Největší nástrahy létání: Palubní časopisy a stolečky ohrožují imunitu

Létaní je nezbytnou součástí soudobé společnosti. Často se stává, že po kratším či obzvlášť delším letu, chytneme rýmu nebo se dokonce pořádně nachladíme. Většinou nad tím ale mávneme rukou. Přesto, že je to typická reakce organizmu na změnu podnebí, vědci tvrdí, že samotná letadla vytváří nebezpečné prostředí pro různá onemocnění.

Podle výzkumu společnosti International Air Transport Association riziko onemocnění nesouvisí se samotným vzduchem v letadle (ventilátory, neboli HEPA filtry, používané v letadlech již od devadesátých let, vyvětrávají kolem 99 % mikrobů), ale s polohou sedadla. Jakmile totiž sedíte před, za nebo vedle nachlazené osoby, pravděpodobnost nákazy se zvyšuje až o 80 procent. Barbora Vajsejtlová v článku pro iDNES.cz dodává, že pokud vám filtrovaný vzduch fouká přímo před obličej, pak je kvalita vzduchu v letadle dokonce lepší, než je tomu ve většině kanceláří a škol.

Ovšem v okamžiku, kdy sedíte u okna, pravděpodobnost nákazy se z osmdesáti procent snižuje na pouhých 30 %. Opakem jsou ale sedadla v uličce. Z tohoto důvodu jsou sedadla v uličce nejméně vhodná pro osoby se slabší imunitou, jelikož právě na těchto místech se pravděpodobně nakazí kašlem, chřipkou nebo virózou.

Dalším zdrojem nákazy jsou, podle výzkumu mikrobiologů z Travelmath, výklopné stolečky na sedadlech. V průzkumu zahrnujícím čtyři různá letadla mikrobiologové zjistili, že nejvíce bakterií je právě na stolečcích, tedy v průměru až 2 155 jednotek tvořících kolonie (CFU) na metr čtvereční. Je zajímavé, že dokonce i splachovací tlačítko na toaletě, které samo o sobě zdaleka není tím nejčistším místem v letadle, má takových bakterií v průměru „jen“ 265 CFU.

Zdrojem nebezpečných mikrobů jsou ale i palubní časopisy, které se používají po dobu několika měsíců a umísťují se v kapse sedadel. Další průzkum, který byl proveden na Auburnské univerzitě, odhalil, že bakterie jsou schopné udržet se v kapsách sedadel až po dobu jednoho týdne.

Vlhkost vzduchu také ovlivňuje zdraví cestujících. Výzkum Journal of Environmental Health Research uvádí, že extrémně nízká vlhkost ve vysokých výškách následně vyvolává i nízkou vlhkost v kabině letadla. Barbora Vajsejtlová podotýká, že v těchto podmínkách dochází k vysušení sliznic a narušení přirozené obranné bariéry organismu. Pravděpodobnost nákazy je tak v kombinaci s již uvedenými faktory ještě vyšší. Proto se během letu doporučuje pravidelná hydratace obyčejnou pitnou vodou.

Neposlední roli hrají i přirozené lidské rytmy. „Základem jet lagu je narušení vnitřního časového systému,“ řekl deníku Business Insider profesor Steve Simpson z Univerzity v Sydney. „U lidí je důležitý tzv. cirkadiánní časový systém, který v nás organizuje prakticky vše.“ Každý cyklus cirkadiánního systému běží asi 24 hodin a každý den se vynuluje sérií signálů, jako je světlo, teplotní cykly či jídlo. Nedávná studie Cambridgské univerzity ukázala, že narušení cirkadiánního rytmu člověka může ohrozit jeho imunitní systém, a proto jsou pak lidé mnohem náchylnější k různým infekcím.

Z tohoto důvodu profesor Simpson doporučuje, aby cestující před dlouhými lety začali svůj cirkadiánní systém adaptovat. Několik dnů před plánovanou cestou bychom tedy měli přizpůsobit své stravovací, spací a jiné aktivity tak, aby odpovídaly budoucí destinaci.


Není zde článek celý?