Hnutí ANO v poločase rozpadu. Jaké dědictví po sobě zanechá?

Bylo by naivní a předčasné politický projekt Andreje Babiše odepisovat. V uplynulých volbách ještě vyhrál, byť nijak přesvědčivě, v některých aspektech nicméně propadl a zjevně narazil na své limity. Samozřejmě nevíme, kdy Babišovo kouzlo u voličů definitivně odvane, takže ani nelze říct, v jaké fázi svého politického zápasu se právě nachází. Už teď ale můžeme odhadnout dlouhodobé důsledky jeho politiky. S jistou nadsázkou totiž můžeme mluvit o režimu, který tu Andrej Babiš nastolil. Co tu tedy po něm zůstane?

Strany přežily, ale nejsou lidi

Nejdřív o tom, o čem se mluví nejvíc – o dopadech působení ANO na zdejší stranický systém. Je pravda, že se Andreji Babišovi podařilo přivodit (či uspíšit) rozklad některých „tradičních“ stran: Zprvu vysál voliče stran napravo od středu, především v předminulých sněmovních volbách, a když zde začal jeho apel slábnout, obrátil se doleva.

Z dlouhodobého hlediska se ale tento dopad přeceňuje. Za prvé ANO (podobně jako např. Piráti) spíše dokázalo využít probíhajícího trendu, než aby jej samo spustilo. Také proto je jen zdánlivý paradox, že TOP 09, strana, která se proti Babišovi zpočátku profilovala nejhlasitěji, je nyní na hranici volitelnosti. Za druhé se Andreji Babišovi dokonce podařilo přispět k politické obnově (zvláště ODS, která se vyprofilovala jako jeho nejsilnější alternativa). Jeho jediným „úspěchem“ tak může být zdecimování ČSSD. A možná i KSČM, což by byla jedna z mála věcí, za něž by si zasloužil pochvalu. Shrnuto, dopad na stranický systém je spíše nejasný.

Samozřejmě nelze opominout ani další efekt ANO, a to vtažení lidí z nepolitické sféry do vysokých funkcí (včetně vládních) v mnohem větší míře, než tomu bylo doposud. Jakkoliv to souviselo s proklamací „Řídit stát (město, obec) jako firmu“, ve skutečnosti to byla spíše z nouze ctnost podle úplně jiného hesla: „Nejsou lidi.“ A nejednou se při výběru i spálil, politika přece jen funguje jinak než firemní sféra a ani sebelepší headhunteři nepomohou. Praha by mohla vyprávět.

Co může přetrvat i po Babišovi

Mnohem silnějším a z dlouhodobého hlediska i závažnějším efektem babišismu je nezdravé posílení role státu. Jsou to různé kontrolní až likvidační mechanismy, zvláště vůči podnikatelské sféře (EET, kontrolní hlášení a další). Dále s tím související podpora velkých, lépe kontrolovatelných a často spřízněných firem oproti menším, třeba pomocí dotací. Souběžně s tím to je větší míra přerozdělování, např. slevy na dopravu, kterými si vláda zavázala jak široké vrstvy obyvatel, tak samotné dopravce. Podobný efekt mělo zvyšování platů jen vybraným profesním skupinám ve státní správě, personální posilování státního aparátu či obecně houstnoucí atmosféra úřední buzerace, protože jinak se kontroly svatebních hostin či neúměrné pokuty živnostníků kvůli drobným prohřeškům nazvat nedají.

Ruku v ruce s posilováním státu jde nebývalá míra propojení politiky, ekonomiky a médií. To sice symbolizuje především sám Andrej Babiš, tento posun k novodobé formě korporativismu ale rozhodně nemusí skončit s jeho odchodem.

Za vlády ANO došlo také k další relativizaci hodnot, zvláště vzhledem k naší komunistické minulosti, samozřejmě za vydatného přispění (a často v režii) prezidenta Miloše Zemana. Už dříve přestalo být stigmatizující někdejší členství v KSČ (je ostatně korektní připomenout, že rudou knížku dříve vlastnili i někteří členové pravicových vlád). Nyní se ale tento teflonový přístup začal posouvat i směrem ke spolupráci s StB. Část společnosti to sice dál vnímá jako problém, a Andrej Babiš pro ni tudíž zůstal nestravitelným, nemálo lidí ale začalo být vůči takovým selháním imunní. A korunu tomu nasadil již zmiňovaný Miloš Zeman – oceňováním, a tedy i legitimizací prominentů minulého režimu.

Příští roky rozhodnou

Jaké dědictví tu tedy po Andreji Babišovi zůstane? Budou to jen úsměvné vzpomínky na drasticky časně-ranní zasedání vlády a obohacení slovníku o termíny jako „účelovka“ či „sorryjako“? Anebo jsou uvedené změny – od sílící státní kontroly po toleranci vzájemného prorůstání vlivů – z velké části nevratné? A podaří se Babišovi za pomoci některých naivních spojenců změnit volební mechanismy ke svému prospěchu, ať už půjde o přímé volby starostů či jednokolové volby do Senátu? To všechno bude záviset na zbývajícím období jeho vlády a na tom, zda se jeho nyní posíleným oponentům od středu doprava podaří jej brzdit. Šance tu je.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?