Chovanec ustoupil. Nechce asistovat harakiri ČSSD v roli vazala hnutí ANO

Odchod bývalého ministra vnitra Milana Chovance ze sněmovny je dobrou zprávou především pro premiéra Babiše. Odchází jeho nejvýraznější oponent z řad koaliční ČSSD. Zároveň je to však signál, že změna Hamáčkova kurzu nehrozí, a ČSSD bude pokračovat v harakiri nedůstojným vazalstvím hnutí ANO.

Oznámení Chovancovy rezignace bylo poněkud nečekané, ovšem jeho postoje a zdůvodnění nikoli. V názoru na účast ČSSD ve vládě s hnutím ANO zůstává konzistentní i přesto, že byla poměrně těsně potvrzena vnitřním referendem. Je tedy svým způsobem logické, když tvrdí, že s tímto přesvědčením nemůže dlouhodobě vykonávat práci koaličního poslance. A má pravdu i v tom, že sociální demokracii tento krok nezachrání a bere jí poslední zbytky kredibility v očích veřejnosti. Proč?

Hodný poslíček-osliček

Řadu těchto důvodů sdělil exministr vnitra a předseda plzeňské krajské organizace ČSSD už dřív. Od počátku byl jedním z hlavních odpůrců účasti ve vládě. Toto sebevražedné soužití se projevilo debaklem ve sněmovních volbách, a pád sociální demokracie nezastavily ani loňské komunální a senátní volby.

Chovanec po nich vyzval k opuštění vlády. „Nelze nadále zůstávat nedůstojným fíkovým listem této vlády. Hlavním lékem na naši neschopnost a nesrozumitelnost je tvrdé lůžko opozice, nikoliv teplo vládních limuzín,“ napsal v dopise předsedovi Janu Hamáčkovi.

Hlavním důvodem volebního propadáku se podle něj stala nesrozumitelnost ČSSD v povolebním vyjednávání. Vedení překročilo i podmínky schválené sjezdem. „Mimo jiné šlo o neúčast trestně stíhaných osob ve vládě, o obsazení vybraných resortů nebo o vyrovnaný poměr sil v kabinetu,“ uvedl.

„Nikde si člověk nic nepřečte o programu pro voliče, jenž ministři za naši stranu ve vládě tvrdě prosazují. Ale zato se čas od času v tisku objeví jen málo důstojná zmínka o tom, jak premiér svého hodného poslíčka-oslíčka hladí po hlavě a chválí. A to nám podle všeho stačí,“ míní Chovanec.

Hamáček, který v té době místo přijetí odpovědnosti  fantazíroval, že se strana odrazila ode dna, ho tehdy nepřímo vyzval k odchodu. Očekával bych, že Milan Chovanec bude mít jako zkušený politik dostatek síly, aby to rozhodnutí udělal sám,“ reagoval.

Promarnili jsme šanci na odchod

Chovanec se s Hamáčkem dostal do střetu i v přístupu k třaskavé kauze Andreje Babiše mladšího. Polemizoval se svým nástupcem ve funkci ministra vnitra, že podezření ze zavlečení premiérova syna na Krym nemůže řešit česká policie kvůli jeho švýcarskému občanství.

„V otázce údajného únosu a českých orgánů – pokud byl únoscem český občan, případně se únos stal na českém území, musí věc řešit česká policie a státní zastupitelství. A to jak samostatně, tak i v rámci mezinárodní spolupráce,“ uvedl pro Právo. Tak se také nakonec stalo, i když výsledek šetření je krajně nejistý.

Poslední kapkou bylo hlasování o nedůvěře vládě. „Dotkli jsme se berly mrazilky,“ řekl poté v rozhovoru pro portál Seznam (4. 12. 2018). „Byla to poslední šance, kdy jsme mohli z vlády regulérně odejít a část veřejnosti by tomu rozuměla. Tahle šance byla promarněna a žádná další už nebude uvěřitelná. Už to bude jen o tom, že se sociální demokracie kvůli vlastním problémům rozhodla destabilizovat Českou republiku.“

Zlý muž ČSSD

Chovancova osobnost není černobílá. Jeden z aktérů „lánského puče“ po volbách 2013 krátce poté jako jediný přešel na stranu Bohuslava Sobotky. V pozici prvního místopředsedy poté hrál roli „zlého muže ČSSD“, když se nejostřeji vymezoval vůči šéfovi hnutí ANO. Poštval proti sobě jeho média a stal se jejich dlouhodobým terčem. Naposledy před několika dny, kdy se Mladá fronta DNES znovu opřela do jeho majetkových poměrů.

Exministr vnitra dokázal nést kůži na trh. Přikryl policejní reorganizaci, která vedla k odchodu Babišova kontroverzního spojence Roberta Šlachty z řad policie, a za to si vysloužil hysterické útoky nejen konglomerátu ANO, ale i Babišových sympatizantů v čele s Janečkovým Nadačním fondem proti korupci.

Po loňských turbulencích se nabízí vysvětlení, že další významnou a nevyřčenou Chovancovou pohnutkou ustoupit stranou je situace v bezpečnostních složkách. Po sérii čistek byly do významných postů dosazeny vstřícnější figury, které má premiér Babiš pod větší kontrolou. Za přímé asistence ministra vnitra Hamáčka, který tyto čistky de facto posvětil.

Babišovy čistky

Minulý rok odešli ředitel GIBS Michal Murín, policejní prezident Tomáš Tuhý, ředitel civilní rozvědky Jiří Šašek a jeho náměstek Zdeněk Blahut, ředitel Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Michal Mazánek a ředitel pražské policie Miloš Trojánek a jeho náměstek Ivan Smékal, pod které spadalo vyšetřování Čapího hnízda.

Tyto změny už mají fatální dohru v kauzách spojovaných s Andrejem Babišem. Loni v srpnu, několik týdnů po nástupu nového ředitele NCOZ Jiřího Mazánka, byly odloženy dva prověřované případy. Po kauze výhodného nákupu korunových dluhopisů i související prodej podezřele předražených akcií Babišovy firmy Profrost holdingu Agrofert.

Prověřování obou případů přitom spadalo přímo pod nového ředitele centrály, který v ní do té doby řídil sekci závažné hospodářské kriminality a korupce. V bezpečnostní komunitě se spekuluje o tom, že jeho jmenování bylo podmíněno „vstřícnějším“ přístupem k premiérovým kauzám. Ať už tak či onak, výsledek hovoří za vše. Bude na řadě i zatím odolávající Čapí hnízdo?

Dost možná, že se už Milan Chovanec na Hamáčkovu poslušnou spoluúčast i u destrukce bezpečnostních složek, jež jsou v oligarchově zájmu, nemohl dívat. Zatím to vypadá tak, že je úplně jedno, kdyby ministra vnitra dělal protřelý „kmotr“ hnutí ANO Jaroslav Faltýnek, jehož rozbujelé klientelistické vazby začaly vadit i Andreji Babišovi.

Není zde článek celý?