Vyhrál zdravý rozum? Zrušení karenční doby je další zátěží pro podnikatele

Ministr vnitra Jan Hamáček a premiér Andrej Babiš na jednání vlády | FOTO: ČTK

Úspěch vlády, vyhrál zdravý rozum… Tak komentovala vládní koalice zrušení karenční doby, neproplácení části náhrad mzdy v prvních třech dnech nemoci. Ve skutečnosti poroste pracovní neschopnost a zvýšené náklady tohoto populistického kroku ponesou podnikatelé.

Stalo se to, co se dalo očekávat. Poslanecká sněmovna výraznou většinou odhlasovala zrušení karenční doby a posunula příslušnou novelu zákona do Senátu. Vzhledem k tomu, že vládní koalici podpořili i Piráti a část lidovců, nedá se očekávat, že by tato změna neprošla ani poté, kdy by ji Senát vrátil do Sněmovny k opakovanému projednání.

ČSSD: Koalice funguje

Jásot představitelů sociální demokracie, v čele s ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, je pochopitelný. ČSSD plní svůj program, tradičně po boku radikálních Středulových odborů hájí zájmy pracujících proti „zlým“ zaměstnavatelům, kteří je chtějí jen odírat, a rozpočtová odpovědnost ji nikdy příliš netrápila.

„Na dnešním hlasování se ukázalo, že navzdory názorovým rozdílům koalice funguje,“ pochvaluje si ministryně Maláčová. Podle ní se tak jednoznačně potvrzuje, že vládní angažmá sociální demokracie bylo správným krokem. „Vyhrál zdravý rozum. Lidé si nemohou dovolit onemocnět. Bojí se, jak na konci měsíce zaplatí hypotéku,“ dodává.

To je pozoruhodná demagogie. Vzhledem k celkovému objemu hypotéky je neplacení prvních tří dnů nemoci jen kapkou v moři. A „jednoznačná“ prospěšnost vstupu sociální demokracie do vlády se ještě ukáže. Zatím tomu nic nenasvědčuje, jak prokázaly i nedávné komunální a hlavně senátní volby, jež potvrdily trend sestupu přízně voličů.

Spíš to zatím vypadá, že ČSSD tvrdí levicově antireformní muziku Babišovy vlády a bude v ní asistovat při prosazování osobních zájmů premiéra. Mezi jeho prvořadými cíli je zajistit co největší objem dotací pro velké firmy v čele s Agrofertem, a to i na půdě Evropské unie, a zbavit se veškerých obvinění a problematických kauz z jeho minulosti. První vlaštovkou je náhlé odložení vyšetřování korunových dluhopisů premiéra, zatímco desítky dalších trestních oznámení ve stejné věci zatím běží dál.

Zájmy podnikatelů na okraji

Hlasování o zrušení karenční doby bylo překvapivě blokové, což v obou směrech podtrhlo jeho důležitost pro koalici i opozici. Zároveň se potvrdilo několik skutečností.

Pro současnou vládu jsou zájmy podnikatelů, kteří táhnou ekonomický růst, kdesi na okraji. Na jejich odpor vůči této změně nebrala žádný zřetel. Prvních čtrnáct dní nemoci totiž podle zákona, zatím s výjimkou prvních tří dnů, proplácejí náhradu mzdy zaměstnavatelé.

Zástupci podnikatelských svazů spočítali, že jim úhrnem stoupnou mzdové náklady o 3,6 procenta i z toho důvodu, že znovu prudce stoupne krátkodobá pracovní neschopnost. Vládou navrhovaná „kompenzace“ v podobě snížení nemocenského pojištění firmám o 0,2 procenta je jen kosmetická, a nemůže jim plně uhradit zvýšené náklady v celkovém objemu několika miliard korun.

Hlavním důvodem zavedení karenční doby Topolánkovou vládou přitom byla neopodstatněná míra krátkodobé pracovní neschopnosti, která u nás patřila k nejvyšším v Evropě. Cílem bylo omezit poměrně rozšířenou spekulativní či fiktivní nemocnost. Byl to u mnohých oblíbený sport, protáhnout si neschopenkou víkend na chalupě, aniž k tomu byl skutečně závažný medicínský důvod.

Míra nemocnosti v České republice byla podstatně vyšší než třeba v Maďarsku, Polsku nebo Slovensku. Přitom podle mezinárodních srovnávacích studií byl celkový zdravotní stav našich lidí naopak lepší.

Reformní změny v systému nemocenského pojištění zafungovaly téměř okamžitě. Krátkodobá pracovní neschopnost poklesla na polovinu. Zatímco v roce 2007 bylo podle statistik evidováno téměř 2,9 milionu případů pracovní neschopnosti, o dva roky později už jen 1,5 milionu. V neposlední řadě reforma každoročně přinesla miliardové úspory státu.

Karenční doba je běžná v mnoha vyspělých evropských zemích, ve Finsku dosahuje dokonce devět dní, a je považována za rozumnou míru individuální spoluúčasti na nemocenském pojištění. Její zrušení je krokem zpět, dokonce nad rámec stavu před jejím zavedením. Špidlova vláda snížila v roce 2004 vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci na 25 procent mzdy, zatímco Babiš ji zvyšuje na 60 procent.

Dále se potvrdila trapná role tzv. pravicovějších členů klubu ANO, kteří si možná uvědomují kontroverznost a negativní dopady tohoto návrhu. Pětice Babišových poslanců zrušení karenční doby při projednání v Hospodářském výboru nepodpořila.

„Dnes není pracovní síla. Koho si myslíte, že nejvíc postihne to, že ten nepoctivý nepřijde do práce? Postihne to toho, kdo je poctivý. Vy chráníte ty lemply, kteří toho chtějí zneužít,“ varoval tehdy jeden z nich, majitel pekárny a nákupního střediska Jiří Bláha.

Ústup ANO

Byla to jen taškařice. Premiér Babiš je vzápětí korigoval, že hnutí ANO dodrží programové prohlášení vlády, ale podmiňoval zrušení karenční doby zavedením e-neschopenky. Ale i z toho sešlo a klub ANO pro změnu zákona „chránící lemply“ hlasoval jednotně, s výjimkou jediného poslance Pavla Juříčka.

Nikoli poprvé vláda od stolu zvyšuje firmám náklady novými administrativními povinnostmi, nebo třeba tlakem na růst minimální mzdy. Bez ohledu na jejich efektivitu a možnosti podnikatelské sféry, což se projeví při hospodářském útlumu.

Babiše a spol. to ale nezajímá a co bude za pár let, neřeší. Proč se starat o budoucnost, když vládneme tady a teď?

Není zde článek celý?