Zeman zlehčuje výsledky voleb a bojí se o vládu. Její stabilita je ohrožena

Prezident Miloš Zeman na jednání vlády s Janem Hamáčkem a Andrejem Babišem | FOTO: ČTK

Prezident Miloš Zeman bagatelizuje výsledky voleb, nepřinesly podle něj žádné zemětřesení. Neočekává, že by se jím stvořené vládní souručenství otřáslo v základech. Spíše to zračí jeho obavy z pravého opaku, jelikož strmý propad ČSSD a KSČM ohrožuje vládní stabilitu.

Hlava státu se snaží mírnit hrozící turbulence uvnitř koaličního seskupení ANO, ČSSD a KSČM, jež se začínají projevovat už krátce po obecních volbách. „Neodehrálo se žádné zemětřesení. Někdo mírně posílil, někdo mírně oslabil, ale není to ani na otevírání šampaňského, ani na sebevraždu,“ prohlašuje.

Odraz ode dna?

Andrej Babiš s Janem Hamáčkem se pokoušejí o totéž, když ubezpečují sami sebe, že volební výsledky nebudou mít na společné vládnutí žádný vliv. „Referendum o vládě to určitě nebude. Koalice z hlediska vztahového funguje podstatně líp než v minulosti,“ tvrdí premiér.

Předseda ČSSD mu přitakával. „To rozhodně není něco k velkým oslavám, ale také to není žádná katastrofa. Dá se to pokládat za solidní výsledek a signál, že se ČSSD odrazila ode dna,“ prohlásil dokonce.

Fakta však hovoří o něčem jiném. Sociální demokracie ztratila proti posledním komunálním i senátním volbám zdaleka nejvíce a je hlavním poraženým. Zatímco v roce 2014 získala 12,65 procenta odevzdaných hlasů, letos to bylo jen 5,17 procenta (ještě v roce 2010 obdržela 19,66 procenta hlasů).

Počet zastupitelských mandátů jí klesl na polovinu (na necelých 1.900). V Praze poprvé vypadla ze všech zastupitelstev včetně magistrátu, když její neokoukaný lídr Jakub Landovský s kampaní „všechno zdarma“ zcela pohořel, stejně jako kandidáti v dosud tradičních baštách například na severní Moravě.

Sociální demokracie stojí před propastí a bude mít hodně práce, aby v ní „odrazem ode dna“ neskončila. Jan Hamáček se ujal nevděčné role, když převzal rozhádanou stranu v nejhlubší krizi v polistopadové historii. Proti původním slibům ČSSD vstoupil do vlády s trestně stíhaným premiérem, který luxuje jeho zejména starší voliče, a znovu se mu podařilo mnohem účinněji prodat vládní program.

Očekávaný propadák signalizuje i postup pouhých pěti kandidátů ČSSD do druhého kola senátních voleb, když obhajovala třináct křesel. Pravděpodobně tak přijde i o post předsedy Senátu. V takové situaci nelze dříve či později vyloučit oživení vnitřních sporů, protože znesvářená křídla ve straně už před volbami varovala před jejím špatným směřováním.

Koalice přišla o třetinu mandátů

Růžovým vyhlídkám koalice příliš nepomáhá ani volební výprask třetích do party, komunistů. KSČM ztratila v obcích více než tisíc mandátů a výmluvy předsedy Vojtěcha Filipa, že ubývá počet postavených kandidátek, spíše signalizují prohlubující se úpadek rudých dinosaurů. Na libovůli této kolabující partaje ovšem stále závisí tolerance Babišovy vlády, což žádný pozitivní impuls ke zvýšení její atraktivity u voličů nepřineslo.

Strany vládního společenství tak přišly v komunálních volbách v součtu o tři tisíce mandátů, což značí dramatický pokles o třetinu. Hovořit v takové situaci o „mírných ztrátách“ je očividný eufemismus.

