Brabcovo držhubné, aneb Kostelecké uzeniny nazeleno

Babišovo ANO kdysi se pohodlně vezoucí na antikorupční rétorice trhá nyní v korupci všechny rekordy. Babiš osobně s majetkem ve svěřenském fondu přikrmovaným dotacemi, jež si sám přiděluje ze státního rozpočtu; uplácení méně inteligentních voličů koblihami a produkcí umělců v holdingu; pokusy uplatit za levný peníz učitele nebo důchodce – a nyní snaha zkorumpovat spolky udržující občanskou společnost.

Dlouhá léta platí za prubířský kámen existence skutečně svobodné společnosti otázka, zda je vláda v odůvodněných případech ochotna platit i své kritiky. Takové, co hájí hodnotové základy, k nimž se vláda sama verbálně hlásí – ale ne vždy se jich už drží.

Svobodnou společností byla však Česká republika vždy jen napůl – „široké masy lidu“ zde totiž ani po „Sametu“ nikdy docela neuvěřily, že by někdo mohl třeba za jakési žáby, rysy či uzavřený odpadový cyklus bojovat z nejlepšího osobního přesvědčení, nikoliv „v cizím žoldu“. Konspirační teorie se neobjevily až s invazí antisystémových, vesměs proruských médií po roce 2013. Dávno předtím, ještě hluboko v 90. letech, veřejnost neměla žádný problém s pomluvami šířenými regionálním tiskem, podle nichž ekologičtí aktivisté v žoldu západních imperialistů blokují výstavbu Temelína, nebo pokusy vymáhat na českém státu dodržování jeho vlastních stavebních a dalších předpisů prý mají na svědomí ekoteroristé placení germánskými revanšisty, kteří hodlají zastavit rozvoj českého pohraničí.

Kolektivní psychiku české společnosti na několik generací dopředu zformovaly trauma husákovské normalizace a paranoidní mentalita obležení, z nichž se dědičně zadrátované hlavy stále ještě neprobraly. Osoby nezapadající do „jednohlasého sboru nadšeně budujících“ tu pravda (zatím?) nejsou umlčovány klasickými stalinistickými způsoby, ale spíše osvědčenými normalizačními praktikami: „My vám dáváme salám a estrádu – a vy račte držet hubu, soudruzi“.

Erárně povolena bude opět jen „kritika konstruktivní“, vedená u nealkoholického vína osobami s předem důkladně vykleštěnými mozky.

Kritika, jež například velmi vynalézavě sdělí, že nejlepší pan ministr agrofertího prostředí dělá vše úžasně a zcela správně.

Není zde článek celý?