To je absurdní, žádnou škodu nezpůsobil, hájil ostře Babiš končícího Janečka

Ředitel Finanční správy Martin Janeček oznámil rezignaci ke konci roku. Premiér Babiš ho dodnes ostře hájí. Tvrzení, že mnoha firmám způsobil škody nezákonnými postupy, považuje za absurdní. Odchází prý s čistým stolem a za zajišťovací příkazy mohou jeho předchůdci.

Kuloárové informace o Janečkově odchodu šířené v médiích se potvrdily. „O tomto kroku jsem uvažoval několik měsíců. Jedná se o mé osobní rozhodnutí. Bližší důvody, které mě vedly k tomuto rozhodnutí, konkretizovat nebudu, pouze mohu potvrdit, že jich je více,“ uvedl v krátké tiskové zprávě.

Osobní rozhodnutí?

Ministryně financí Alena Schillerová jeho žádost o odvolání přijala a poděkovala mu za vykonanou práci. Jelikož donedávna nechtěl Andrej Babiš o odvolání svého chráněnce, kterého v říjnu 2014 sám přivedl, ani slyšet, lze důvodně předpokládat, že ředitelovo rozhodnutí nebylo tak úplně osobní, samostatné a harmonické.

Janeček se stal zátěží vlády s vršícími se excesy finančních úřadů, prohrávajících desítky soudních sporů kvůli nezákonně zničeným firmám. Poslední kapkou byla nesmyslná buzerace olomouckých úředníků, požadujících po stovce novomanželů detailní vyúčtování svatební hostiny pod hrozbou půlmilionové pokuty, ačkoli jim to podle daňových expertů nepřísluší.

Premiér Babiš však nese kritiku končícího loajálního úředníka, který se nevzpouzí a ulehčuje tak vládě práci, stále velmi nelibě. To se projevilo při interpelaci poslance Stanislava Blahy (ODS) v Poslanecké sněmovně.

Je to čestný člověk, kopat do něj je ubohé

Blaha předsedu vlády interpeloval, jestli je v pořádku, že ředitel Finanční správy, který proslul bezohledným vyměřováním zajišťovacích příkazů, zablokoval majetek řadě firem, které přivedl ke krachu na základě pouhého podezření z nezaplacení daní, odchází bez vyvození odpovědnosti z vyšších míst.

„Pana Janečka si vážím, je to čestný člověk, stojí za ním obrovská práce. EET je jediný digitální projekt za poslední léta, který fungoval, inkasovali jsme deset miliard… Pokud teď někteří do něj kopou, je to skutečně ubohé,“ bránil ho důrazně premiér. „Ty zajišťovací příkazy, o kterých mluvíte, to bylo dědictví těch předchůdců. Pan Janeček odchází s čistým stolem,“ dodal.

Škodu nezpůsobil, ale informace nemám

Na poslancovu námitku, že České republice bezesporu vznikla škoda z prohraných soudních sporů na základě žalob pro neoprávněné uplatňování zajišťovacích příkazů, které často vedly ke krachu firem, reagoval Babiš velmi podrážděně.

„Vaše tvrzení je absurdní. Nevím o tom, že by pan Janeček způsobil nějakou škodu. Není to ani můj podřízený, k tomu se může vyjádřit paní ministryně. Je to nesmysl,“ prohlásil rezolutně, ačkoli vzápětí dodal, že o případech nemá detailní informace.

Předseda vlády nemá ani rámcové informace z otevřených zdrojů? V září byla zveřejněna průběžná bilance, že až ke konečné instanci Nejvyššího správního soudu se dostalo 122 sporů státu s firmami, zpochybňujících zákonnost vydání zajišťovacích příkazů. 88 rozsudků bylo v té době pravomocných, z toho 34 sporů skončilo vítězstvím poškozených firem.

Téměř čtyřicetiprocentní neúspěch Janečkových podřízených je katastrofální bilance státu, který může na odškodnění vyplácet miliardy korun. A to je ještě nutné vzít v úvahu, že řada soudních sporů stále probíhá a výsledek není konečný.

Výsměch poškozeným firmám

Nikoli ojedinělé nezákonné postupy úřadů pod Janečkovým vedením jsou stvrzeny soudy, zanechávají za sebou spoušť desítek zničených či vážně poškozených společností i osobních životů. Pokud premiér tvrdí, že žádné prokázání škody „skutečně nepředpokládá“, je to skandální obrázek nejen jeho postoje k právnímu státu, ale v první řadě je to výsměch všem poctivým majitelům nezákonně zlikvidovaných firem a jejich zaměstnancům.

Jestliže šéf hnutí ANO současně přenáší odpovědnost excesů Finanční správy za zajišťovací příkazy na Janečkovy předchůdce, je to vrchol farizejství. Tento nástroj byl skutečně do legislativy vložen dříve. Od počátku se však předpokládalo, že má být kvůli často nevratným zásahům do organismu firmy využíván pouze v krajních a nezpochybnitelných případech.

Po Janečkově nástupu počet zajišťovacích příkazů proti předchozímu roku čtyřnásobně narostl a v rukou Finanční správy se staly obávaným karabáčem. Boj proti skutečným daňovým neplatičům se zvrtl ve svatou válku a citelné posílení státní represe, až nakonec i Nejvyšší správní soud musel v jednom ze svých rozsudků zdůraznit, že „daňové řízení neslouží k trestání podnikatelů“.

Ani premiérova pochvala Janečka za zavedení EET příliš nesedí. Výběr daní sice rostl, ale je otázka, nakolik byl způsoben příznivým ekonomickým růstem a zvýšenou spotřebou, a do jaké míry zásahy státu a novými byrokratickými nástroji typu EET. Podle některých údajů dokonce výběr DPH v oborech, kde bylo EET dosud zavedeno, roste pomaleji, než u ostatních.

Mouřenín může jít

Martin Janeček se dokázal vtělit do role uložené jeho nadřízenými ždímat peníze z daňových poplatníků doslova za každou cenu. Byl vhodným nástrojem v atmosféře vykreslování podnikatelů jako potenciálních zlodějů a bílých koní v karuselových podvodech. Tomu upravoval i metodiku s výmluvnými názvy „Kombajn“ nebo „Cep“. Dnes už překáží.

Jaký je jeho odkaz? Prudce narostly administrativní povinnosti firem, s tím související náklady, sankce a počty kontrol. Tisíce drobných podnikatelů hlavně na venkově musely skončit. Přes falešnou rétoriku vlády je přitom zjevné, že inkviziční postupy berních úřadů avizované desítky až stovky miliard navíc z daňových úniků nepřinesly.

„Čestný úředník“ Janeček, symbol státní šikany posledních let, za sebou zanechává dědictví, které se bude dlouho a složitě napravovat – pokud vůbec dojde k viditelné změně přístupu Finanční správy. Jistěže ředitel plnil jen zadání shora, což z něj však odpovědnost nijak nesmývá. Mouřenín ale už úkol splnil a musí jít.

Není zde článek celý?