Další nápor pro podnikatele. KSČM navrhuje delší dovolenou a má šanci

Komunisté chtějí uzákonit pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance. Zoufale se potřebují udržet nad vodou, trumfují se s ČSSD a jejich návrh má ve sněmovně šanci. Po zrušení karenční doby je to další nápor hlavně pro malé a střední firmy, kterým se stále zvyšují náklady práce.

„Jestli jsme to předložili, tak návrh myslíme vážně. Mohu to prohrát, přesto kvůli tomu budeme na Andreje Babiše tlačit,“ prohlásil předseda KSČM Vojtěch Filip v Hospodářských novinách (9. 11. 2018). Představuje si, že kromě ČSSD a ANO osloví i Piráty a SPD, a pokud změna projde, bude platit od ledna 2020.

Předběhli nás

Někteří sociální demokraté si stěžují, že je Filip návrhem prodloužit o týden dovolenou, který ovšem není součástí vládního programu, předběhl. „To jsem ani nevěděla, že komunisté překvapili takhle zleva. Ale není to otázka zítřka, nejprve to musíme projednat se zástupci odborů a zaměstnavatelů,“ uvedla poslankyně Kateřina Valachová.

Vstřícně zareagovala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. „Budu přesvědčovat premiéra, aby celá vláda návrh podpořila. Pět týdnů dovolené pro všechny zaměstnance ČSSD prosazuje. Pomůže to zvýšit produktivitu práce i kvalitu života,“ prohlásila. Produktivita práce, která se i tak ročně zvyšuje jen o desetiny procenta (na rozdíl od růstu platů), ovšem podobnými nápady stoupne jen stěží.

Za méně práce více peněz

O zásluhy se přihlásil odborový předák Josef Středula, tvář kampaně Českomoravské konfederace odborových svazů, kterou lze shrnout sloganem „za méně práce více peněz“.

„Požadavek není originálně ani komunistů, ani kohokoli jiného, ale odborů,“ říká Středula s tím, že státní zaměstnanci mají už pět týdnů ze zákona dnes a většina firem ji rovněž dobrovolně nabízí v rámci různých benefitů.

Komunistický návrh přichází krátce poté, co bylo zrušeno neplacení náhrady mzdy prvních tří dnů nemoci, tedy karenční doba, platná jako přijatelná forma spoluúčasti pacientů ve většině vyspělých evropských zemí.

Vládou navrhovaná kompenzace snížit odvody firem o 0,2 procenta je kosmetická a miliardové náklady, vyplývající i z předpokládaného prudkého růstu krátkodobé pracovní neschopnosti, zaplatí zaměstnavatelé.

Problém pro malé a střední firmy

Souvislost s karenční dobou má ještě jinou dimenzi. Odboráři neúspěšně prosazovali prodloužení dovolené už za Sobotkovy vlády. „Odbory se snaží vyměnit nezrušení třídenní karenční doby za pětidenní uzákoněnou zdravotní dovolenou,“ mínil před dvěma lety mluvčí Svazu průmyslu a obchodu Milan Mostýn.

Už tehdy zástupci podnikatelů varovali, že zavést ze dne na den dalších pět dnů dovolené by bylo náročné hlavně pro malé a střední firmy. Mnohé z nich si na takový povinný benefit zkrátka nevydělají. Podnikatelé kritizovali odbory, že chtějí dostat všechno a hned bez ohledu na individuální hospodářské možnosti všech zaměstnavatelů.

To platí i dnes a ještě naléhavěji. Navíc je stále napjatější situace na trhu práce, kde chybí přes tři sta tisíc pracovníků.

Kombinace rušení karenční doby, povinnosti prodloužit dovolenou a skokově zvyšovat minimální a zaručenou mzdu znamená nápor na zvyšování firemních nákladů. Vyplývají z toho i komplikace s plněním zakázek, což někde vyžádá nezbytnost najímat agenturní pracovníky. Všechny tyto administrativně zaváděné změny se nejtíživěji projeví v některých oborech zejména u řady malých firem.

Náklady práce rostou

Hnutí ANO a Piráti zatím poslední návrh komunistů analyzují, pravicová opozice a podnikatelská sféra je proti. Zato levice balancující nad propastí a tlačená radikálními odbory pokračuje v populistických dostizích proti zájmům podnikatelů. Už tak se u nás vysoké náklady práce – stejně jako daně – nesnižují, naopak zvyšují.

Co bude dál? Čtyřdenní pracovní týden a k tomu šest týdnů dovolené navrch? Proč ne, když to „zlý vykořisťovatel“ zaplatí. V době hospodářského útlumu, neřkuli cyklické krize, se všechny tyto výdobytky sečtou. Nic bohulibého z toho nekouká především pro zaměstnance.

Není zde článek celý?