Konspirátorka Tereza Spencerová opustila Literární noviny

Jak jsme se mohli dovědět ze stránek Literárních novin, rozhodla se 15. října 2018 novinářka a odbornice na Blízký Východ a editorka LtN Tereza Spencerová tento orgán opustit. Její odchod vyvolal v konspiracistických kruzích rozruch, takže vydavatel Miroslav Pavel cítil potřebu vyjádřit se ke spekulacím, že Spencerová byla donucena odejít. Podle Pavla měla Spencerová údajně slušnou odměnu a výhodu práce z domova, ale přesto se rozhodla ukončit spolupráci. Protože byla zcela specializována na Blízký Východ a Sýrii, nikdo ji nezdržoval. Ve svém textu Pavel uvádí, že „Tereza je velmi kvalitní novinářka, která si umí najít zajímavé zdroje a srozumitelně píše.“ 

V následujících bodech se pokusím doložit, jak daleko je Pavlovo tvrzení od pravdy.

  • Snad nejznámější je Spencerové vylhaný článek z Mladého světa z roku 2003, který byl v lednu 2011 recyklován antisemitským a prokremelským webem Freeglobe pod názvem Případ nepovšimnuté knihy. Havel udával Židy a Schwarzenberg používal k práci vězně z tábora v Letech. Spencerová v článku vychází z románu Paula Polanského, amerického pseudohistorika, jehož jedinou zásluhou bylo upozornění na cikánský tábor v Letech. Polansky ale posléze ztratil schopnost rozlišovat mezi realitou a konfabulací.Spencerová tak v souladu s ním tvrdí, že Heydrich houpal na kolenou malého Václava Havla, že Miloš Havel měl velmi dobré styky s Heydrichem, že cikánský tábor v letech byl nacistickou správou zřízen ve prospěch a na žádost rodiny Schwarzenbergů a že jeden člen z rodiny Havlů údajně byl v tomto táboře krutým dozorcem. Už to bohatě postačuje, aby ten, kdo opakuje takovéto bludy, byl definitivně diskvalifikován jako novinář. Čtenář si maně vzpomene na příběh Úsměv z Mňačkovy knihy Opožděné reportáže, kde je v 50. letech jako nepřítel lidu očerněn inženýr na stavbě jen proto, že má stejné příjmení jako záporná postava kapitalisty z tehdejšího komunistického propagandistického filmu „Boj sa skončí zajtra“. Styl myšlení Terezy Spencerové odpovídá tehdejší době. Ačkoli jde o očividně naprosto vymyšlená a scestná tvrzení, posloužila také například Václavu Klausovi mladšímu k opakování lži o Schwarzenberzích a cikánském táboře.  Jde o rozhovory s Markem Stonišem „Pětka Václava Klause“ v Reflexu 25. 8. 2017 („Novináři by také měli klást otázky jako: Kdo požádal protektorátní vládu o zřízení pracovního tábora v Letech za účelem likvidace lesní kalamity“) a 9. 2. 2018 („Nemám rád gesta 75 let zpětně. Když tak to měla odkoupit ta rodina, která vznik pracovního tábora po protektorátní vládě požadovala pro své účely. Nikoli daňoví poplatníci.“).
  • Druhým dokladem naprostého neumětelství Terezy Spencerové je odvolávání se na falešný projev Václava Havla (který koluje po internetu a který se poprvé objevil na webu Zvědavec odsouzeného antisemity Vladimíra Stwory) v článku Havel, jak ho nyní všichni vzývají, zemřel už dávno publikovaném v Literárních novinách 19. prosince 2011.
  • Dalším „výkonem“ Terezy Spencerové je například tvrzení o údajném financování „barevných revolucí“ a organizování migrace do Evropy Sorosem (za čímž se skrývá klasický antisemitismus) v LtN z 20. 8. 2016.
  • Spencerová také v článku Proč „panská rasa“ tají svého otce? (LtN 27. 3. 2017) opakuje profláklé hoaxy o hraběti Coudenhoe-Calergim a jeho knize „Praktický idealismus“ vydané v roce 1925. Knihu považuje za program Nového světového řádu, podle kterého údajně funguje Evropská unie, jak tvrdí různé konspiracistické weby.

