Kdo stojí v pozadí policejní razie v areálu lounské vagonky?

Pět let trvající insolvenční řízení se společností HeavyMachineryServices (HMS) nabralo nečekaný spád. V areálu lounské vagonky v ranních hodinách zasahovalo dvacet detektivů jihočeské kriminální policie. Zprávu přinesl jako první deník Mladá fronta DNES, jehož redaktoři měli být na místě přítomni hodinu před zásahem.

Deníky vydavatelství Mafra se kauze insolvence HMS věnují dlouhodobě a podobné nelegální úniky informací z vyšetřování nejsou ničím novým. To jen potvrzuje soustředěný zájem části věřitelů exkluzivně napojených na redakce ze svěřeneckého fondu Andreje Babiše. 

Úvodní kusé zprávy hovořily o podezření, že firma manipuluje se svým účetnictvím. Druhý den přinesla Mladá fronta DNES upřesnění, že část věřitelů dlouhou dobu upozorňovala na to, že insolvenci údajně ovlivňuje skupina účelově vytvořených firem s fiktivními pohledávkami. 

Policisté podle zjištění deníku v budově firmy hledali mimo jiné tři konkrétní pohledávky, které společnost do svého účetnictví zahrnula v době, kdy byl jejím insolvenčním správcem Ivo Hala, dnes trestně stíhaný v jiné kauze ViaChem. Hala však svoje působení v insolvenci HMS skončil v roce 2015, proto tato společnost policejní zákrok zpochybňuje.

HMS: Zásah postrádá rozumné opodstatnění

„Náhlý a rozsáhlý policejní zásah po tak dlouho probíhajícím insolvenčním řízení z hlediska HMS postrádá jakékoliv rozumné opodstatnění. Informace o nelegální manipulaci s účetnictvím firmy považuje HMS za účelové a nepravdivé,“ reagovali její zástupci a upozorňují na to, že firma průběžně spolupracuje s insolvenčním soudem a poskytuje mu všechny potřebné podklady. 

HMS zároveň vyslovila pochybnosti, zda za těmito aktivitami nestojí někteří noví věřitelé, kteří se snaží prostřednictvím insolvenčního řízení prosperující vagonku ovládnout. O tom nakonec svědčí i podřeknutí Mladé fronty DNES o iniciaci policejního prověřování částí věřitelů, což naznačuje informační kontinuitu. 

Při zpětném pohledu je totiž zjevné, že medializace insolvence HMS byla od samého počátku vedena zejména přes deníky Mafry. Zpočátku byl častým zdrojem jeden z největších věřitelů, slovenská Všeobecná úverová banka (VÚB). Její zástupci už v minulosti napadali práci soudu a insolvenčního správce Haly. Svoji pohledávku ve výši 245 milionů korun nakonec prodali a nedlouho poté skončila loni v květnu u společnosti Gomanold. 

Gomanold napojená na J&T

Jak zjistily Hospodářské noviny, tato firma z kyperského daňového ráje je napojená na finanční skupinu J&T a sídlí i na stejné pražské adrese. Její zástupci, člen představenstva Marek Galvas a členka dozorčí rady Martina Fuková, dokonce působí v několika firmách ze skupiny J&T. 

Už tehdy bylo zřejmé, že tato společnost bude hrát roli jakéhosi „bílého koně“, jehož cílem je připravit půdu pro vstup nového majitele do HMS. Hospodářské noviny tehdy spekulovaly, že v pozadí Gomanoldu stojí zájmy dvojice v několika firmách propojených kontroverzních podnikatelů Jaroslava Strnada a Alexeje Beljajeva, jejichž firmy se nejednou dostaly do hledáčku policejního vyšetřování.

Spolupráce s Gomanoldem se Strnadovi osvědčila už v minulosti, kdy dnes největšímu tuzemskému zbrojaři skrytě pomáhala převzít zkrachovalou kopřivnickou automobilku Tatra. Dnes je vlajkovou lodí zbrojařsko-průmyslové skupiny rodinného klanu Strnadů, holdingu Czechoslovak Group. 

Zájem dua Strnad – Beljajev

Gomanold se snaží v insolvenci HMS sehrát důležitou roli. Staví se proti reorganizaci společnosti a usiluje o její konkurz. Mezitím už Strnadův holding veřejně projevil o vagonku zájem, i když oficiálně jakékoli propojení s Gomanoldem odmítá.

Společný postup se Strnadem v záměru ovládnout HMS veřejně oznámil i slovenský podnikatel ruského původu Alexej Beljajev, považovaný kvůli svým nadstandardním vazbám na nejvyšší patra Kremlu za ruskou spojku ve střední Evropě.

Stojí přitom za pozornost, že Všeobecná úvěrová banka, která lounskou vagonku úvěrovala a dlouhodobě zpochybňovala průběh insolvenčního řízení, spolupracovala i s popradskou Tatravagónkou, vlastněnou Beljajevem. I z tohoto důvodu zástupci HMS podezírali slovenskou banku, že jí jde o nepřátelské převzetí konkurenční firmy v úpadku.

Zájem části médií o insolvenci HMS je motivován ještě jednou skutečností. V souvislosti s touto společností je spojováno jméno obviněného podnikatele Františka Savova, který se v minulosti dostal do obchodního rozporu se současným premiérem Andrejem Babišem. Ten se prý z obav před politickými tlaky a nekorektním trestním řízením uchýlil do Londýna, odkud se soudí o vydání do České republiky.

Savov veškerá obvinění odmítá, stejně tak spekulace, že vlastnicky stojí na lounskou vagonkou. Přinejmenším by se však odtud dal vysledovat zájem Babišem vlastněných médií o tuto kauzu. 

Je přitom pozoruhodné, že se do boje o HMS pouští zbrojař, jehož firmy mají problémy s bezpečnostními prověrkami a kvůli tomu je nucen nastrkovat prostředníky, aby dosáhl na miliardové armádní zakázky. Tento případ nastal v aktuální problematizované dodávce desítek transportérů Titus česko-francouzského konsorcia, kde má podvozky Tatra zajistit Strnadova firma Eldis, která s jejich výrobou nemá nic společného. Zbrojní magnát má možná pocit, že i díky pozici největšího sponzora kampaně prezidenta Miloše Zemana si může dovolit téměř vše. 

Pokud se vrátíme ke spektakulárnímu policejnímu zásahu, je z výše uvedených skutečností jasné, komu slouží kriminalizace společnosti HMS nejvíc a kdo může jejím prostřednictvím hypoteticky získat výhodu v insolvenčním řízení. I proto její načasování vyvolává jisté pochybnosti.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?