Vražda jak z Pulp Fiction?

Je zapotřebí zdůraznit to, co jsem uvedl ve svém předchozím
textu
k této kauze: Prozatím se pohybujeme v rovině důvodného
podezření, že saúdskoarabská královská rodina vydala příkaz, aby byl Džamál Chášakdží
zavražděn, neboť nezvratné důkazy nejsou k mání. Je však jisté, že
prominentního novináře poté, co 2. října přišel na saúdský konzulát
v Istanbulu, nikdo už nespatřil. Podle dostupných informací byl buďto
přímo na konzulátě zavražděn, nebo byl unesen do Saúdské Arábie, kde skončil
v jedné z tamních mučíren. To by ostatně nebyl první
případ
, kdy Rijád v cizí zemi unesl saúdského občana,
kritizujícího poměry v této feudální tyranii, jenž poté beze stopy zmizel.
Tipuji, že se vzhledem k prominentnímu postavení Saúdů na mezinárodní
scéně nikdy nedozvíme, co se vlastně Chášakdžímu stalo, třebaže jejich reputace
bude natrvalo pošpiněna.

List
The New York Times

v úterý večer publikoval šokující poznatky tureckých bezpečnostních
orgánů, podle nichž byla vražda Chášakdžího nařízena z nejvyšších míst
královského dvora. Rijád měl do Istanbulu poslat patnáctičlennou popravčí četu,
včetně forenzního experta, který měl s sebou pilu na kosti. Chášakdží měl být
usmrcen do dvou hodin od svého příchodu na konzulát; jeho tělo bylo následně
rozřezáno na kusy a odvezeno v jedné či dvou černých dodávkách se zatemněnými skly. Jeden
anonymní zdroj přirovnává incident ke kultovnímu filmu Pulp Fiction. Turecká rozvědka prý dokonce obdržela videonahrávku
zachycující Chášakdžího vraždu, avšak zatím ji nezveřejnila.

Proerdoganovská
periodika
ve středu zveřejnila údajnou totožnost patnácti Saúdů,
kteří do Istanbulu přiletěli ve dvou letadlech v den Chášakdžího zmizení a
kteří tentýž den odcestovali do Saúdské Arábie přes Káhiru a Dubaj. Mezi těmito
osobami mají být tři
členové elitní jednotky korunního prince Mohameda bin Salmána
a šéf
forenzního týmu. Turecká televizní stanice NTV odvysílala také záběry
členů údajného komanda smrti
pořízené kamerovým systémem.

Informace pocházející od bezpečnostních služeb jednotlivých
států, ať už se jedná o nominálně demokratickou zemi či autoritářský režim,
jaký panuje i v Turecku, vždy musíme brát s rezervou, pokud nejsou
zveřejněny v respektovaných médiích. Ačkoli Erdoganova vláda byla s těmito
informacemi seznámena již v sobotu, očividně se zdráhá jít do přímého střetu
s Rijádem. Turecko, nacházející se nyní v ekonomické krizi, udržuje
s ropnou monarchií přátelské ekonomické vztahy. Jestliže však turecké
bezpečnostní orgány a provládní média, vědomy si Erdoganovy zdrženlivosti a choulostivých
ekonomických zájmů, přicházejí s tak otřesnými detaily a jednoznačně
ukazují prstem na nejvyšší saúdské představitele, nelze tato obvinění brát na
lehkou váhu.   

Saúdové samozřejmě všechna obvinění tureckých bezpečnostních
služeb vehementně popírají, nicméně jejich obhajoba se až nápadně podobá
školáckým výmluvám typu „pes mi sežral domácí úkol“, jak v časopise
Foreign Policy
trefně
poznamenal Steven A. Cook. Rijád tvrdí,
že v den, kdy Chášakdží navštívil konzulát, zrovna nefungovaly
bezpečnostní kamery. Podle Saúdů novinář konzulát brzy opustil a zmizel neznámo
kam. Objevily se i zvěsti, že se zalekl sňatku se svou tureckou snoubenkou. Tato ostentativně
vratká obhajoba ale v žádném případě nemůže obstát, neboť Chášakdží by těžko mohl zmizet jak pára nad hrncem. Navíc
Rijád měl zvlášť pádné důvody se jej zbavit, neboť Chášakdží působil
v prestižním listu a jeho kritické texty byly primárně určeny Američanům,
tedy obyvatelům země, jejíž vláda Saúdům prodává zbraně za stovky miliard
dolarů a poskytuje jim životně nutnou diplomatickou podporu. Chášakdžího osud patrně zpečetil i fakt, že měl stanout v čele
organizace Democracy for the Arab World Now (DAWN), jejímž deklarovaným
cílem má být posílení demokratických proudů v arabském světě.

Deník
The Washington Post

přichází s poněkud odlišnou verzí incidentu, podle níž na novináře saúdský tým
na konzulátě už čekal. Americká zpravodajská služba ještě před Chášakdžího
zmizením zachytila konverzaci saúdských představitelů, z níž vyplývá, že
Saúdové chtěli prominentního novináře unést a vyřídit si s ním účty na domácí
půdě. Není však jasné, zda jej chtěli jen uvěznit a vyslýchat, nebo rovnou
usmrtit. Ať tak či onak, americký prezident buďto předstírá nevědomost, když
tvrdí, že o případu nic neví, anebo ho zpravodajská služba jednoduše ignoruje.
To by ale v souvislosti s odhaleními Boba Woodwarda nebylo ničím
překvapujícím.

Nabízí se také otázka, zda Trumpův Bílý dům kvůli této kauze
přehodnotí nadmíru přátelské vztahy se saúdskou monarchií. Na to však vzhledem
k Trumpovu vágnímu postoji k dodržování lidských práv a akcentaci
skvělých „dealů“ za miliardy dolarů nelze spoléhat. Nicméně znepokojení nad
nekalými praktikami Rijádu vyjadřují také vlivní
představitelé Demokratické strany
. A pokud demokraté zvítězí
v listopadových volbách do Kongresu, mohou na Trumpovu administrativu
vyvinout účinný tlak, aby vztahy se Saúdy revidovala.

Ostatně kauza zmizelého novináře bude pravděpodobně hrát
důležitou roli v předvolební kampani. Populární vermontský senátor Bernie
Sanders ostře kritizuje
Trumpův kabinet kvůli jeho
nadstandardním vztahům s Rijádem, jejž obviňuje z Chášakždího zmizení či možné vraždy
a ničivé intervence v Jemenu. Demokraté nyní mohou poukazovat na Trumpovu
zálibu v autoritářských blízkovýchodních režimech, jimž posílá balíky peněz
od daňových poplatníků, či na vřelé přátelství jeho zetě Jareda Kushnera se
saúdským korunním princem Salmánem. Kritika týkající se americko-saúdského
spojenectví přichází dokonce i od vlivných republikánů, kupříkladu od Lindseye
Grahama a Marca Rubia, již rovněž vyjadřují hluboké znepokojení nad osudem
prominentního novináře.

Celá věc má i pozitivní stránku, neboť kauza Chášakdží nakonec
může přispět k ukončení ostudné americké vojenské podpory Rijádu při jeho genocidním tažení v Jemenu, jakož i
americké spoluviny na tamní tragédii. A není vyloučeno, že si bezzubé apely Trumpovy
administrativy na svědomí Rijádu v listopadu vyžádají svou daň.

Není zde článek celý?