Spencerová píše:

Ve svém programovém spise píše, že z „judaismu pochází elita duchovních vůdců Evropy.“ Právě smíšením nejlepší židovské krve s krví vyvolených árijců vznikne nadnárodní „panská rasa“, která převezme vládu nad Evropou a postupně nad celým světem.

[…]

V „Praktickém idealismu“ prohlašuje, že demokracie je pouze mezihra. Jakmile se  vyvolená elita uchopí nástrojů moci (armády, policie, bank a sdělovacích prostředků), demokracie sama zmizí v propadlišti dějin, neboť je „pouhou zástěrkou diktátu oligarchie.“ Jak nesmírně jasnozřivé, když uvážíme, že to napsal téměř před sto lety!

Byl prvním věrozvěstem multikulturismu. Sám metis (otec byl rakouský šlechtic, matka z vysoké tokijské buržoazie), hlásal, že sklerotická Evropa potřebuje omladit přílivem mladé krve z Afriky. Předvídal, že spojená Evropa  přijme do svého lůna všechny své bývalé africké kolonie a umožní jejich obyvatelům volnou a organizovanou migraci. Jistě se to neobejde bez počátečního odporu bílých Evropanů, varoval, a proto se musí  přijmout a uplatňovat zákony na jejich ochranu. Zpočátku bude rovněž nutné zavést pozitivní diskriminaci upřednostňující migranty společensky i sociálně.

Tereza Spencerová opět lže. Její tvrzení se v německém originálu knihy vůbec nevyskytují.

Je třeba také předeslat, že v případě Kalergiho knihy nejde o program, ale o jeho utopickou pacifistickou vizi, podle které dnešní rasy budou zanikat překonáváním prostoru a času. Kalergi v knize nemá ani zmínku o smísení nejlepší židovské krve s krví vyvolených árijců, ale píše o „euroasijsko-negroidní rase budoucnosti“, která „rozmanitost ras nahradí rozmanitostí osobností“. Naopak dokonce píše, že „předchůdcem planetárního člověka budoucnosti je v moderní Evropě Rus jako slovanskotatarsko-finský míšenec, protože mezi všemi evropskými národy má nejméně rasy, je typickým člověkem vícero duší se širokou, bohatou, všeobjímající duší.“

Kalergi v knize nemá ani zmínku o tom, že by se Afričané měli stěhovat do Evropy a že by se kvůli nim měla zavádět pozitivní diskriminace. Naopak píše, že vykořisťovaní obyvatelé kolonií povstanou a koloniální mocnosti vytlačí ze svých zemí.

Také zmínka o panské rase je překroucená. Správně to má to být „duchovní panský národ Židů“, který trpí otroctvím. V kapitole o otroctví autor dokonce píše, že cílem techniky je „pozdvihnutí celého lidstva k panské kastě, v jejíchž službách bude stát armáda přírodních sil v podobě strojů“.

Stejně tak se Kalergi v knize nezmiňuje o demokracii coby zástěrce oligarchie.

Jednoznačně se tak ukazuje, že Spencerová text Kalergiho knihy vůbec nezná a vychází z totálně pochybných pramenů.

Těchto několik ukázek zcela nesporně ukazuje, že Tereza Spencerová je zcela nedůvěryhodnou a v žádném případě kvalitní novinářkou, která umí najít zajímavé zdroje. Tedy, umí najít zdroje, ale pouze naprosto neseriózní, vymyšlené a vylhané. V současných Literárních novinách, kam píší například Petr Žantovský nebo přispěvatel Sputniku Vladimír Franta, ovšem byla naprosto mezi sobě rovnými (ochota LtN publikovat nesmysly Terezy Spencerové ostatně svědčí o úrovni tohoto periodika). Tereza Spencerová se samozřejmě nemusí bát, že by nebyla publikována. Pořád tu ještě jsou Parlamentní listy, Czech Free Press, Nová republika a podobné tiskové orgány, které ostatně také otiskují její příspěvky.

Vyšlo na webu Manipulátoři.cz

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?