Pátý rok konfliktu Ruska s Ukrajinou: Válka se přesouvá na moře, Kyjev chce podporu Západu

Incident mezi ruskými a ukrajinskými loděmi u Kerčského průlivu vyvolal ostrou reakci zahraničí. Státy G7 odsoudily ruskou agresi a prezident USA Donald Trump zrušil plánovanou schůzku se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Kyjev ale požaduje od světa víc než jen „znepokojení“ – žádá přísnější sankce proti Moskvě a vojenskou podporu.

Názory a vysvětlení obou stran ohledně konfliktu v Azovském moři se samozřejmě liší. Ukrajinská strana tvrdí, že její plavidla měla namířeno z ukrajinského přístavu Oděsa do ukrajinského přístavu v Mariupolu. Kvůli tomu měla proplout skrz Kerčský průliv.

Kdo má pravdu?

Ruská strana namítá, že nevydala povolení k přesunu ukrajinských lodí, a Ukrajinci tak nelegálně vstoupili do ruských teritoriálních vod.

Ukrajina zdůrazňovala, že její plavidla měla právo na tento přesun a apelovala na dohodu z roku 2003, tedy na úmluvu podepsanou dlouho před anexí Krymu, ve které se Ukrajina a Rusko dohodly na volném pohybu plavidel obou států v Kerčském průlivu.

Podle později zveřejněných přesných souřadnic pohybu plavidel se ale ukrajinské lodě ani nedostaly do teritoriálních vod – incident se odehrál v mezinárodních vodách. Z právního hlediska tedy má pravdu ukrajinská strana.

Když k tomu připočteme nezákonnou anexi Krymu, který je v mezinárodním právu nyní definován jako „okupované území Ukrajiny“, právní argumenty Ruska vypadají naprosto nepřesvědčivě.

Válka před volbami

Bezprostředně po útoku Ukrajina na 30 dní vyhlásila válečný stav. Když se o něm hlasovalo, objevily se spekulace, že se tímto krokem prezident Porošenko snaží zasáhnout do prezidentských voleb, které mají proběhnout 31. března 2019, a posunout tak termín jejich konání. K této verzi se následně přiklonil i ruský prezident Putin.

V samotném Porošenkově výnosu o vyhlášení válečného stavu se o termínu prezidentských voleb hovoří, datum se stanovuje na 31. března 2019, tedy v souladu s ukrajinskou ústavou.

Odpověď na otázku, zda prezident může vyhlášením válečného stavu získat popularitu u voličů před nadcházejicími volbami, není zdaleka jednoznačná.

Argumentace ukrajinské vlády pro vyhlášení válečného stavu se opírá o dva stěžejní body.

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou trvá již pátým rokem, ale útok v Azovském moři je v tomto konfliktu snad prvním případem, kdy Ruská federace oficiálně uznává účast příslušníků své vlastní armády v některém ze střetů a případ útoku je navíc oficiálně dokumentován.

Druhým argumentem je skutečnost, že podle informací ukrajinské rozvědky ruská strana shromáždila na hranicích velký počet ozbrojených složek a je připravena na další invazi.

Zákaz vstupu pro Rusy

Prezident Porošenko zdůraznil, že omezení ústavních práv občanů bude použito jedině v případě pozemní invaze ze strany Ruské federace.

Výnos o vyhlášení válečného stavu se zaměřuje primárně na zjednodušení procedury nasazení ukrajinských armádních ozbrojených složek, což poskytuje Porošenkovi možnost rychlé reakce v případě další hrozby.

Válečný stav oficiálně platí v pohraničních regionech Ukrajiny od 28. listopadu. V těchto oblastech probíhají intenzivní cvičení vojáků.

Kyjev podnikl také některá opatření ohledně státních hranic – cizincům byl omezen vstup na Krym a Ukrajina zakázala vstup na své území mužům – občanům Ruské federace – od 16 do 60 let.

Ministr zahraničních věcí Ukrajiny Pavlo Klimkin se nechal slyšet, že zvažuje zavedení biometrického vízového režimu pro občany Ruska.

