tyto dvě věci spolu souvisí. Senátoři ale nemají na komunální politiku takřka žádný vliv.

Pamatujme na to u voleb. Právě kandidáti na senátory za některé tradiční strany se rekrutují většinou z komunálních politiků. Jsou to obyčejně starostové obcí, městských částí a lidé znají jejich práci pro obce a města. Mnohdy jsou to úspěšní a oblíbení lidé ve svých obvodech a místní komunální politici, často jsou pak právě pro svoji známost a dobré jméno zvoleni do Senátu.

Na tom by nebylo nic špatného, kdyby v momentě, co přijdou do horní komory Parlamentu ČR, nepřestali mít vliv na širší dění v obci, obvodu a v kraji. Z pozice senátora mohou sice některé procesy jaksi zaštiťovat, nebo navštěvovat veřejnost, ale pro rozhodování v dané lokalitě nemají žádnou pravomoc. Je proto celkem humorné, že kandidát na senátora ve své kampani slibuje před volbami do Senátu, že bude prosazovat zlepšení dopravy ve městě, nebo že se zasadí o výstavbu důležité stavby, která městu chybí. Pouze, má-li senátor kumulovanou funkci, může si přihrávat tzv. „malou domů“, čímž ale riskuje to, že bude jen figurkou na politické šachovnici, nebo si „zavaří“ jinak.

Podstatou práce Senátora je ústavní činnost, vykonává zákonodárnou moc. Projednává dokumenty dolní komory Parlamentu ČR a dnes už také především dokumenty a návrhy Evropského parlamentu a Rady EU. Vyjadřuje se k návrhům zákonů ČR, k politické situaci, k předloženým peticím, k mezinárodním smlouvám. A v tento moment je takový senátor především vázán postojem jeho strany, za kterou kandiduje a také svým politickým a morálním přesvědčením.

Vzpomeňme na různá prohlášení a výzvy senátorů nebo skupiny senátorů k vnitropolitickým nebo mezinárodním záležitostem. Kupřikladu prohlášení k ústavní situaci v souvislosti s demisí bývalého premiéra, k aktuální migrační krizi a přijímání uprchlíků, k navrhovaným změnám Ústavy, naposledy třeba i k původu novičoku a k přijetí syrských sirotků.

Mějme na paměti, že volit někoho do Senátu není totéž, jako volit lidi do místních zastupitelstev a na radnice. Senátní agenda je totiž už spojena s agendou a s nařízeními Evropské unie a je oddělena komunálním problémům, nebo se jich týká jen okrajově. Nahlédnout jaké dokumenty a legislativa se v Senátu aktuálně projednává, můžeme na stránkách Senátu PČR.

Volba senátora by proto měla být hlavně v souladu s naším vnitřním politickým přesvědčením a světonázorem, i když kandidáta třeba neznáme z dřívějšího veřejného života nebo politiky komunální. Je důležité hlavně také, za jaké politické uskupení kandiduje a jaké má i širší politické smýšlení. Mysleme na to, pokud jsme rozhodnuti jít volit do Senátu.

Ne každý dobrý starosta, zastupitel, úspěšný ředitel nemocnice nebo známý místní manager a podnikatel, je pak dobrým senátorem! Příkladů ze svého okolí máme jistě v každém kraji dost a dost.

Není zde článek celý?