Nejsem premiérův člověk, tvrdí Dragoun. Pět kauz, jimiž to GIBS může dokázat

Radim Dragoun a Andrej Babiš na jednání Sněmovního výboru pro bezpečnost | FOTO: ČTK

Nový ředitel GIBS Radim Dragoun opakovaně zdůrazňuje, že není člověkem premiéra Babiše. Přitom ho vybrala jeho komise a zatím nedělá nic, co by bylo v rozporu se zájmy šéfa ANO a jeho lidí. Mohl by svoji nestrannost dokázat, kdyby se opravdu důkladně věnoval některým citlivým kauzám.

Radim Dragoun, který je ve funkci ředitele Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) od září, poskytl rozhovor deníku Právo (22. 12. 2018 „Premiérova prodloužená ruka nejsem“). Nikoli poprvé se v něm snaží rozptýlit pochybnosti, že je „koněm“ Andreje Babiše a státního zastupitelství. Ani tentokrát však kromě obecných klišé žádné přesvědčivé argumenty, svědčící o opaku, nezazněly.

Nejsem prodloužená ruka premiéra

„Nejsem,“ odpověděl Dragoun na dotaz, zda je prodlouženou rukou premiéra. „Od mého nástupu jsme se setkali tak třikrát, vždy velmi krátce a šlo o věcné debaty. A nikdy jsme se nebavili o žádných kauzách, nýbrž o nějakém obecném směřování inspekce, což je od premiéra požadavek naprosto legitimní. On je mým jediným přímým nadřízeným.“

Je těžké tomu uvěřit, zvláště když výběr nového ředitele proběhl netransparentně a doslova v přímém přenosu. O favorizovaném Dragounovi, na kterém se shodli politici a skupina policistů a čelných státních zástupců, se v médiích v čele s obvykle signálními Lidovými novinami spekulovalo už měsíc před verdiktem výběrové komise, personálně obsazené „agrotýmem“. Premiér formální výběr loutkové komise bez mrknutí oka posvětil.

Dragoun stále podceňuje okolnosti jeho jmenování, kdy Andrej Babiš vynaložil nemalou energii, aby v souhře s vedením státního zastupitelství odstranil jeho předchůdce Michala Murína. Určitě by to nedělal proto, aby na jeho místo usedla neloajální figura, která mu bude nevhodnými aktivitami škodit.

Proto je Dragounovo úsilí v podobně stavěných výstupech marné. Svoji deklarovanou nezávislost neprokáže slovy, ale jedině skutky. Zde je několik kauz, kterými by se mohla GIBS pod jeho vedením zabývat, aby ťal do živého a prokázal, že nemluví jen do větru. Zvláště pokud sám tvrdí, že se bude věnovat některým starším případům.

Odložení únosu Babiše mladšího

V první řadě bude směrodatný výsledek šetření GIBS odložení lednového oznámení o únosu Andreje Babiše mladšího na Krym. Dragoun v rozhovoru přiznal, že se inspektoři touto věcí zabývají. „Náš zájem se vztahuje k činnosti policistů, kteří ten možný únos poprvé prověřovali a jestli tedy za situace, jaké informace měli na začátku, mohli a měli konat jinak,“ vysvětluje.

Pochybností je celá řada. Proč tento případ dostali procesně nepříslušní kriminalisté z Obvodní policie Prahy 1 a nikoli vyšetřovatelé Čapího hnízda, kteří neúspěšně usilovali o předvolání premiérova syna k výslechu?

Proč policisté jednali jen s Babišovými právníky, přestože byl premiérův syn urychleně převezen z Ukrajiny do Bratislavy? Proč případ rychle odložili, aniž osobně vyslechli oznamovatele únosu, což je zcela v rozporu s pravidly šetření podobných případů? Proč nebyli zapojeni dozoroví státní zástupci?

Dost pochybení a nesrovnalostí na to, aby byla v normální situaci vyvozena osobní zodpovědnost.

Úniky v kauze Murín

Rezignaci Dragounova předchůdce Michala Murína předcházela očerňující kampaň Babišových médií a difamačního seriálu Kauzy Jaromíra Soukupa. Svérázný moderátor sám přiznal, že se nezákonně dostal k odposlechům. Vylíčil inspekci jako nejprohnilejší mafiánskou instituci v zemi, kterou vedla „hodně podivná osoba Murín“.

