Evropský dron proti Rusku? Česko se zapojilo do projektu

Evropské státy vyvíjejí bojový dron. Nepůjde o žádný papundeklový křáp na gumičku. Bude to stroj na zabíjení. Česko se do projektu nedávno zapojilo. Sputnik zjišťoval u renomovaného experta podrobnosti.

Vzdušné monstrum bude hlídat hranice evropského kontinentu. Evropské státy společně vyvinou bezpilotní stroj. Tisk v posledních letech hýří superlativy o projektu bojového dronu, který by za pár let měl brázdit nebe nad Evropou. Vývoj evropského vojenského dronu kategorie MALE (Medium-Altitude Long-Endurance) začal v roce 2009 projektem Talarion, který se později transformoval do programu MALE RPAS (Medium Altitude Long Endurance Remotely Piloted Aircraft System). Na tomto společném projektu pracuje trojice společností ze Španělska, Německa, Francie a Itálie. Nově i Česká republika.

K čemu má letoun sloužit? Je primárně určen pro vyhledávání cílů a průzkumnou činnost, proto bude mít dlouhý dolet. Může být ale také vybaven celou řadou palubních zbraní, přestože jeho hlavním cílem v době míru bude hlídkování na hranicích Evropské unie.

Sputnik o projektu Eurodrone a roli České republiky v něm hovořil se Stanislavem Mackovíkem, bývalým poslancem KSČM a členem sněmovního výboru pro obranu.

Česká republika se zapojila do projektu evropského bezpilotního letounu EuroDrone. Je toto zapojení výhodné pro český zbrojní průmysl? Co tím získáme?

Zapojení ČR do tohoto projektu v současné době je spíše deklarativní. Musím tady doslova citovat z tisové zprávy Ministerstva obrany ČR, která uvádí následující: „Jedná se o projekt European MALE RPAS (Medium Altitude Long Endurance Remotely Piloted Air Systems), který vede Německo a ke kterému se dále přihlásily Francie, Itálie, Španělsko a Česká republika a jako pozorovatelé Belgie, Finsko, Maďarsko, Nizozemsko, Polsko a Portugalsko. Předpokládá se jeho financování v rámci Evropského obranného fondu (EDF).“

Z dostupných informací tedy vyplývá, že se od ČR očekává výměna informací, zkušeností a zapojení expertů. Půjde o pracovníky z řízení letového provozu, odborníky na legislativu, projektové řízení a certifikace. Zapojeni mají být experti na informační bezpečnost a letecké inženýrství. Není známo přímé zapojení jakékoliv české firmy, která by se měla na projektu podílet.

V médiích padla pouze zmínka, že firma Aero Vodochody zatím nemá oficiální nabídku ke svému zapojení do projektu. Je zřejmé, že účast našich zbrojních firem v této chvíli není jasná. Vypadá to spíše na přípravu legislativního a logistického zázemí pro nasazení dronů. V budoucnu se asi nedá vyloučit možnost, že se na palubu dronů budou adaptovat například průzkumné nebo navigační prostředky z naší produkce. Teď je ale vše zaměřeno především na možnost umožnit těm dronům létat v našem vzdušném prostoru. Ani naše ministerstvo obrany se na projektu finančně nepodílí a náš stát nemá žádný závazek si drony koupit pro svoji potřebu. Zapojení našeho průmyslu do celého projektu je jen hypotetické a hovořit o jakémkoliv přínosu pro ČR se momentálně nedá.

Co si o samotném projektu EuroDrone myslíte?

Použití bezpilotních prostředků pro potřeby armády a civilního sektoru je logické. Technologie umožňují létat vysoko, daleko a dlouho. Získaná data mají vysokou kvalitu a dají se využívat v reálném čase. Samotný projekt European MALE RPAS počítá s prvním letem prototypu až v roce 2023. V rámci tohoto projektu teprve probíhá dvouletá studie, která má určit takticko-technické parametry stroje. Bezpilotní prostředek má být poháněn dvěma motory a jeho maketa byla předvedena v dubu letošního roku na výstavě Berlin Air Show. Znamená to, že jde více o záměr než o realitu.

