Vnitropolitické ohlédnutí za rokem 2018

 

ODS
byla také preferovaným koaličním partnerem pro Andreje Babiše,
jak se nechal slyšet po sněmovních volbách na podzim 2017. Babiš
se samozřejmě se svými konflikty zájmů a případem, v němž je
trestně stíhán, nikdy premiérem neměl stát. Ještě v lednu se
zdálo, že by snad připadala v úvahu i varianta, které se tehdy
říkalo „polská“ a dnes „slovenská“, tedy varianta, kdy
premiérem je nějaká loutka hlavního lídra vítězné strany. Tak
jako tak prezident a tzv. levicové strany umožnili Babišovi stát
se premiérem menšinové koaliční vlády, která získala důvěru
ve Sněmovně. Hlavní roli měl a má prezident, který letos na
jaře i na podzim, když se rozhořela aféra kolem Babišova syna,
dal jasně najevo, že Babiše bude držet u moci za každou cenu bez
ohledu na poměry ve Sněmovně.

A
je pravda, že Andrej Babiš vyhrál sněmovní volby v roce 2017
zcela suverénně. Jeho Hnutí Ano mělo o téměř 20% více než
uskupení, která skončila na druhém a třetím místě. Tzv.
demokratická opozice s tím za celý rok 2018 nedokázala nic
udělat. Aféra Babiše ml. dokonce podporu Hnutí Ano u veřejnosti
mírně posílila, a to na úkor tzv. levicových stran, které se
potácejí kolem hranice 5%. Jestli budeme mít poprvé Sněmovnu bez
komunistů, tak díky Babišovi. Kde jsou ty časy, kdy měla ČSSD
volební zisky přes 30% (v roce 1998 to bylo 32,31%, v roce 2002
30,2% a v roce 2006 dokonce 32,32%)? Myslíte, že by pomohl
Paroubek? Ten propadl ve volbách do Senátu. Zapomeňte na ČSSD i
na Paroubka. V oblasti politického spektra, které by se dalo
označit jako „demokratická levice“, je po roce 2018 v ČR
vakuum.

Pravice
zůstává rozdělena mezi ODS a proevropský zbytek, který se neumí
spojit ani v Senátu, kde má nesmírně silné postavení. Všechny
strany proevropského zbytku jsou na hranici 5% nebo pod ní a tak
nějak melou z posledního. Kde jsou ty časy, kdy měla TOP9 16%?
Zapomeňte. Za preference kolem 15% je v roce 2018 vděčná ODS,
která mívala kdysi kolem 30% (v roce 2006 35,38%). ODS a piráti
dnes představují hlavní opozici proti Babišovi. Dokážou ho
porazit? Sáhnou do toho od levice odpadlého elektorátu, který ho
podporuje? Bohužel žádná levicová alternativa vůči Babišovi v
ČR v roce 2018 není a zřejmě ani do příštích sněmovních
voleb nebude.

Na
druhou stranu po komunálních volbách máme v Praze uskutečněný
scénář, který představuje úplně novou dynamiku v české
politice. Primátorem Prahy se stal pirát a jeho koaličními
spojenci jsou proevropská pravice a občanské hnutí, založené na
úspěchu starosty Prahy 7 Jana Čižinského. ČSSD se vůbec
nedostala do zastupitelstva. ODS a Ano jsou v opozici. Nová koalice
si stanovila ambiciozní cíle s proklamovaným věcným, energickým
řešením těch nejpalčivějších problémů, jako je např.
bytová politika nebo doprava. Bude-li tato koalice úspěšná, může
to být velké povzbuzení pro změnu celkové politické nálady v
České republice.

Zklamáním
byl vývoj po komunálních volbách v Brně, kde se Žít Brno a
zelení nedokázali spojit, takže 8% hlasů, které představovaly
jejich voliče, propadlo. Bývalý primátor Vokřál se tehdy snažil
vytvořit koalici s ODS, ČSSD a KDU-ČSL. Všechno bylo dohodnuté,
nicméně Vokřál byl po zásluze potrestán mistrným tahem pirátů,
kteří přistoupili na věrolomnost ODS a umožnili tak důkladnou
debatu o této údajně očištěné a obnovené straně. Je pravda,
že to celé dopadlo tak, že ODS má skutečně post primátorky,
nicméně celá situace je dnes pod mnohem větší veřejnou
kontrolou, než by byla za koalice Ano s tradičními stranami. A
stále je tu samozřejmě hrozba, že ODS může všechno ztratit
nějakým novým přeskupením, které vrátí Vokřála k moci –
jediné, co se zdá vyloučené, je to, že by se chtěl stát
primátorem s podporou zrádců z ODS. Uvidíme.

Shrnuto:
na Hradě máme minulost, kterou musíme ještě čtyři roky
přetrpět, zároveň jsou ale čtyři roky poměrně málo času na
přípravu na pozitivní změnu při další volbě prezidenta
republiky v roce 2023. Klíčové budou samozřejmě sněmovní volby
a boj o Strakovu akademii. Současná vládní koalice nevypadá moc
pevně a vitálně. A ty volby mohou být tedy docela dobře i
předčasné. Uvidíme, jak se v roce 2019 posunou skandály Andreje
Babiše, jak obstojí či neobstojí česká policie a justice, jak
se bude Babišovo postavení vyvíjet na evropské úrovni. Uvidíme,
jak se bude dařit nové koalici v pražském podhradí. Zatím ale
nic nenasvědčuje tomu, že by na konci roku 2019 měly ukázat
průzkumy preferencí politických stran a uskupení něco výrazně
jiného, než ukazují dnes.

Není zde článek celý?