Nešťastná role v Babišově sitcomu. Höschl hájí chování Protopopové v zájmu premiéra

Osobní drama premiérova syna Andreje Babiše mladšího je děsivé. Je zcela jasné, že jeho otec a náš předseda vlády potřebuje, aby byl co nejvíce znevěrohodněn. Když totiž Babiš vztekle ječí k tématu únosu jeho syna na Krym, že všechno jsou sprosté lži, tak tím nemyslí nic jiného, než slova svého dítěte. Otec prezentuje vlastního syna jako duševně nepříčetného. Takové chování nemá vůbec obdoby.

Krajně nešťastnou roli hraje v případu Národní ústav duševního zdraví, který vydal stanovisko, že lékařka Babišova syna Dita Protopopová neporušila lékařskou etiku. Její posudek pro policii o duševní nemoci Andreje Babiše ml. prý odpovídá skutečnosti. To může být pravda a nemusí. Šéf NÚDZ Cyril Höschl pak přispěchal s ujištěním, že validita výroků duševně nemocného pacienta je sporná. To je možná obecně platná věta. Škoda jen, že tím šéf ústavu komentuje viditelně stav vlastního pacienta, snižuje váhu jeho zásadního sdělení a tím pomáhá trestně stíhanému premiérovi a zároveň otci, který potřebuje výroky vlastního syna co nejvíce shodit. Navíc i kdyby byla diagnóza Babiše mladšího pravdivá, není vůbec jasné, proč by nemohl být schopen normálně zhodnotit situaci.

Zda doktorka Protopopová porušila lékařskou etiku, to přenechme k posouzení lékařům. Paní doktorka ale porušila obyčejnou lidskou etiku, když spojila svojí kariéru s Andrejem Babišem a poskytla mu se svým manželem Petrem Protopopovem zcela nadstandardní služby, při nichž se syn premiéra ocitl v nebezpečném prostředí anektovaného Krymu. Tento výlet vysvětlovaný jejím manželem v deníku Právo je absurdní a po všech stránkách stupidní. Babišova komunikační strategie se propadá do žánru laciného sitcomu. Bohužel v něm ale probíhá reálná tragédie jeho syna. Horší herce, než jsou manželé Protopopovi, si už premiér do tohoto filmového hororu snad ani vybrat nemohl. Vymyslet zájezd na Krym s premiérovým synem, aby nebyl k dispozici policii a nedělal tátovi problémy, to vyžaduje veskrze ruskou literární fantazii.

Když se z Národního ústavu duševního zdraví začne vytrácet duševní zdraví, tak je validita jeho stanovisek o správnosti chování jeho zaměstnanců a o nevěrohodnosti svědectví jeho vlastních pacientů velmi sporná, ba přímo nízká. Zvlášť když se taková stanoviska hodí do krámu předsedovi vlády a velmi mizernému otci, který rád přísahá na zdraví svých nemocných dětí.

Není zde článek celý?