EU chce přijít až za sedm let s technologií, kterou v rámci NATO již státy disponují. Mohlo by se zdát, že jde o protiváhu americkým výrobcům. Ale USA mají dominantní postavení jak v NATO, tak ve vlivu na rozhodování v EU, zvláště to platí v otázkách obranné politiky. Eurodron bude — pokud to bude v zájmu USA. Tak špatná je politika v rámci EU.

Proč EU potřebuje své drony? Mají snad být obranou, případně k útoku na Rusko?

Zástupci jednotlivých členských států EU neustále deklarují svoji ochotu se podřizovat USA. Uvedený projekt má poskytnout schopnosti na úrovni strategického průzkumu. Už to nebude taková malá papundeklová hračka vypouštěná prakem. Stroj by mohl být nosičem zbraní použitelných proti pozemním a vzdušným cílům. Průzkumné zařízení by bylo volitelné podle druhu mise.

Z prohlášení čelních představitelů NATO je evidentní, že je otázkou krátkého času, kdy tato aliance bude chtít vojensky ovlivnit politiku Ruské federace. Právě získávání zpravodajsky významných informací vždy předchází jakémukoliv použití vojenské síly. Západ vede už několik let informační a ekonomickou válku proti Rusku. Investice do „pátých kolon“ složených z nevládních neziskovek, proamerických liberálně reformních uskupení jsou součástí konfrontace a nejen v Rusku. Výzvědná činnost je důležitým prvkem plánování bojových operací.

Vojenská konfrontace bude jediný možný prvek, kterým se Západ pokusí zlomit suverenitu ruské politiky, když to nejde pomocí fake news a embarga. Američané už disponují řadou bezpilotních strojů, které monitorují ruské území.

Zapojilo se Česko do projektu s výhledem, že si pak pořídí dron se slevou?

V roce 2019 má dojít k podpisu dohody o společném vývoji. U podpisu mají být i zástupci ČR. Plánovaný bezpilotní prostředek je na naše poměry poměrně velký. Dle dostupných informací se nepočítá s nákupem dronů této velikosti do naší armády. Tak velký stroj pro strategický průzkum nebude ani levný, proto předpokládám, že naše země bude jen prostorem jeho nasazení.

Česko tak velké bezpilotní letouny vůbec nepotřebuje? Prezident Zeman je často zmiňuje…

Za současné koncepce je nepotřebuje. Racionálnější by bylo pořídit třeba našemu letectvu 2 až 4 letouny JAS-39 Gripen a ty využívat na obranu našeho území. Ne k zahraničním patrolám pod vedením NATO.

Naše armáda v současné době používá drony Wasp AE, RQ-11B Raven, SkyLark. Největším je ScanEagle. Podle klasifikace NATO jde o bezpilotní letouny třídy I., tedy do hmotnosti 150kg. Naši vojáci chtějí do roku 2023 pořídit stroje vyšší hmotnostní kategorie — tedy v tzv. třídě II. Má jít o stroje pro taktický průzkum se startovací hmotností 15 až 600 kg, doletem 200 km a dostupem 5500 metrů. Výběrové řízení na třídu II. má být provedeno v roce 2022.

Stroj European MALE RPAS, který se má řadit do třídy III. by byl konkurencí americkému stroji MQ-9 Reaper nebo izraelskému IAI Eitan. Právě pro americké letectvo jsou stroje MQ-9 objednány v počtu 364 kusů. Ve verzi ER by mělo být dodáno 38 kusů. Letouny jsou používány pro plnění bitevních úkolů. Verze ER má prodlouženou dobu letu až na 33 nebo 35 hodin — proti původním 27 hodinám. Americký Reaper ER je schopný používat střely AGM-144 Hellfire nebo laserem naváděné bomby Paveway. Bezpilotní letadlo typu MQ-9 Reaper je dlouhé jedenáct metrů a rozpětí křídel má dvacet metrů. Létá rychlostí až 230 mil v hodině ve výšce 50 000 stop. Se čtyřmi raketami je jeho cena 17 milionů dolarů.

Evropský stroj by musel dosahovat podobných nebo lepších letových parametrů. To je velká výzva.

Bundeswehr používal MQ-9 v Afghánistánu ke kontrole vzdušného prostoru a za pronájem platil ročně 30 milionů eur. Pořízení velkých bezpilotních letadel není levná záležitost.

Názor autora se nemusí shodovat s názorem redakce


Není zde článek celý?