BIS: Hrozbou je kdokoli! Ať už jde o diplomata nebo obchodníka. Varuje před Číňany a Rusy

Bezpečnostní informační služba (BIS) zveřejnila výroční zprávu, v níž se uvádí, že intenzita aktivit čínských zpravodajců, kteří působí v Česku, výrazně sílí. Kromě BIS na to upozorňuje také Vojenské zpravodajství. O události píší česká média.

Portál idnes.cz uvádí, že aktivity ruské a čínské státní moci, která měla ohrožovat bezpečnost České republiky, přetrvávaly na tomto území i v roce 2017.

„Ruská činnost se kontinuálně orientovala zejména na vlivové operace a vědomé i nevědomé vytěžování českých zdrojů. Čínské aktivity v dotčeném roce vykazovaly oproti předchozímu roku méně ovlivňování a více zpravodajského pronikání,“ cituje portál zprávu.

Portál dále píše, že i nadále pokračoval přístup využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků, kteří využívali diplomatické krytí.

BIS se domnívá, že právě ruský diplomatický sbor tím nejvýznamnější zdrojem rizika nevědomého kontaktu s ruskou zpravodajskou službou. Navíc je růst tohoto rizika spojen také s přístupem mnohých Čechů. Ten je prý dost lehkovážný.

„Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká „promořenost“ osobami s napojením na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím,“ snaží se vysvětlit situaci zpravodajci.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, na danou situaci upozorňuje také Vojenské zpravodajství (VZ). To ve své výroční zprávě za rok 2017 píše, že aktivity cizích zpravodajských služeb byly v Česku na podobné úrovni, jako tomu bylo v roce 2016. Cizí služby podle nich ale měly navíc sledovat i rozvoj české armády, stejně jako měly získávat informace o vojenském průmyslu či technologiích.

„Cílem jejich působení bylo, kromě získávání informací, také posílení vlivu jejich sponzorské země na politické a ekonomické struktury České republiky,“ uvedla daná služba.

BIS varuje ale i před diplomaty, kteří podle jejich názoru mohou představovat určité riziko. Služba argumentuje tím, že když protistrana získává dostatek interních informací z více zdrojů, pak nebude mít zapotřebí pátrat po utajovaných informací.

„To, že si o někom myslíte, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém,“ poznamenali v BIS.

Na portálu se také píše, že už vloni byla ČR cílem takových aktivit, které byly namířeny zejména proti NATO a EU. Jde především o jakýsi hybridní konflikt, což je komplexní přístup zahrnující jak vojenské, tak nevojenské nástroje.

„Nemůžeme se proto fixovat na vybraný či vybrané komponenty hybridní strategie či kampaně a stejně tak nemůžeme vnímat ruskou hybridní strategii jen v časovém úseku počínajícím krymskou krizí,“ uvádí se.

BIS tvrdí, že v loňském roce nebylo zaznamenáno posílení čínských zpravodajských kapacit v rámci diplomatické mise na českém území. Zároveň ale dodává: „Výrazně však vzrostla intenzita zpravodajské činnosti čínských zpravodajců působících v ČR pod diplomatickým krytím a zpravodajská činnost proti českým cílům vedená z Číny. S ohledem na vysokou intenzitu čínské zpravodajské činnosti v ČR pokládá BIS riziko vystavení českých občanů čínskému špionážnímu zájmu v Číně za extrémně vysoké.“

Odborníci přitom čínskou špionáž přirovnávají k té ruské, jelikož je stejně hybridní a hrozbu tak může představovat prakticky kdokoli — ať už jde o diplomata nebo byznysmena.

Zpráva také uvádí, že kybernetických útoků přibývá a jsou stále promyšlenější. Jedná se o různé kybernetické špionážní operace, kampaně a útoky.

„Jejich typickým zaměřením byly prvky kritické informační infrastruktury, infrastruktury významných vládních institucí, bezpečnostních subjektů a soukromých společností,“ uvádí tajná služba.

Pokud jde o samotné útoky, často se jednalo o různé kompromitace malwarem, kyberútoky za použití technik sociálního inženýrství, manipulace legitimních uživatelů nebo techniky útoků typu DDoS. Hojně mediálně probírané se staly i útoky s pomocí ransomwaru „WannaCry“, „Petya“ a „NotPetya“. Nechybělo také napadání počítačových sítí a infrastruktur veřejného i privátního sektoru, jejichž cílem bylo zneužívání a nelegální těžba kryptoměn.

„Významnou část nelegálních kybernetických aktivit však opět tvořila oblast kybernetického zločinu,“ píše se závěrem ve zprávě VZ.


Není zde článek celý?