Západ tradičně „znepokojen“

Kvůli útoku v Azovském moři Ukrajina požádala o svolání mimořádného jednání Rady bezpečnosti OSN. Zástupci Německa, Velké Británie, Francie, Itálie, Nizozemska, Belgie, Polska a Švédska vydali společné prohlášení na podporu Ukrajiny, vyzvali k deeskalaci napětí a potvrdili podporu územní celistvosti Ukrajiny. 

Zastupitelka USA Nikki Haleyová vyzvala Rusko, aby „okamžitě zastavilo své nezákonné počínání v Azovském moři“. Slova podpory a vyjádření znepokojení v průběhu posledních několika dní sbírá Ukrajina po celém světě. Zklamání z ruského jednání vyslovil i prezident USA Donald Trump.

A nezůstal jen u slov – byla zrušená i plánovaná schůzka Trumpa s ruským prezidentem Putinem, která měla proběhnout na summitu G20 v Argentině. Ruská strana dění kolem konfliktu v Azovském moři označuje za provokaci „řízenou ukrajinským režimem a zřejmě prezidentem Porošenkem“ a svoji vinu odmítá.

Ukrajina ale požaduje víc než „znepokojení“, chce od Západu zpřísnění protiruských sankcí a vojenskou podporu. Porošenko požádal NATO, aby poslalo své lodě do Černého moře. Kyjev také vyzval Turecko, aby uzavřelo pro ruské lodě Bosporský průliv.

Své požadavky vysvětluje narůstajícím napětím v regionu. Podle slov ministra infrastruktury Volodymyra Omeljana Ruská federace blokuje ukrajinské přístavy Mariupol a Berdjansk, kvůli čemuž je azovský region Ukrajiny vystaven ekonomickým ztrátám.

Rusko rovněž posiluje svoji vojenskou přítomnost na Krymu. Na poloostrov byli přesunuty rakety Bal a S-400 Tajfun. Rozvědka dokládá údaje o masivním nárůstu ruských vojenských jednotek ve směru na Mariupol. Ukrajinská jižní města se tímto ocitají pod hrozbou útoku a blokády jak na souši, tak i na moři.

Příběhy zajatců

Do dnešního dne zůstává nejasný osud zajatých ukrajinských námořníků. Během střetu v Azovském moři jich bylo zajato 24. Podle ukrajinských údajů bylo zraněno šest lidí, Rusko potvrzuje zranění jen tří Ukrajinců.

Během následujících dnů stáli ukrajinští vojáci před soudem v krymském Simferopolu. Na všechny bez výjimky byla uvalena dvouměsíční vazba. Soud nad zraněnými proběhl rovnou v nemocnici, advokáti nebyli přítomni. Později byli ukrajinští námořníci převezeni z Krymu do Moskvy.

Ruská FSB ještě před soudem zveřejnila záznam, na kterém se několik ukrajinských námořníků přiznává, že provokovalo a neuposlechlo požadavky ruské pobřežní hlídky. Ze záznamu je ale také patrné, že svoje vlastní přiznání čtou z předem připraveného textu, což by mohlo nasvědčovat o tom, že se doznávají pod tlakem.

Všichni tří velitelé ukrajinských plavidel odmítají vinu. Velitel Berdjansku Roman Mokriak a velitel Nikopolu Bohdan Nebylycja odmítli spolupracovat s vyšetřovateli. Velitel remorkéru Jany Kapu Oleh Melnyčuk se u soudu rozhodl využít svého zákonného práva na tlumočení z ruštiny do ukrajinštiny, prý ruštině nerozumí.

Ukrajinská strana zdůrazňuje, že ruské soudy na Krymu jsou nepravomocné, a požaduje, aby se v případě ukrajinských námořníků používala Ženevská konvence, jelikož se jedná o válečné zajatce.

Osudem zajatých Ukrajinců se nyní zabývá i Evropský soud pro lidská práva, který vydal usnesení žádající ruskou stranu, aby řádně zdůvodnila, proč drží námořníky ve vazbě, a zároveň jim poskytla potřebnou právní pomoc a zdravotní péči.

Zdroj: Hlídací pes

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?