Banka Anglie odmítla požadavek Venezuely na vrácení 550 milionů dolarů ve zlatých cihlách

Banka Anglie odmítla uvolnit zlaté cihly, které podle zdrojů představují přibližně 550 milionů dolarů.

Britští bankéři trvají na přijetí standardních opatření k předcházení praní špinavých peněz, včetně odůvodnění záměrů venezuelské vlády o návratu zlata, uvádí The Times.

„Existují obavy, že pan (Nicolás) Maduro může zabavit zlato vlastněné venezuelskou vládou a prodat ho k vlastnímu prospěchu,“ vysvětlují noviny.

Zásoby venezuelské tvrdé měny značně klesly, jakmile vláda prezidenta Nikoláse Madury obdržela zákaz půjček na mezinárodních trzích na základě současných amerických sankcí. Za účelem posílení tlaku na Maduru administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa v úterý 6. listopadu vydala další sankce zakazující občanům USA jakýkoliv styk s osobami, které se podílely na zkorumpovaném nebo klamném prodeji zlata z Venezuely, uvádí Mayela Almas pro agenturu Reuters.

Podle zdrojů Reuters vláda venezuelského prezidenta Madura již dva měsíce usilovala o návrat do vlasti 14 tun zlata z Banky Anglie. Jeden z úředníků prozradil, že anglická banka vyžaduje účel, pro který se tyto zdroje hodlají získat zpátky. Plán na repatriaci zlata byl téměř dva měsíce držen kvůli obtížnosti získání pojištění přepravy, které je potřebné k přesunu velkého nákladu zlata, řekl jeden z úředníků pro Reuters.

Armas uvádí, že ve Venezuele již pátý rok panuje recese prokazující roční inflaci více než 400 000 procent, což vede k výskytu hladu, onemocnění a exodu téměř dvou milionů občanů. Prezident Maduro tvrdí, že jeho vláda je obětí ekonomické války vedené opozicí pod tlakem sankcí Washingtonu. Jeho kritici zároveň viní státní ekonomický model přísné devizové kontroly a znárodňování soukromých společností.

Z těchto důvodů je ztráta zlata významným úderem na finanční systém země. Nedostatek tvrdé měny může způsobit i nedostatek základního zboží od základních potravin po drogy a automobilové díly.

Spřízněné země

Venezuelská vláda slíbila, že vydraží dvě miliardy eur v cizí měně za neurčený časový rámec, aniž by uvedla, kde plánuje tyto prostředky získat. Ovšem i kdyby Venezuela dokázala repatriovat zlato, nové sankce USA by mohly prodej tvrdé měny znemožnit.

„Pokud chce vláda uskutečnit operace se zlatem, které má v úmyslu vrátit, musela by tyto operace kvůli sankcím provádět se spřízněnými státy,“ řekla Tamara Herrera, ekonomka Sinesis Financiera.

Od loňského roku Venezuela vyvážela zlato do Turecka. Tento ochod se značně rozrostl, jelikož Maduro vytvořil vazby s tureckým prezidentem Tayyipem Erdoganem. Proto by prodej zlata zahraničnímu kupci napřímo z Banky Anglie byl logisticky jednodušší než zaslání, ale mohl by také být riskantním a neslučitelnými kvůli sankcím.

Jak je zvykem v rozvojových zemích, Venezuela již desetiletí skladovala zlato, které tvořilo rezervy centrální banky, v trezorech zahraničních bank. Bývalý vůdce země, socialista Hugo Chávez ovšem ospravedlňoval potřebu mít fyzickou kontrolu nad aktivy centrálních bank. Tak v roce 2011 repatrioval kolem 160 tun zlata z bank ve Spojených státech a Evropě do centrální banky v Caracasu.

Navzdory tomu část venezuelského zlata zůstala v Bance Anglie. Od roku 2014 Venezuela použila tuto zásobu zlata pro swapové operace, při nichž světové banky se zárukou zlata půjčily Venezuele několik miliard dolarů. Statistiky venezuelské centrální banky z června 2018 ukazují, že zlaté zásoby centrální banky od roku 2014 klesly na 160 tun z 364 tun, protože některé dohody o swapech vypršely, aniž by Venezuela vrátila půjčené finanční prostředky, proto zlato zůstalo v rukou bank. Jak uvádí Amas, v roce 2017 se takové swapové dohody staly obtížnými kvůli sankcím v USA, které zablokovaly americkým finančním institucím provedení nových finančních operací.


Není zde článek celý?