Kterak Izrael hledá spojence mezi extrémisty, zatímco ČR stále věrně stojí po jeho boku

Stesky a nářky Tel Avivu ohledně nedůsledné a spíše
kosmetické kritiky izraelské politiky z úst jeho západoevropských partnerů
mají nežádoucí efekt. Netanjahuova vláda se sice těší entuziastické podpoře
Trumpova Bílého domu, který pramálo dbá na něco tak pomíjivého jako jsou lidská
práva, nicméně si nemůže dovolit ztratit významné obchodní partnery, jako jsou Velká
Británie, Belgie, Holandsko, Francie, Německo či Švýcarsko a Itálie. Bylo by
hluboce naivní se domnívat, že by politické excesy Tel Avivu tyto státy přiměly
k radikální revizí vztahů s Netanjahuovou vládou, nicméně ta trpí
poměrně progresivním stihomamem.  

Netanjahuův kabinet vítá zvolení zarytého stoupence
Izraele Jaira Bolsonara brazilským prezidentem, neboť Brazílie je sedmou
největší ekonomikou světa a vidina pevnějších politických a obchodních vztahů
mezi oběma zeměmi je pro Tel Aviv tuze lákává. „Tropický Duterte“ se tak vedle skutečného
Duterteho, Orbána a předáků opresivní barmské vlády stane dalším spřáteleným
autoritářem a extrémistou Netanjahuovy vlády. Je dost pravděpodobné, že se
Benjamin Netanjahu v lednu zúčastní Bolsonarovy inaugurace, a stane se tak
prvním
izraelským premiérem, který tuto zemi navštíví
. Svůj
k svému, dalo by se říct. 

Nicméně hlavním spojencem izraelské vlády i nadále zůstává
Trumpův Bílý dům, přičemž loajalita, již Tel Aviv Washingtonu prokazuje, nezná
morálních hranic. Netanjahuova administrativa zašla dokonce tak daleko, že
odmítá ukázat prstem na pravého viníka masakru v pittsburghské synagoze.
Izraelský ambasador Ron Dermer v americké televizi MSNBC popírá,
že by trumpovská normalizace nenávisti v americké společnosti měla jakýkoliv podíl na pittsburghské tragédii. Dermer z vyvolávání nenávisti
vůči Židům obvinil „antisemitu Jeremyho Corbyna“, radikální levičáky na vysokých
školách a muslimy, přestože pachatel nejkrvavějšího antisemitského útoku
v USA za uplynulých 200 let Robert
Bowers je klasickým ultrapravičákem
. Spousta liberálních Židů
naopak reflektuje
vzestup americké ultrapravice povzbuzované Trumpovými rasistickými výstřelky a někteří dokonce tvrdí, že Trump
má kvůli pittsburghskému masakru na rukou krev
.
Pittsburghská židovská komunita mezitím oznámila, že Donald Trump nebude
v Pittsburghu vítán, dokud neodsoudí
bělošský nacionalismus.

Izraelská vláda však v rozmáhající se ultrapravici v USA
a jinde nevidí žádný problém; naopak ji vnímá jako partnera v boji proti
islámskému extrémismu, jak se dočteme v editoriálu
izraelského listu Hareetz
.
Netanjahu a spol. si neuvědomuje, že ignorací, ba dokonce tichou podporou
západní ultrapravice, jakož i přátelskými vztahy s rasistou v Bílém
domě, brazilským fašistou, barmskou vládou namočenou v genocidě
Rohingyů, maďarským
a filipínským
antisemitou
, spoluvytváří toxické podhoubí pro legitimizaci
krvavých útoků proti příslušníkům etnických a náboženských menšin, včetně obyčejných Židů.

Česká republika, jejíž zahraničně politická agenda připomíná
nepolíbeného panice, mezitím zůstává nejvěrnějším izraelským spojencem v Evropě,
a to zejména díky prezidentovi Miloši Zemanovi, který tak manifestuje svůj
otevřený protimuslimský rasismus. A ani nový ministr zahraničí Tomáš Petříček
není schopen reflektovat rostoucí izolaci stávající izraelské vlády na
mezinárodní scéně a její extrémistické vazby, když v souladu s českým
prezidentem přislíbil další
rozvoj vztahů mezi ČR a Izraelem
. Česká republika se tak absolutně
nekritickým postojem vůči Izraeli řadí po bok výše uvedených odsouzeníhodných režimů. A buďme
upřímní, lví podíl na tom má i servilní adorace Izraele v tradičních
sdělovacích prostředcích, Českou televizi ani Český rozhlas nevyjímaje.

 

 

 

Není zde článek celý?