Soukup hojně citoval ze živých spisů, když popisoval, a kým, kdy a kde se Murín údajně scházel, s kým si telefonoval, a co vypovídal u policejních výslechů vedených detektivy bývalého ÚOOZ Roberta Šlachty. Nedoložil jediné porušení zákona, ale zato se pochlubil i bulvárními drby o Murínově návštěvě veřejného domu. Zahájila už GIBS vyšetřování, kdo Soukupovi tyto fízlovací raporty předal?

Kauza Beretta

Kauza Beretta, týkající se údajného vynášení informací z trestních spisů několika bývalými příslušníky bezpečnostních složek, hýbala politickou scénou v době sporu o policejní reformu. Babišův spojenec Robert Šlachta ji považoval za hlavní spouštěč těchto organizačních změn, aniž předložil jediný důkaz.

Tuto kauzu provázela řada masivních úniků z policejních protokolů, které by zasluhovaly pozornost GIBS. Nejvýmluvnější byl rozhovor Andreje Babiše s tehdejším redaktorem Mladé fronty DNES Markem Přibilem, který svému zaměstnavateli vykládal, že ze svých zdrojů z ÚOOZ shání materiály ohledně vyšetřování Beretty.

„Už jsem sehnal výslechy jednotlivých lidí,“ chlubil se novinář a na důkaz Babišovi předložil výslech bývalého náměstka GIBS Brunclíka. Přibil nebyl jediný, kdo s těmito spisy pracoval, ale celkem očividně jich chtěl využít k poškození konkurence ANO.

Falšování dokumentu v kauze Tuhý

Ve válce o policejní reorganizaci sehrálo podstatnou roli i nepravdivé obvinění bývalého policejního prezidenta Tomáše Tuhého ze sabotáže a „brutálního úniku informací“. Následný soud sice zprostil obvinění autora této pomluvy, bývalého detektiva ÚOOZ Jiřího Komárka, nicméně jeho nařčení se neprokázalo.

Tento ostudný případ doprovázela dosud vyjasněná manipulace s policejním usnesením GIBS, ze kterého čerpal Komárek, a které zveřejnil Janečkův nadační fond. Následně bylo zjištěno, že byl médiím poskytnut upravený přepis usnesení, nikoli originál. „Dokument na webových stránkách, ze kterého navrhovatel vychází, nelze považovat za autentický, neboť je jeho obsah na mnoha místech pozměněn, začerněn a jsou v něm patrné další zásahy,“ uvedla tehdy ostravská expozitura GIBS.

Kdo a jak s tímto spisem manipuloval, zůstává dalším restem inspektorů GIBS.

Zneužití armády Celní správou

Generální inspekce by se měla v neposlední řadě zcela jistě zabývat společnou operativní akcí celníků a elitní armádní jednotky 601. skupiny speciálních sil, jejímž prvořadým úkolem je působení ve vojenských misích NATO. Letos v červnu ji požádala Celní správa prostřednictvím náměstka ředitele Roberta Šlachty o součinnost při sledování několika osob podezřelých z organizování trestné činnosti.

Operace byla maskována společným cvičením, posvěceným vedením armády a Ministerstva obrany. Tato armádní jednotka ovšem nesmí podle trestního řádu sledovat civilisty, takže existuje vážné podezření z porušení zákona. Je těžko pochopitelné, proč věčně kontroverzní Šlachta nepožádal o spolupráci orgány s příslušnými kompetencemi, kam patří policie, nebo Vojenské zpravodajství.

V hledáčku GIBS něco jiného

Co však očekávat od nového ředitele GIBS, jenž nepochybně patří do spřáteleného okruhu bývalých policistů ÚOOZ kooperujících s Andrejem Babišem, které lanařil do inspekce, a na ně napojených státních zástupců? Spíše pravý opak: Už probíhající vyšetřování úniků v kauze Čapí hnízdo, kde se kromě známých investigativních novinářů octli v hledáčku GIBS i její vyšetřovatelé v čele s Pavlem Nevtípilem.

Není zde článek celý?