Premiérovo pražské fiasko

Přesvědčivě nezazářilo ani hnutí ANO. Vyhrálo sice volby ve většině velkých měst, ale ne tak drtivě, jak Babiš očekával, a určitě neúměrně vynaloženým finančním prostředkům a mediálním možnostem nejsilnějšího vládního hnutí. Ani přes premiérovo osobní angažmá, když svými billboardy oblepil celou republiku.

Navíc mohl těžit z mohutného předvolebního uplácení voličů zvyšováním penzí, mezd nebo slevami jízdného. Přes tento kobercový nálet vzrostl počet zastupitelů ANO proti posledním volbám před čtyřmi lety jen nepatrně (na necelých 1.700) se ziskem 14,88 procenta odevzdaných hlasů. V porovnání s minulostí dosahovaly ODS a ČSSD podstatně lepších výsledků počtem získaných hlasů i mandátů, a to i ve velkých městech.

Limity úspěchu navíc nastavil samotný šéf ANO, který vsadil velmi vysoko na obhájení vítězství v Praze, jež považoval za klíčové. „Já budu spokojen, když vyhrajeme Prahu, to je hlavní cíl, prestižní záležitost,“ uvedl Babiš krátce po vhození lístku do volební urny.

Do naplnění tohoto cíle vložil maximální energii. Distancoval se od éry primátorky Adriany Krnáčové a na poslední chvíli vyměnil pražského lídra. Páté místo neznámého podnikatele Petra Stuchlíka se sedmiprocentní ztrátou proti výsledku Krnáčové, vychvalovaného do nebes, je tak největším fiaskem a odpovědností v první řadě samotného premiéra.

V dohledu Dukovany a Temelín

Přestože si prezident Zeman neodpustil kritiku výběru pražského lídra ANO i pražské organizace ČSSD, jejíž debakl svalil na univerzálního otloukánka Pocheho, je jasné, že by mu zhroucení „jeho“ pracně poslepované vládní konstrukce nehrálo do karet.

Pokud by zkrachovala, byla by to i jeho osobní prohra s nejasným výhledem do budoucna. V dohledu je totiž rozhodování o dodavateli dostavby jaderných elektráren Dukovan a Temelína, kde má prezident a jeho okolí svoje ruské želízko v ohni.

Udržet „klid na práci“ však nebude jednoduché a na obzoru jsou už další volby do Evropského parlamentu. První nespokojenci v obou decimovaných levicových stranách o sobě dávají slyšet už bezprostředně po volbách.

Člen prozemanovské platformy „Zachraňme ČSSD“ Jaroslav Foldyna oznámil, že rezignuje na všechny stranické funkce. „Strana zažila Waterloo. Nikdy jsem nic strašnějšího nezažil, a to jsem v ČSSD už od roku 1989,“ komentoval svoje rozhodnutí, které vzápětí kritizoval prezident. „Když uteču z boje, tak to není přijetí odpovědnosti za výsledky voleb, ale zbabělost,“ vypeskoval Foldynu, který ovšem nebyl jediný.

Krůček od hřbitova

„S tím nejde nesouhlasit. Ale kvůli tomu děláme s Janem Hamáčkem maximum,“ reagoval v rozhovoru pro server iDNES první místopředseda ČSSD Jiří Zimola na dotaz, zda souhlasí s názorem dalšího člena této opoziční platformy Michala Haška, že „ČSSD stojí krůček od politického hřbitova“. Teď je jen otázka, jak to Zimola myslel.

Sype se to i u komunistů, kde kritik vedení Josef Skála vyzval předsedu Vojtěcha Filipa k rezignaci. „Čestní muži a ženy by nepochybně odpovědnost vyvodili velmi rychle. Neprodleně,“ uvedl v reakci na drtivý propad KSČM. Mimo jiné poprvé od roku 1990 nepronikla do pražského zastupitelstva, v čele s kandidátkou na primátorku Martou Semelovou. Filip jen odtušil, že ho Skálův názor nezajímá.

Jsou to jen první vlaštovky. V přímém ohrožení jsou zejména předsedové hlavních poražených stran, sociální demokracie a komunistů. Zda a jak se hrozící vnitřní nestabilita přenese do fungování vlády, ukáže čas.

Není zde článek celý?