Podle BIS je ruská ambasáda promořená osobami s vazbami na zpravodajské služby. Politici jsou lehkovážní

Přinášíme celou pasáž u ruských aktivitách a propagandě, jak je uvádí „Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby za rok 2017“. Ve zprávě se uvádí:

Pokračoval ruský extenzivní přístup k využívání nedeklarovaných zpravodajských důstojníků využívajících diplomatického krytí. Ruský diplomatický sbor zůstává pro české občany nejvýznamnějším zdrojem rizika nevědomého kontaktu se zpravodajským důstojníkem cizí moci a nátlakovou pákou na Ministerstvo zahraničních věcí České republiky, resp. na disproporčně menší českou misi v Rusku.

Velikost ruské diplomatické mise a její vysoká „promořenost“ osobami s afiliací na ruské zpravodajské služby dlouhodobě způsobuje nárůst rizik spojených s lehkovážným přístupem českých občanů, zejména politiků a státních zaměstnanců, k neutajovaným, ale interním, neveřejným informacím. Je vhodné akceptovat skutečnost, že pokud protistrana získá dostatek neutajovaných interních informací od většího počtu zdrojů, již akutně nepotřebuje krást informace utajované, a to, že si o někom myslíme, že je pouze diplomat, neznamená, že nepředstavuje riziko či problém.

Česká republika byla cílem ruských aktivit, které tvořily součást obecné ruské hybridní strategie zacílené proti NATO a EU. Českým problémem však je, že „pro stromy nevidíme les“.

Koncept hybridního konfliktu je založen na komplexním (kombinace v rozsahu od přísné hierarchie/struktury k chaotickému stavu) využití všech vlastních dostupných vojenských a nevojenských nástrojů (historie, špionáž, vojenské akce, guerilla, ekonomika, organizovaný zločin, korupce, politika, informační boj atp.), ale i nástrojů či možností, které nabízí protistrana (např. svoboda slova).

Jednotlivé segmenty či součásti hybridní strategie mohou představovat jen kouřovou clonu, která má připoutat pozornost či vyvolat chaos, tj. odvést pozornost od jiných, zásadních komponentů hybridní strategie. Nemůžeme se proto fixovat na vybraný či vybrané komponenty hybridní strategie či kampaně a stejně tak nemůžeme vnímat ruskou hybridní strategii jen v časovém úseku počínajícím krymskou krizí.

Klíčový je cíl ruské hybridní strategie, kterým je především vnitřní oslabení NATO a EU, a to např. cestou oslabení jednotlivých členských států.

zdroj: BIS

(Vysvětlivka k pojmu Overtonovo okno v tabulce: „Dveřmi vyhodíte internacionalistu a oknem se vám vrátí bojovník proti migraci, islamizaci, dekadentnímu chaosu a obhájce tradičních křesťanských hodnot.“)

Proto BIS nerozpracovávala tzv. proruské dezinformační weby jako samostatný problém, ale věnuje se zpravodajskému rozpracování ruských vlivových operací proti ČR a jejím zájmům jako komplexnímu problému. Snaží se odfiltrovat balast (onu kouřovou clonu) a identifikovat (významný je zpravodajský kontext, ne to, jak mnoho propagandy či dezinformací objekt produkuje či distribuuje) klíčové linie ruských vlivových či infiltračních operací (vedených v kontextu politiky, ekonomiky, jaderné energetiky, ukrajinské krize atp.), za nimiž stojí ruská státní moc či na ni napojené klientské struktury.

Z pohledu BIS je právě segment tzv. dezinformačních webů jen jednou ze součástí systému ruské hybridní strategie a v drtivé většině případů je součástí oné krycí kouřové clony, v níž a za níž se kryjí jiné zásadnější aktivity s vazbou na Rusko a jeho zájmy. Drtivá většina dezinformačních webů v českém jazyce je dílem českých (ideologicky motivovaných a přesvědčených o škodlivosti NATO, EU, USA, liberální demokracie či prvoplánově proruských) občanů, které nepodporují ruské entity. Tito aktivisté jen v rámci svých občanských práv a svobod šíří to, čemu věří, že je pravdivé. Jejich činnost je věcí diskuse a kritiky v rámci svobody slova a případně občansko-právních sporů, čímž ovšem nijak nezpochybňujeme, že tito lidé a jejich webové projekty zneužívá ruská strana pro šíření propagandy a dezinformací či pro podporu jiných komponentů hybridní strategie.

Specifickým, ale plně korespondujícím s ruskou hybridní strategií, problémem je kontrarozvědný pohled na ruské akvizice českých privátních obchodních společností a ruské linky vedoucí do prostředí českých kauz souvisejících s korupčními či jinými nelegálními aktivitami. Princip problému spočívá v tom, že ruští investoři (mnohdy představovaní či zastupovaní bývalými příslušníky ruských zpravodajských služeb) skryti za české nastrčené osoby či off shore společnosti majetkově ovládnou českou společnost, která získává státní zakázky či o ně usiluje (včetně zakázek silových resortů) a navíc zaměstnává manažery, kteří v minulosti figurovali v kauzách mediálně či policejně prověřovaných v kontextu korupčního jednání.

Z uvedeného proto vyplývá, že identifikace konečných vlastníků obchodních společností a korupčního jednání v procesech českých státních zakázek je důležité nejen z hlediska ohrožení významných ekonomických zájmů státu, ale také z pohledu špionážních rizik, kdy prostřednictvím infiltrovaných dodavatelů či subdodavatelů pro českou státní moc může docházet k přenosu kompromitujících informací (ohrožujících české aktéry korupčních kauz) do rukou ruské státní moci (interní informace o mechanismech korupčních kauz a jejich aktérech).

Zpráva byla zveřejněna 3. 12. 2018. Celá je přístupná ZDE.

Právě v této době potřebujeme nezávislá média. Podpořte nás prosím a objednejte si předplatné Revue FORUM ZDE. Děkujeme!

Není zde článek celý?