Ekonomika šlape a stát vybral více peněz. Je Andrej Babiš tak geniální? Posuďte sami

Vláda Andreje Babiše slaví další „fenomenální úspěch“. Ministryně Schillerová šťastně oznámila, že stát hospodařil v uplynulém roce s přebytkem 2,9 miliardy korun. Stát především vybral více na daních a na sociálním pojištění. Téměř o 20 miliard korun více, než plánoval. K dobrému výsledku také přispěly nižší úroky u státního dluhu, než byly plánované – o dalších 4,5 miliardy. K tomu ještě přibyly slušné příjmy z Evropské unie.

Tato zpráva samozřejmě obsahuje pár pozitivních prvků, a to i navzdory silně marketingové tendenci demonstrovat politický úspěch vlády, která je z tolika hledisek mnoha lidem krajně podezřelá.

Za pozitivní je třeba označit dva faktory: Česká ekonomika má na mezinárodní scéně dobré ratingové ohodnocení a jeví se tudíž jako dobré prostření pro investice a pro obchod. K tomu přistupuje fakt, že právě dobrý marketing, s nímž vláda Babiš dokáže voličům prodat každou korunu, kterou rozdá, přispívá k jakémusi obecnému optimismu a tudíž stimuluje i domácí spotřebu. Tím ale veškerá vědomá politika vlády, která by přispívala k růstu ekonomiky, ve skutečnosti končí.

Premiér Babiš je geniální pouze v jedné věci, a to  v tom, jak dokáže prodávat údajnou genialitu své vlády. Přitom podrobnější pohled na jeho výsledky ukazuje, že tato vláda geniální není. Kupříkladu je šokující, že Andrej Babiš a jeho hnutí ANO není nositelem vůbec žádné ekonomické koncepce, žádného komplexního názoru na to, jak vytvářet prostředí ekonomického růstu. Jedinou známou koncepcí této vlády je dupat více po společnosti, aby se z ní vydupalo ještě více peněz. Tedy zejména od té vrstvy, která nese nejtěžší břemeno rizika a zodpovědnosti za plnění státního rozpočtu. Je to dupání po ekonomicky aktivních a produktivních lidech. Buzerace, kontroly a pokuty tvoří jedinou páteř ekonomické politiky této vlády. Tedy kromě předstírání, že hnutí ANO disponuje jakousi tajemnou schopností nejlépe řídit stát.

Každý jen trochu informovaný pozorovatel ví, že je česká ekonomika provázaná s ekonomikou Evropské unie a ta nyní zažívá docela dobré časy v podobě ekonomického růstu. A také je jasné, že toto období růstu se logicky musí zadrhnout, protože jde o běžný cyklus. Podle ekonoma Pavla Kovandy stoupají příjmy státu hlavně díky rostoucím mzdám, ze kterých lidé odvádějí více peněz. Ekonomická prosperita má přitom na kladném výsledku podle Kovandy větší podíl než EET nebo kontrolní hlášení.

Analytik Komerční banky Jakub Matějů zase v Hospodářských novinách upozorňuje, že státní výdaje oproti předchozímu roku vzrostly o 9,5 procenta a překonaly rozpočtové plány. Rostly zejména výdaje na sociální dávky včetně důchodů. Jako pozitivní se může jevit, že se rozběhly tolik kritizované veřejné investice, přičemž jde hlavně o projekty spolufinancované z fondů EU, které se proti loňsku téměř zdvojnásobily. Takže naše peníze jsme z větší části projedli a EU nám pomáhá z placením investic.

Je tu ale ještě jeden aspekt, na který upozornil předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek: Vláda v roce 2018 utratila o desítky miliard korun více, než určil zákon. Parlamentem určený zákon o státním rozpočtu je tedy pro tuto vládu jen cárem papíru.

Když to tedy celé shrneme:

Ekonomika rostla tak, jak již zřejmě neporoste a v Evropě se obecně očekává zpomalení. Vyšší výkon ale přinesl vyšší daně. Babiš zároveň dokázal ze soukromých firem, z živnostníků i ze zaměstnanců díky buzeračním opatřením masívního rozsahu vyždímat více peněz. Tyto peníze pak rozdal na sociální dávky a účelové komedie typu „obědy zadarmo“ a mnoho peněz utratil za rostoucí státní aparát jehož smyslem je další buzerace společnosti. Tím vytvořil zátěž, která je brzdou budoucího rozvoje. Myslí si totiž, že politika nemusí být ani levicová a ani pravicová, že stačí, „když se maká“. Ve skutečnosti vyrobil ukázkový model tuhého levicového státně zaopatřovacího systému, který se líbí té části společnosti, která tvoří nejméně hodnot, ale mohla by mu odevzdat své hlasy.

Ekonomická politika Andreje Babiše je mizerná, protože odpovídá jeho zcela nepodnikatelskému, oligarchickému a státně dirigistickému založení. Je odrazem toho, že neuznává svobodnou společnost. Ani v ekonomice.

Podnikatel potřebuje svobodu a právní jistoty. Oligarcha naopak potřebuje ovládnout stát a tím i celou společnost. Proto mají oligarchové takový hezký cit pro tu část společnosti, co se veze a ne pro tu, co to celé táhne.

Není zde článek celý?