Čeští vojáci v prohrané válce

Premiér Babiš nevysvětlil podrobně, proč v Paříži vyzval k návratu účasti jednotek NATO v Afghánistánu (včetně českých vojáků) v bojových operacích. Řekl něco o možnosti účinného zničení teroristických center.

V současné době, jak víme, je posláním Aliance vyškolit personál pro afghánskou armádu a policii, pomoci Kábulu v rozvoji právního systému státu, zajištění bezpečnosti vojenských a civilních pracovníků zúčastněných zemí. A najednou řekl: „Možná bychom se měli znovu zamyslet nad tím, že kdysi jsme bojovali, naši vojáci NATO proti teroristům přímo.“

Souhlasíte s tímto návrhem pana premiéra? S takovou otázkou se Sputnik obrátil na vojenského specialistu, podplukovníka Ivana Kratochvíla.

Kratochvíl: Nemyslím si, že pan Babiš navrhuje něco, co by se už dávno nedělo. „Využijeme všechny prostředky a síly, které máme k dispozici,“ řekl ČT náčelník generálního štábu Aleš Opata. „Nikdo nebude beztrestně zabíjet naše vojáky v Afghánistánu,“ zdůraznil. Lidé, kteří se pohybují po městech a vesnicích cizího státu s nabitými zbraněmi a beztrestně tím kohokoliv ohrožují na životě, nejsou nic jiného, než, podle mého názoru, okupační jednotky. Časy, kdy naši pomáhali místním vojákům s výcvikem, jsou už dávno pryč. K tomu, abyste někomu pomáhali s výcvikem, nepotřebujete chodit na veřejnost ve skupinách v neprůstřelných vestách a s odjištěnou ostře nabitou zbraní. Tento návrh pana Babiše je jenom legalizace něčeho, co už je dávno praktikováno. Bohužel, tato praxe není boj s terorismem, ale právě naopak. Vyvolává nenávist v místním obyvatelstvu a ideově tak připravuje budoucí mstitele, tedy z našeho pohledu teroristy.

Proč si myslíte, že právě teď Andrej Babiš přišel s iniciativou návratu k původní strategii NATO v Afgánistánu?

Mohu jen říci, že jeho iniciativa je v rozporu s tendencemi a závěry současných vojenských a politických kruhů v USA. Stačí vzít na vědomí prohlášení nově jmenovaného amerického generála Austina Scott Millera, pověřeného afghánskými operacemi USA a NATO. Prohlásil totiž, že Spojené státy nemohou v Afghánistánu vojensky vyhrát. Ovšem ani on není první, kdo to pochopil. V podstatě to samé řekl již 5. října 2008 pro list Sunday Times velitel britských jednotek v Afghánistánu Mark Carleton-Smith: „V této válce nezvítězíme. Jde spíš o snížení násilí na ovladatelnou úroveň, aby boje mohly být plně pod kontrolou afghánské armády.“ K ukončení násilí by podle jeho názoru vedly jedině mírové rozhovory s vrchními zástupci Talibánu.

Co si myslíte, podpoří většina Čechů tento návrh? Mimochodem během vojenské operace NATO v Afgánistánu Trvalá svoboda bylo zabito asi 2,5 tisíce lidí. Je nutno zvýšit počet těchto ztrát?

Většina Čechů se začne zajímat o problém Afghánistánu až v okamžiku, když odtud přivezou někoho v rakvi. V našem zájmu bylo vyvážet tam cukrovary a jiné investiční celky. Teď tam vyvážíme strůjce nenávisti místního obyvatelstva k nám. Naše účast je tak přímým ohrožením bezpečnosti naší země. Vaše otázka však ve mne evokuje i jiné řešení. Řešení, které je pro nás naprosto nepřípustné. Úspěch operace Trvalá svoboda vojenskými prostředky by bylo možno zajistit pouze vyhlazením veškerého původního obyvatelstva, a to včetně emigrace. Afgánci jsou vlastenci, kteří se budou bránit do poslední kapky krve. Zde se také musíme zeptat, co se má touto operací dosáhnout? Je to ovládnutí prostoru k vojenskému nástupu na Rusko? Přístup k nekontrolovatelné těžbě nerostných surovin, které na území Afghánistánu jsou, či zabezpečení nerušené produkce drog, které se „neznámými kanály“ valí do Evropy? Vždyť ze skoro nulové produkce v roce 2001 (kdy vládl Talibán) činí současná mezinárodně potvrzená produkce roční objem 9000 tun. Závěr nechť si každý udělá sám.

V letošním roce to bude 17 let od doby, kdy USA společně se spojenci NATO zahájiliy vojenskou operaci v Afghánistánu. Jak hodnotíte výsledek této války? Byla dosažena alespoň nějaká politická stabilizace?

Co se týče politické stabilizace Afghánistánu, můžeme paradoxně prohlásit, že ano, politická situace je stabilnější, než byla před zahájením intervence. Vstupem vojsk USA společně s NATO došlo ke sjednocení jednotlivých frakcí a kmenových vůdců válčících v té době proti sobě proti těmto v podstatě intervenčním jednotkám. Výsledek je po 17 letech jednoznačný. Jednotky NATO se mohou pohybovat po území Afghánistánu pouze v kolonách a ve dne. Tato stabilizace je ovšem vynucená. Po odchodu těchto vojsk se pravděpodobně obnoví válka klanů.

Názor autoru se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?